Tato příloha je samostatný dokument. Obsahuje slovník pojmů vyjmutý z hlavní metodiky.
Mapa vztahů základních pojmů
Agenda vymezuje právní rámec výkonu veřejné správy. V agendě jsou evidovány úkony a služby. Digitální služba je poskytovaná klientovi; digitální úkon je jednání klienta vůči OVM. Katalog služeb VS eviduje službu, úkony a obslužné kanály. ISVS/AIS zajišťují technickou a datovou podporu výkonu agendy.
Slovník slouží k jednotnému používání pojmů. Podrobné procesní požadavky se neopakují ve slovníku, ale odkazují na hlavní metodiku, checklisty a šablony.
Agenda
Souhrn činností vykonávaných orgánem veřejné moci na základě právního zmocnění; agenda je evidována a spravována v rámci registrů (zejména ve vazbě na RPP). Pravidlo používání: V metodice se „agenda“ používá jako rámec, v němž vznikají služby/úkony; neplést s interními procesy úřadu, které nejsou výkonem agendy.
Agendový informační systém (AIS)
Informační systém veřejné správy sloužící k výkonu agendy (tj. k realizaci činností a vedení údajů vznikajících při výkonu agendy). Pravidlo používání: AIS je podmnožina ISVS. V metodice se AIS používá tehdy, když je potřeba zdůraznit vazbu na výkon konkrétní agendy, nikoli pouze obecně „systém úřadu“.
As-Is proces
Popis skutečného stávajícího postupu (včetně výjimek a neformálních kroků), jak služba/agenda probíhá před změnou. Pravidlo používání: As-Is se používá pouze jako vstup pro návrh To-Be; cílem metodiky není „zdokumentovat současný stav“, ale identifikovat změny a odstranit zbytečné kroky.
Autentizace
Ověření identity uživatele (prokázání, že je tím, za koho se vydává). Pravidlo používání: Autentizaci neplést s autorizací (oprávněním). V metodice se autentizace posuzuje vždy společně s dopadem na UX a bezpečnostní baseline.
Autorizace
Ověření oprávnění uživatele vykonat konkrétní úkon (např. jednat za právnickou osobu, jednat jako zmocněnec). Pravidlo používání: Autorizace se dokládá v matici úkonů a v bezpečnostní dokumentaci; zejména u služeb s citlivými dopady je považována za kritický kontrolní bod.
Back-office
Interní část realizace služby (zpracování, rozhodnutí, evidence, kontrolní kroky), která probíhá „za“ uživatelským rozhraním. Pravidlo používání: Back-office má být popsán end-to-end v To-Be procesu, včetně výjimek; metodika nepřipouští „skryté ruční kroky“ bez vlastníka a evidence.
Change log
Evidence změn služby (co se změnilo, proč, jaký dopad to má, kdo změnu schválil, jaká je verze). Pravidlo používání: Change log je doporučený pro služby v provozu; u změn s dopadem na uživatele se váže na komunikační režim a service review.
Digitální služba
Úkon vykonávaný orgánem veřejné moci vůči uživateli služby v rámci agendy, který je veden v katalogu služeb jako úkon v elektronické podobě; za digitální službu se považuje i úkon vykonávaný vůči uživateli služby kontaktním místem veřejné správy v rámci agendy. Pravidlo používání: „Digitální služba“ v metodice označuje to, co veřejná správa poskytuje uživateli (směr OVM → uživatel). Neplést s „digitálním úkonem“.
Digitální úkon
Úkon vykonávaný uživatelem služby vůči orgánu veřejné moci v rámci agendy, vedený v katalogu služeb jako úkon v elektronické podobě. Pravidlo používání: „Digitální úkon“ v metodice označuje aktivitu uživatele (směr uživatel → OVM), typicky podání/žádost; metodika vyžaduje jednoznačné vymezení digitálních úkonů v matici úkonů.
Digital First
Princip a pracovní přístup, podle kterého je digitální kanál při návrhu a rozvoji veřejné služby považován za primární; ostatní kanály se řídí tak, aby byla služba konzistentní a kvalitní ve všech kanálech (multikanál), a aby digitální varianta nebyla pouze „kopií papíru“, ale navrženým end-to-end řešením (proces, data, UX, provoz). Pravidlo používání: V metodice je Digital First řízen jako strukturovaný postup s definovanými kapitolami a kontrolními branami (DF-1–DF-4), nikoli jako obecné doporučení.
eSbírka
Oficiální elektronická sbírka právních předpisů a mezinárodních smluv České republiky, používaná v metodice jako preferovaný primární zdroj pro ověřování platného znění českých právních předpisů. Pravidlo používání: V metodice se při odkazování na české právo preferuje eSbírka; pokud se používá jiný zdroj, má být uvedeno odůvodnění (např. pracovní přehled), a zároveň má být dohledatelné znění na eSbírce.
End-to-end (E2E)
Pohled na službu jako na ucelený řetězec činností a odpovědností od prvního kontaktu uživatele až po uzavření případu a související evidenci, včetně back-office kroků, výjimek, datových toků a provozních dopadů. Pravidlo používání: „End-to-end“ se v metodice používá povinně v krocích 1–3 (vymezení služby, právo, proces) a dále pro kontrolu připravenosti (DF-4). Nedoporučuje se popsat pouze front-office část bez návaznosti na rozhodování, evidenci a provoz.
Evidence (důkaz splnění)
Konkrétní výstup (artefakt) nebo jednoznačný záznam, který prokazuje splnění požadavku metodiky (např. schválený dokument, protokol testu, záznam rozhodnutí, export z registru, odkaz na katalog). Pravidlo používání: Každý požadavek metodiky má mít uveden „důkaz“ – tj. co přesně se předkládá a kde je to uloženo (včetně verze). „Důkaz“ není e-mailová konverzace ani neformální potvrzení bez dohledatelnosti.
EUR-Lex
Oficiální databáze EU, používaná v metodice jako preferovaný primární zdroj pro ověřování znění právních aktů a dokumentů EU. Pravidlo používání: Pro akty EU (nařízení, směrnice, sdělení Komise) se odkazuje na EUR-Lex; pokud je použit sekundární zdroj, má být doplněn odkaz na EUR-Lex.
Exception register (registr výjimek)
Řízená evidence výjimek z požadavků metodiky nebo z bodů standardu kvality, které byly schváleny (typicky v režimu „GO s podmínkami / AMBER“). Registr obsahuje minimálně: popis výjimky, důvod, riziko, kompenzační opatření, vlastníka, termín uzavření a způsob ověření nápravy. Pravidlo používání: Výjimky jsou přípustné pouze omezeně, nesmí obcházet požadavky na bezpečnost, ochranu osobních údajů a přístupnost. Výjimka bez vlastníka a termínu se považuje za nesplnění.
Front-office
Část služby, se kterou přichází uživatel přímo do styku (digitální kanál, přepážka, call centrum, datová schránka apod.), včetně informování, podání/žádosti a poskytnutí výstupu. Pravidlo používání: Front-office se vždy popisuje v návaznosti na back-office; metodika nepřipouští návrh „hezkého formuláře“ bez definovaného zpracování, evidence a rozhodnutí.
Go-live
Řízené uvedení služby do provozu včetně ověření připravenosti, nasazení do produkce, aktivace monitoringu, komunikačních kroků, případně migrací a nastavení hypercare. Pravidlo používání: Go-live není jednorázový „release“. Musí být řízen plánem (cutover), obsahovat rollback scénář a být podložen schválením brány DF-4.
Governance (řízení služby / řízení dokumentu)
Soubor rolí, odpovědností, rozhodovacích pravomocí, pravidel eskalace a mechanismů kontroly, který zajišťuje, že služba (nebo metodika) má vlastníka, je řízena a je udržitelná v čase. Pravidlo používání: Governance má být srozumitelná bez výkladu: kdo je vlastník, kdo schvaluje, kdo provádí, kdo konzultuje a kdo je informován (RACI). U služby se governance prokazuje zejména přes RACI, Decision log a rytmus service review.
GREEN/AMBER/RED (RAG)
Hodnocení stavu splnění požadavků metodiky nebo bodů standardu kvality:
GREEN – splněno, bez podmínek
AMBER – splněno s podmínkami (nápravné opatření je doporučené a řízené)
RED – nesplněno (nelze pokračovat / nelze spustit). Pravidlo používání: AMBER je přípustné pouze tehdy, pokud existují kompenzační opatření, vlastník a termín, a je to evidováno v registru výjimek. RED blokuje postup (typicky v kontrolní bráně).
Hypercare
Časově omezené posílené období podpory po go-live (typicky první týdny), kdy se sleduje stabilita, výkon, incidenty, uživatelská zpětná vazba a dopady na back-office, a provádí se rychlé korekce. Pravidlo používání: Hypercare má mít plán: odpovědnosti, metriky, způsob triage, reporting a rozhodovací rámec pro urgentní změny.
Informační koncepce orgánu veřejné správy (IK OVS)
Strategický a řídicí dokument OVS, který stanovuje dlouhodobé cíle v oblasti řízení architektury úřadu a ICT služeb, včetně zásad řízení kvality a bezpečnosti spravovaných ISVS; strukturu a doporučené náležitosti informační koncepce upravuje prováděcí právní předpis. Pravidlo používání: V metodice se IK OVS používá jako doporučený referenční rámec pro sladění digitalizačních záměrů (zejména krok 6 a dále: realizace/provoz). Pokud OVM nemá aktuální IK OVS, má v projektu definovat minimální „náhradní“ řízení (cíle, principy, bezpečnost, vlastnictví, provozní standardy) a stanovit plán doplnění.
Informační koncepce České republiky (IKČR)
Zastřešující dokument stanovující rámec pro řízení eGovernmentu a jeho podpory ISVS; slouží jako východisko pro tvorbu a aktualizaci informačních koncepcí jednotlivých OVS. Pravidlo používání: IKČR se v metodice používá jako kontextový referenční rámec; konkrétní povinnosti se vždy opírají o právní předpisy a prováděcí vyhlášky.
Informační systém veřejné správy (ISVS)
Informační systém spravovaný orgánem veřejné správy, na který se vztahují povinnosti stanovené zákonem o ISVS a navazujícími předpisy; konkrétní systémy mohou být označeny jako ISVS přímo zvláštními zákony. Pravidlo používání: V metodice se „ISVS“ používá jako obecná kategorie; „AIS“ se používá tehdy, pokud je relevantní vazba na výkon konkrétní agendy. Při klasifikaci systémů se doporučuje použít metodické vodítko „co je a co není ISVS“.
Interoperabilita
Schopnost systémů, organizací a procesů spolupracovat tak, aby byla služba poskytována end-to-end i napříč institucemi. V evropské praxi se obvykle rozlišují vrstvy interoperability: právní, organizační, sémantická a technická. Pravidlo používání: Metodika vyžaduje posouzení interoperability minimálně v krocích 3 (proces a data), 5 (architektura a integrace) a 9 (řízení kvality a zlepšování). Nestačí „technické API“ bez právního a organizačního rámce sdílení dat.
Katalog služeb (veřejné správy)
Evidence služeb a souvisejících úkonů veřejné správy, používaná k poskytování informací o službách a k plánování jejich digitalizace. Pravidlo používání: V metodice se katalog služeb používá jako referenční zdroj pro vymezení služby a úkonů (krok 1–2). Pokud služba/úkon není v evidenci nebo je evidován nekonzistentně, má být součástí kroku 1–2 také náprava evidence (včetně definice vlastníka a termínu).
KPI (klíčové ukazatele výkonnosti)
Měřitelné ukazatele, které umožňují hodnotit, zda služba naplňuje cíle (kvalita, rychlost, úspěšnost, spokojenost, náklady, dostupnost apod.) a kde je potřeba zlepšování. Pravidlo používání: KPI má mít definici, zdroj dat, frekvenci vyhodnocování a vlastníka. KPI nemá být „seznam přání“ – používají se jen takové metriky, které je OVM schopno reálně měřit a používat v service review.
Metoda / metodika
Soubor pravidel, kroků a kontrolních mechanismů, který umožňuje opakovatelně dosahovat požadované kvality výsledku. Pravidlo používání: V rámci této metodiky je klíčové rozlišit „principy“ (co je žádoucí) od „postupu“ (co se má udělat, jaké výstupy vzniknou a kdo to schválí). Kapitola 4 je závazný postup.
Metrika
Konkrétní měřitelná veličina používaná k monitoringu služby (např. míra dokončení, doba vyřízení, počet incidentů). KPI je metrika (nebo sada metrik) navázaná na cíl. Pravidlo používání: Každá metrika má být definovaná tak, aby byla srovnatelná v čase (stejný způsob výpočtu, stejná data).
Metody řízení ICT veřejné správy ČR (MŘICT)
Soubor metodických pravidel pro řízení ICT podpory eGovernmentu, publikovaný na archi.gov.cz jako rozcestník a ucelený dokument. Pravidlo používání: Tam, kde metodika Digital First odkazuje na řízení ICT (architektura, projektové řízení, bezpečnost, kvalita), může OVM využít MŘICT jako metodické rozšíření. Odkazování má být vždy konkrétní (na konkrétní kapitolu/část), nikoli obecně „archi.gov.cz“.
Multikanál (multikanálové poskytování služby)
Zajištění dostupnosti služby ve více kanálech (digitální a nedigitální), při zachování konzistence informací, pravidel a kvality; digitální varianta je navržena jako primární v rámci principu Digital First. Pravidlo používání: Multikanál není „duplicitní proces“. OVM má mít pro každý kanál definované minimum kvality, odpovědnosti a způsob, jak uživatele provést stejným pravidlem služby (zejména u výjimek, identifikace, doručování a evidence).
Nefunkční požadavky (NFR)
Požadavky na vlastnosti služby a jejího provozu, které nejsou přímo „funkcionalitou“ (např. dostupnost, výkon, škálovatelnost, bezpečnost, logování, auditní stopa, obnovitelnost, provozní udržitelnost). Pravidlo používání: NFR se v metodice stanovují jako baseline (minimální standard) nejpozději v kroku 5 a ověřují se v krocích 6–7; bez ověření NFR není přípustné jít do DF-4.
NIS2
Směrnice (EU) 2022/2555 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v Unii. Pravidlo používání: OVM má posoudit relevanci NIS2 pro danou službu a její provozní ekosystém (zejména provozní závislosti a dodavatelské řízení) a promítnout ji do bezpečnostní baseline (krok 5) a do provozní připravenosti (krok 8).
Ochrana osobních údajů
Soubor právních a organizačních opatření, která zajišťují, že osobní údaje jsou zpracovávány zákonným, transparentním a bezpečným způsobem (typicky v režimu GDPR). Pravidlo používání: Ochrana osobních údajů se v metodice posuzuje průřezově (kroky 2–9). Nedoporučuje se „dopsat GDPR“ až před go-live; požadavky má být promítnuty do procesu, datových toků, evidence a bezpečnosti.
Orgán veřejné moci (OVM)
Subjekt vykonávající působnost veřejné moci a poskytující digitální služby v rámci agend. Pravidlo používání: V metodice se OVM používá jako hlavní označení cílové skupiny. Tam, kde je relevantní právní terminologie zákona o ISVS (pracující s pojmem OVS), je uvedeno výslovně.
Osobní údaj
Jakákoliv informace o identifikované nebo identifikovatelné fyzické osobě („subjektu údajů“). Pravidlo používání: Při práci s osobními údaji má být vždy jednoznačně popsán účel, právní titul, rozsah dat, doba uchování, přístupová práva a způsob evidence. V metodice se tyto aspekty dokládají zejména v kroku 3 (datový katalog, proces) a v kroku 5 (bezpečnostní baseline).
Per rollam
Forma schválení bez fyzického zasedání, typicky písemně (včetně elektronické formy) a „dle rolí“, kdy je jednoznačně doložitelné, kdo a kdy schválil konkrétní výstup. Pravidlo používání: U per rollam má být vždy uveden: schvalovaný artefakt (verze), schvalující role, datum, výsledek a odkaz na Decision log.
Provozní připravenost (Operational readiness)
Stav, kdy je služba připravena být provozována bezpečně a udržitelně: existuje monitoring, incident postupy, runbook, eskalace, kontakty, SLA/OLA a režim změn. Pravidlo používání: Provozní připravenost je součástí brány DF-4; bez doložení provozního minima není přípustný go-live.
Quality gate (kontrolní brána)
Formální rozhodovací bod, ve kterém se ověřuje splnění minimálních kritérií kvality před pokračováním do další fáze. Metodika používá brány DF-1–DF-4 (viz část „Model bran Digital First“). Pravidlo používání: Brána se vždy váže na „gate pack“ (důkazy) a zápis rozhodnutí v Decision logu. Výsledek je GO / GO s podmínkami / NO-GO.
RACI
Matice rolí a odpovědností vyjadřující, kdo je Responsible (vykonává), Accountable (nese odpovědnost), Consulted (konzultuje) a Informed (informuje). Pravidlo používání: Každá kapitola metodiky (resp. každý řízený výstup/rozhodnutí) má mít uvedené RACI. Nejasná odpovědnost se považuje za riziko řízení a má být odstraněna ještě před DF-1/DF-2.
Registr rizik (Risk register)
Řízená evidence rizik služby (včetně bezpečnostních, právních, procesních, provozních a dodavatelských) s vlastníky, mitigacemi, termíny a stavem. Pravidlo používání: Risk register se zakládá nejpozději v kroku 3 a je průběžně aktualizován. Rizika bez vlastníka nebo bez plánu mitigace se považují za neuzavřená.
Reziduální riziko (Residual risk)
Riziko, které zůstává i po zavedení mitigací a je vědomě akceptováno schvalovací rolí. Pravidlo používání: Akceptace reziduálního rizika má být zaznamenána v Decision logu a má být doloženo, proč je přijatelné (dopad, pravděpodobnost, kompenzační opatření).
Reuse (znovupoužití)
Použití existujících komponent, standardů, vzorů, obsahu nebo architektury namísto budování „na zelené louce“, včetně sdílení napříč veřejnou správou. Pravidlo používání: Reuse se posuzuje v kroku 5 (architektura) a dokládá se rozhodnutím v Decision logu. Znovupoužití nemá snižovat bezpečnost nebo přístupnost.
Service assessment (posouzení služby)
Strukturované posouzení služby vůči standardu kvality, typicky prováděné panelově nebo formou interního auditu, s výsledkem a doporučeními. V zahraniční praxi je běžné hodnotit služby vůči bodům standardu a vyžadovat doložení důkazů. Pravidlo používání: V této metodice je service assessment doporučený v kroku 7 a je podkladem pro DF-4 (spolu s RAG hodnocením).
Service review (pravidelné přezkoumání služby)
Periodické vyhodnocení výkonu a kvality služby po go-live (KPI, incidenty, zpětná vazba, backlog zlepšení), včetně rozhodnutí o prioritách změn. Pravidlo používání: Service review se zavádí v kroku 9; výsledkem je zápis, aktualizace backlogu a (pokud relevantní) změnové rozhodnutí v Decision logu.
Standard digitální služby (Standard kvality)
Soubor kontrolních požadavků na kvalitu digitální služby, pokrývajících uživatele, obsah, bezpečnost, přístupnost, metriky, technologii a provoz. Standard se používá při posouzení připravenosti služby před spuštěním i během provozu a vyhodnocuje se pomocí RAG (GREEN/AMBER/RED). V metodice se standard váže na doporučené důkazy v kroku 7.
To-Be proces
Cílový (budoucí) postup služby po zavedení změny, popisovaný end-to-end včetně back-office, výjimek, datových toků a odpovědností. Pravidlo používání: To-Be proces má být proveditelný a auditovatelný: obsahuje vlastníky kroků, vazbu na evidenci a jasně popsané výjimky (krok 3, brána DF-2).
Transakce
Měřitelná jednotka „použití služby“, která má jasně definovaný začátek a konec (např. podání žádosti a její úspěšné přijetí / vyřízení), používaná pro KPI a výkonové sledování. Pravidlo používání: Transakce má být definována tak, aby byla měřitelná napříč kanály (digitál / asistované podání / přepážka) a aby byla dlouhodobě srovnatelná (krok 1 a 9).
Uživatel služby
Fyzická nebo právnická osoba, která vůči OVM uplatňuje právo na digitální službu nebo činí digitální úkon (v terminologii ZoPDS). Pravidlo používání: V metodice se uživatelské potřeby zjišťují a validují průběžně; není přípustné zaměnit „uživatele“ za interní perspektivu úřadu.
Uživatelský výzkum / testování s uživateli
Soustavné zjišťování potřeb uživatelů a ověřování návrhu služby na reálných uživatelích tak, aby služba řešila celý problém a byla použitelná. Jako příklad dobré praxe lze uvést požadavek standardů veřejných digitálních služeb na prokazování práce s uživateli v průběhu vývoje i při posouzení služby. Pravidlo používání: Výstupy uživatelského testování jsou doporučeným důkazem v kroku 4 a zohledňují se při assessmentu v kroku 7.
Vyhlášení dostupnosti / Prohlášení o přístupnosti
Povinné zveřejnění informací o míře souladu webu nebo mobilní aplikace s požadavky přístupnosti a o způsobu zpětné vazby, vyplývající z rámce EU pro přístupnost webů a aplikací veřejného sektoru. Pravidlo používání: Prohlášení o přístupnosti se připravuje jako součást obsahového a provozního minima (krok 4 a 8) a jeho existence je ověřována v DF-4.
Webová přístupnost
Zajištění, aby webové stránky a mobilní aplikace veřejného sektoru byly přístupné zejména osobám se zdravotním postižením, v souladu s požadavky evropského rámce pro přístupnost veřejných webů a aplikací. Pravidlo používání: Přístupnost se posuzuje „od začátku“ (ne až před spuštěním): požadavky se promítají do návrhu, obsahu, komponent i testování; kritické nálezy blokují DF-4.
Základní vrstvy interoperability
Čtyři vrstvy interoperability: právní, organizační, sémantická a technická (v evropské praxi) – doplněné průřezovým řízením integrovaných veřejných služeb. Pravidlo používání: OVM má posoudit interoperability minimálně v krocích 3 a 5; samotná technická integrace není dostačující bez právního a organizačního rámce.
Znovupoužitelné vzory (patterns)
Opakovatelná, ověřená řešení (design, obsah, proces, architektura), která snižují riziko chyb a urychlují dodávku služby. Pravidlo používání: Pokud OVM používá vzory, má doložit, že nejsou v rozporu s přístupností, bezpečností a právními závěry. Vhodné je evidovat použití vzorů v Decision logu (krok 5/6).
„13 praktických postupů“ (playbook)
Soubor krátkých, praktických doporučení pro úspěšné dodání digitální služby; jako příklad mezinárodní praxe existuje „Digital Services Playbook“ se 13 postupy (plays) pro dodávku digitálních služeb. Pravidlo používání: V metodice slouží playbook jako podpůrná vrstva k provedení kapitol metodiky (nenahrazuje je), zejména pro řízení týmu, iterativní dodávku a práci s riziky.