¶ Hodnoticí kritérium: Harmonogram realizace
Hodnocení harmonogramu realizace vychází z potřeby zajistit, aby dodavatelé prokázali schopnost realisticky plánovat a dodržet stanovené termíny při implementaci ICT projektů. Klíčovým prvkem úspěšného projektu ICT je realistický časový plán reflektující všechny fáze realizace projektu. Hodnocení harmonogramu motivuje dodavatele k promyšlenému plánování, zohledňující technologické a organizační závislosti jednotlivých činností. Tento přístup podporuje výběr dodavatele, který nejen nabízí optimální poměr ceny a kvality, ale také dokáže realisticky naplánovat projekt s jasnou vizí postupu realizace.
Harmonogram realizace jako hodnotící kritérium představuje způsob, jakým zadavatel posuzuje a bodově hodnotí časový plán postupu prací nabízený jednotlivými účastníky na veřejnou zakázku. Na rozdíl od obecného harmonogramu projektu, který je standardní součástí nabídky, je harmonogram realizace v roli hodnotícího kritéria aktivně využíván pro porovnávání nabídek a přidělování bodů.
V ICT prostředí má toto kritérium zvláštní význam vzhledem k:
- rychlému vývoji technologií vyžadujícímu včasné nasazení systémů,
- složitosti implementace ICT řešení, která často zahrnuje integraci s existujícími systémy a
- potřebě fázování projektů umožňujícímu postupné nasazování a testování.
¶ 1. Popis kritéria
Při hodnocení nabídek pomocí tohoto kritéria zadavatel zvýhodňuje nabídky, které nabízejí kratší termín harmonogramu realizace (ať již celkové, dílčí – skrze milníky; nebo kombinace obou). Zadavatel obvykle současně stanoví nejdelší přípustnou dobu realizace jako povinný požadavek a poté bodově zvýhodňuje nabídky, které nabízejí kratší dobu realizace. Zároveň by měl stanovit i minimální možný termín, aby se vyvaroval nerealisticky krátkých harmonogramů (tím zadavatel také preventivně vyloučí možné námitky proti „bezbřehému“ harmonogramu, současně by však měl být schopen takovou minimální hranici obhájit pro případ případných jiných námitek, tentokráte proti výši takového minimálního hodnoceného termínu – v některých případech dodavatel motivován rychlejším splněním zakázky, možností fakturace a tím i uvolněním kapacit na další projekt skutečně může nabídnout i rychlejší termín, než zadavatel předpokládá nebo než je na trhu běžné).
Harmonogram realizace jako hodnotící kritérium lze posuzovat z několika hledisek:
- celková doba realizace projektu,
- ekonomický přínos kratší doby realizace pro zadavatele,
- reálnost navrhovaných termínů vzhledem k rozsahu projektu,
- logická návaznost jednotlivých fází a činností,
- vhodné rozložení zdrojů v čase a
- zohlednění rizik a časových rezerv.
Harmonogram obecně by měl respektovat technologické návaznosti a prodlevy v závislosti na charakteru projektu a zohledňovat objektivní faktory jako jsou např. doba potřebná pro dodávky hardwaru, instalace, konfigurace, migrace dat, testování, školení uživatelů a akceptační postupy. Harmonogram musí být realistický a prokazatelný vzhledem k rozsahu a komplexnosti projektu.
Harmonogram realizace představuje jedno z hodnotících kritérií veřejných zakázek, jehož cílem je objektivně posoudit a porovnat (vyhodnotit), jakým způsobem jednotliví uchazeči plánují průběh a časové rozvržení plnění předmětu zakázky, a současně i zohlednit jeho ekonomickou přidanou hodnotu pro zadavatele (naplnění tzv. 3E či „value for money“).
¶ 2. Kdy toto kritérium využít?
Harmonogram realizace jako hodnotící kritérium je vhodné využít zejména v případech dodávek nebo služeb, kde se nepřepokládají nějaké posuny v harmonogramu.
Na první pohled se může jevit, že toto hodnotící kritérium je vhodné i v rámci implementačních projektů, tj. u veřejných zakázek na služby, kde je pro zadavatele zásadní nejen samotné splnění předmětu veřejné zakázky, ale také termín realizace nebo i dodržení konkrétních termínů nebo návazností jednotlivých etap a možnost vyhodnocení, zda uchazeči mají promyšlený, efektivní a realistický plán postupu prací a zda jsou schopni garantovat splnění zakázky v požadovaných termínech. V rámci těchto projektů, zejména těch větších, však v praxi dochází k neplánovaným (zadavatelem ani uchazečem nepředvídatelným) posunům v harmonogramu a zadavatel tak riskuje naplnění § 222 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění - dále jako „ZZVZ“ (tzn. nepřípustnou podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku z důvodu možností ovlivnění výběru dodavatele v původním zadávacím řízení, pokud by zadávací podmínky původního zadávacího řízení odpovídaly této změně, popř. by taková změna mohla umožnit i účast jiných dodavatelů) a současně s tím i porušení zásady rovného zacházení a transparentnosti, která tvoří ústřední princip veřejného zadávání.
CITACE:
21. … Celková doba plnění závazku je dle krajského soudu jednou z klíčových okolností, která ovlivňuje nejen úvahy dodavatele o tom, jakou nabídku podá, nýbrž i zda ji vůbec podá. V tomto kontextu pak krajský soud rovněž odkázal na odůvodnění rozhodnutí žalovaného v bodech 31 a 34, s nímž se bez výhrad ztotožnil a dodal: „v případě, že by pravidla ohledně termínu zahájení plnění, termínu ukončení plnění a především celkové doby plnění, jak plynula nakonec ze smlouvy, byla takto stanovena již v zadávací dokumentaci, pak by tato pravidla mohla vést k účasti i jiných dodavatelů, což vede k tomu, že by mohla být vybrána jiná nejvýhodnější nabídka. Byl‑li by termín plnění prodloužen už zadávací dokumentací, resp. její změnou před uplynutím lhůty pro podání nabídek např. v důsledku dodatečných informací, na což by dodavatelé svými nabídkami mohli reagovat (už tím, že ji podají), a tedy není vyloučena možnost, že by se jiná doba plnění (společně s jiným termínem zahájení a ukončení plnění) projevila na počtu podaných nabídek i na jejich výhodnosti. Došlo‑li ke změně termínu zahájení plnění, termínu ukončení plnění a především celkové doby plnění po podání nabídek pouze ve vztahu k nabídce vybraného uchazeče, mohlo to znemožnit podání nabídek jinými dodavateli, kteří mohli původně stanovený termín plnění a jeho délku považovat za nevyhovující (k faktickému prodloužení lhůt k plnění coby podstatné změně smlouvy též rozsudek zdejšího soudu č.j. 62 Af 10/2017 ‑ 63 ze dne 14. 6. 2018).“ S tímto posouzením se Nejvyšší správní soud ztotožňuje. Změna návrhu smlouvy, kterou provedl stěžovatel, byla nepochybně změnou, která mohla mít vliv na účast dodavatelů v zadávacím řízení, respektive na znění jednotlivých nabídek. Stěžovatel jednak posunul termín plnění veřejné zakázky, a zároveň prodloužil celkovou dobu, po kterou mohla být veřejná zakázka plněna o jednu pětinu oproti původně stanovené době plnění. Uvedené faktory jsou z pohledu dodavatelů bezpochyby zásadní v otázkách, jakou podají nabídku, respektive zda ji vůbec podají (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 8. 2019, č. j. 9 As 153/2019 ‑ 73). Ostatně, k obdobnému závěru dospěl Nejvyšší správní soud i v rozsudku ve věci Krnov.
(z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 2. 2022, sp. zn. 7 As 165/2020–40)
Proto v případě zejména velkých projektů spojených s migrací dat nelze užití tohoto kritéria doporučit s výjimkou například první analytické etapy, kde se ještě nepředvídá zpoždění projektu.
Pokud je předmět zakázky složitý, vícefázový či technologicky náročný (například IT projekty) nebo je žádoucí zohlednit i organizační a projektové schopnosti uchazečů, nejen nabídkovou cenu, lze tak v takových případech učinit i nastavením vhodných smluvních podmínek do vzorové smlouvy na veřejnou zakázku, ideálně etapizovaně, kdy jedna etapa navazuje a začíná etapou právě skončenou, s počátkem ke dni účinnosti smlouvy.
V rámci menších projektů nebo ve specifických případech, kde nehrozí reálně takové zpoždění (například implementace specializovaných firewallových modulů do síťových přepínačů) si však takové hodnocení představit dle našeho názoru lze, a to i u jednotlivých dílčích milníků. Je však tento aspekt možných zpoždění vždy předem zvážit.
Důvody pro využití tohoto hodnotícího kritéria mohou být následující:
- význam včasné realizace – včasné dokončení projektu může mít významný dopad na provozní a ekonomické cíle zadavatele,
- motivace dodavatelů – vyšší váha motivuje dodavatele k nabídce efektivnějšího postupu prací a lepší organizace projektových činností.
Je třeba mít na paměti, že harmonogram by měl být hodnocen nejen z hlediska rychlosti realizace, ale především z hlediska jeho reálnosti, ekonomičnosti, provázanosti a úplnosti.
Pokud bude zadavatel hodnotit termín realizace zakázky, jako vhodné se také jeví, aby zadavatel zároveň stanovil, že realizace zakázky musí být celkově dokončena do určitého pro zadavatele ještě akceptovatelného dne. Vzhledem k možným a pravděpodobným průtahům implementačních projektů (ale i samotných zadávacích řízení) však vůbec není vhodné stanovit takový „nepřekročitelný“ termín fixním datem, ale spíše relativně například počtem dnů nebo týdnů ode dne účinnosti smlouvy. I tento postup však není bez rizik, protože takový termín přesto reálně nemusí být naplněn (např. z důvodu i stavení lhůt z občanského zákoníku v případě neposkytnutí např. součinnosti zadavatele nebo provozovatele stávajícího informačního systému/infrastruktury, do kterého je nové řešení integrováno) a opět hrozí nepřípustná změna závazku dle § 222 odst. 3 ZZVZ, tentokráte v podobě “umožnění účasti jiných dodavatelů”. Zadavatel by si měl proto vhodně takovou součinnost upravit ve smlouvě (povinnost zadavatele reagovat až například do určitého přiměřeně vymezeného počtu dnů ode dne oznámení požadavku dodavatele na takovou součinnost a s tímto časovým polštářem počítat i v rámci stanovení případných minimálních termínů realizace veřejné zakázky nebo dílčího milníku, které bude ještě hodnotit).
Obdobně se v případě hodnocení termínu realizace jeví jako vhodné, aby zadavatel v rámci zadávacích podmínek současně stanovil, že celkový konečný termín realizace veřejné zakázky bude nejdříve od určitého počtu dnů ode dne účinnosti smlouvy (aby nabídnutý termín byl realistický a proveditelný vzhledem k rozsahu zakázky a technickým nárokům na ni a nebyl nerealisticky krátký) a současně nejpozději do určitého počtu dnů ode dne účinnosti smlouvy (tj. i v tomto případě je vhodné stanovit takový „maximální“ termín spíše relativně určitým počtem maximálních dnů ode dne účinnosti smlouvy. a to z důvodů možných průtahů samotného zadávacího řízení). Obdobně lze stanovit minimální a maximální meze i pro jednotlivé dílčí milníky.
Jako hodnotitelné termíny pak budou akceptovány ty, které jsou v rozsahu takových minimálních a maximálních hodnot. V případě, že harmonogram (termín) realizace bude předmětem hodnocení, je také žádoucí nastavit ve smlouvě smluvní pokutu, a to minimálně ve výši odpovídající ekonomickému přínosu (úspoře) takového kratšího harmonogramu pro zadavatele.
Při použití tohoto kritéria je vždy důležité:
Při implementaci tohoto hodnoticího kritéria je vždy zásadní reálně definovat hodnocené minimální/maximální hodnoty, stanovit objektivní způsob hodnocení odrážející zásadu „hodnoty za peníze“ (tzv. value for money) a zajistit transparentnost celého procesu hodnocení. Pouze tak může toto kritérium efektivně přispět k výběru nejvhodnějšího dodavatele.
CITACE:
36. Obecně ke stanovení dílčích hodnotících kritérií Úřad uvádí, že je pouze na zadavateli, jaká kritéria zvolí, musí však být dostatečně specifikována a ze zadávací dokumentace musí vyplývat, jakým způsobem bude podle nich zadavatel hodnotit…
37. Je nicméně zákonnou povinností zadavatele, aby zvolil taková hodnotící kritéria, která budou vyjadřovat vztah užitné hodnoty a ceny (tzv. value for money). Tento princip obsahuje jednak povinnost stanovit hodnotící kritéria tak, aby byla skutečně a prakticky svázána s předmětem plnění veřejné zakázky, tedy aby se k němu přímo vztahovala. Zároveň nastavením hodnotících kritérií zadavatel zajišťuje, že za vynaložené veřejné prostředky dostane odpovídající protiplnění, tedy plnění, které splňuje všechny jeho požadavky. Lze konstatovat, že laické vysvětlení vztahu užitné hodnoty a ceny by mohlo být „nejlepší hodnota za peníze“.
(z rozhodnutí ÚOHS ze dne 9. 10. 2015, č.j. ÚOHS-S0460/2015/VZ-32916/2015/523/MKv, který se sice týkal ještě předchozího zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů – jeho závěry jsou však podle nás aplikovatelné i na současnou právní úpravu)
--
34. Úřad má za to, že hodnocení nabídek podle jejich ekonomické výhodnosti znamená, že kritéria hodnocení musejí být stanovena takovým způsobem, aby vypovídala o vztahu kvality a ceny za plnění veřejné zakázky. …
(z rozhodnutí ÚOHS ze dne 4. 1. 2023, č.j. ÚOHS-S0529/2022/VZ-00413/2023/500)
Dle ZZVZ platí, že kritéria kvality, tedy včetně harmonogramu realizace, musí být vymezena tak, aby podle nich nabídky mohly být porovnatelné a naplnění kritérií ověřitelné. Zároveň by měla být přiměřené k předmětu, složitosti a charakteru veřejné zakázky / rámcové dohody a obecně naplňovat základní zásady dle § 6 ZZVZ
¶ 3. Jakou dát hodnoticímu kritériu váhu?
Pro určení rozmezí jsou zásadní 2 kritéria, a to dodržení:
- zásady přiměřenosti, transparentnosti a zákazu diskriminace (§ 6 ZZVZ) a
- zásad 3E (Směrnice 2014/24/EU) transponovaných v § 114 odst. 2 ZZVZ (nejvýhodnější poměr nabídkové ceny a kvality včetně poměru nákladů životního cyklu a kvality)[1]
CITACE:
Připomínám, že vymezení hodnoticích kritérií (a jejich vah) zcela závisí na uvážení zadavatele, a to do té míry, že hodnoticí kritéria by měla být stanovena takovým způsobem, aby umožnila zadavateli vybrat nejvhodnější nabídku s ohledem na jeho požadavky a potřeby a aby vyjadřovala nejvýhodnější poměr nabídkové ceny a kvality.
(z rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, č.j. 31780/2025/161, ze dne 26. 8. 2025)
Toto ustanovení (pozn.: § 6 ZZVZ) totiž v prvé řadě směřuje k cíli samotného zákona o veřejných zakázkách, kterým je zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky.
(z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, č.j. 1 Afs 20/2008-152 ze dne 5. 6. 2008)
Právě povinnost zadavatele postupovat v souladu se zásadami 3E, tedy hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti (byť v ZZVZ výslovně nepsaných, ale minimálně z rozhodovací praxe vyplývajících) a tím i obdržet co možná nejlepší hodnotu za peníze („value for money“), pak znamená, že zadavatel musí být schopen přiřazené váhy vyjádřit a zejména i objektivně obhájit, i finančně. Za tímto účelem by si měl předem udělat ekonomickou analýzu jednotlivých kvalitativních hodnotících kritérií (jejich nákladovosti) včetně přidělovaných bodů a použitých vah, kdy takové nastavení hodnocení by mělo upřednostňovat nabídky s ideálním poměrem očekávané kvality (užitné hodnoty) za ještě přiměřenou cenu, tzn. aby pokud možno výrazně nerostl mezní náklad na další hodnocený bod kvality, kdy taková vyšší kvalita by se už pak ekonomicky zadavateli nevyplácela (samotná existence a dodržení formalizovaného procesu zadávacího řízení dle zákona o zadávání veřejných zakázek podle nás k naplnění zásad 3E nestačí). Zároveň by takto zjištěná modelová cena měla odpovídat i obvyklým cenám na trhu (z důvodu zachování zásady zákazu diskriminace a současně, aby se zadavateli vůbec sešly nějaké nabídky do zadávacího řízení).
V případě vícekriteriálního hodnocení je potřeba mít na paměti, že správnost celkového hodnocení nabídek je přímo determinována správností stanovení předpokládané hodnoty, vah jednotlivých kritérií (případně jiného matematického vztahu mezi nimi) a rozsahu jejich bodového hodnocení. Pokud se správně stanoví předpokládaná hodnota veřejné zakázky a od toho se odvíjející váha (která znamená pro zadavatele ještě přiměřenou akceptovatelnou cenu za jeden bod kvality, kdy takový bod kvality se mu zároveň ekonomicky vyplatí) a přiměřeně velké bodové rozptyly, je dle našeho názoru v praxi vhodné užít tradičního matematicky lineárního způsobu hodnocení nabídek, se kterým pracujeme standardně i v rámci této metodiky (v takovém případě totiž pak nedochází k příliš velké odchylce od teoreticky ideálního a přesného hodnocení založeného na mezních užitcích za každý další prvek kvality).
Obecně lze uvedenou „ekonomičnost“ vyjádřit tak, že:
{[Cena za nejkvalitnější nabídku (cena za nabídku se 100 % bodů za kritérium kvality harmonogramu realizace) * váha kritéria ceny] + [100 % bodů za kvalitu harmonogramu realizace * váha kritéria kvality]} - {[Předpokládaná hodnota * váha kritéria ceny] + [0 % bodů za kvalitu harmonogramu realizace]} ≤ zásada přiměřenosti a 3E (ekonomicky vyjádřený přínos pro zadavatele musí být rovný nebo vyšší než navýšení ceny s navýšenou kvalitou harmonogramu realizace).
Dané podle nás odpovídá i ustanovení § 114 odst. 2 ZZVZ, které stanoví, že ekonomická výhodnost nabídek se hodnotí na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality včetně poměru nákladů životního cyklu a kvality. Obdobně v předchozím zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, bylo uvedeno, že rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria tak, aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny. Viz k danému i metodika Ministerstva pro místní rozvoj pro hodnocení nabídek dle ekonomické výhodnosti[2], ve které se uvádí, že procesně v rámci tohoto přístupu dochází k oceňování požadovaných vlastností v porovnání s jejich náklady. Výsledkem pak může být, že bude ekonomicky výhodnější koupit dražší produkt, pokud jeho vlastnosti budou znamenat dostatečně vysoký přínos pro dosažení cílů zadavatele. Tato metodika současně stanoví, že kritéria musí souviset s plněním veřejné zakázky a měla by mít souvislost s užitnou hodnotou zboží. Dle této metodiky by se zadavatel současně měl mj. ptát „jaké přínosy by měla vyšší dosažená hodnota u konkrétního kvalitativního kritéria? O kolik bychom byli ochotni zaplatit více, aby byla dosažená kvalita vyšší?“[3].
Zároveň vždy platí, že váha ceny by nikdy neměla být marginální – zajišťuje tlak na efektivní hospodaření s veřejnými prostředky a omezuje riziko předražených zakázek. Musí tedy být dostatečná, aby motivovala uchazeče k optimalizaci „kvalitativně orientované“ cenové nabídky.
Komentář č. 1:
Zmiňovaná ekonomická modelace je založena na myšlence, že zadavatel postupně iteruje vzájemné váhy a podle nich, vycházeje z nějaké předpokládané hodnoty, postupně při různých vahách modeluje nabídkovou cenu nejlevnější, ale nejméně kvalitní hypotetické nabídky a nabídkovou cenu nejdražší, ale nejkvalitnější hypotetické nabídky, a podle toho se tak dopočítává i ceny „jednoho bodu kvality“ při dané váze. Tuto cenu, která musí být zároveň i v jeho rozpočtových možnostech, by si pak měl porovnat se stávajícím jiným nákladem, který bez dané kvality vynakládá, nebo který by jinak prokazatelně vynakládal (a který by při dané kvalitě odpadl) a tato cena za kvalitu musí být menší nebo maximálně rovna takovému jinému nákladu.
Alternativně lze využít i tzv. funkčního přepočtu ceny. Funkční přepočet ceny znamená, že zadavatel upraví nabídkovou cenu o hodnotu odpovídající přínosu získaného v rámci získané kvality. Jinými slovy – „očistí“ cenu od hodnoty přidané kvality a teprve takto přepočtenou cenu používá pro hodnocení.
Doporučujeme přitom užít spíše procentuálního (relativního) snížení ceny – za každý dosažený bod kvality se cena nabídky sníží o předem definované procento; například každý bod snižuje cenu o 1 % – při zisku například 10 bodů by tak cena byla „fiktivně“ snížena o 10 % (absolutní snížení ceny snižuje ceny nerovnoměrně v návaznosti na jejich výši a tím se hodnocení „pokřivuje“, u relativního procentuálního snížení tento problém odpadá). Tímto způsobem je zajištěno, že body za kvalitu nejsou pouze abstraktní metrikou, ale mají reálný ekonomický dopad. Veřejný zadavatel tímto postupem vytváří cenovou brzdu pro kvalitativní přirážku a zároveň zachovává motivační efekt kvalitativního kritéria. Zavedení funkčního přepočtu ceny také usnadňuje transparentní srovnání nabídek – zejména v případech, kdy rozdíl v kvalitě není příliš vysoký, ale cenový rozdíl je značný. Umožňuje rovněž efektivněji obhájit výběr vítězné nabídky při kontrole přiměřenosti veřejných výdajů.
Každé hodnotící kritérium pak musí mít přiřazenou váhu v celkovém hodnocení (nebo jiný matematický vztah vůči ostatním hodnotícím kritériím) a jasně definovaný způsob bodování. Je důležité, aby[4]:
- Hodnotící kritéria (včetně možných subkritérií) byla měřitelná, objektivní, přiměřená a měla přímou souvislost s poptávaným předmětem plnění.
- Měla zároveň pozitivní ekonomický dopad na ekonomiku realizace projektu (dodržení zásady 3E), a to včetně jejich bodového hodnocení a zadavatel by měl být schopen tyto pro něj ekonomicky výhodné provazby prokázat pro případ kontroly/přezkumu (např. lze objektivně předpokládat, že rychlejší realizace projektu přinese ekonomické úspory zadavatele související s nahrazovaným produktem, což má pozitivní dopad i náklady a provoz zadavatele).
- Způsob hodnocení byl transparentní.
- Požadavky byly přiměřené předmětu zakázky.
- Existovala jasná metodika hodnocení.
¶ 4. Vzory do zadávací dokumentace
A) V případě, že bude hodnocen na úrovni kvality pouze jeden konečný termín realizace, reflektující fakticky délku časové úspory, je vhodné do textu zadávací dokumentace vložit následující kapitolu hodnocení nabídek (je přitom současně vhodné vymezit pojem termín realizace dle charakteru a předmětu veřejné zakázky, tzn. nemusí jím být jen „dodání“, které je na místě spíše u produktů „krabicového software“, ale i „převzetí řádně implementovaného informačního systému / díla“ apod.).
Hodnocení nabídek
Hodnocení nabídek bude provedeno v souladu s ustanovením § 114 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zadávání veřejných zakázek“) podle jejich ekonomické výhodnosti.
Ekonomická výhodnost nabídek bude hodnocena v souladu s ustanovením § 114 odst. 2 věty první zákona o zadávání veřejných zakázek podle nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality.
Pravidla pro hodnocení nabídek
Zadavatel stanovil v souladu s ustanovením § 115 zákona o zadávání veřejných zakázek níže uvedená kritéria hodnocení.
Hodnoticí kritéria byla zvolena v následující struktuře:
a) nabídková cena – váha 70 %;
b) termín realizace – váha 30 %.
Dodavatel uvede údaje o nabídkové ceně a termínu realizace do návrhu smlouvy, jehož závazný vzor tvoří nedílnou součást zadávací dokumentace jako její příloha č. 1 [Více viz komentář č. 2 a komentář č. 3].
Termínem realizace se přitom rozumí den dodání předmětu veřejné zakázky ve smyslu příslušné Smlouvy.
Komentář č. 2
Zadavatel je povinen všechny obdržené nabídky do veřejné zakázky seřadit v rámci tohoto dílčího hodnotícího kritéria vzestupně podle jejich nabídkové ceny za plnění veřejné zakázky. Nabídka s nejnižší nabídkovou cenou bude figurovat jako čitatel pro celkový výpočet získaných bodů v daném hodnoticím kritériu.
Je zde zároveň nutné zmínit následné vynásobení obdržených bodů koeficientem váhy hodnoticího kritéria (v modelovém příkladě se jedná o koeficient 0,70 neboli 70 %; pokud bude váha hodnoticího kritéria pro nabídkovou cenu 80 %, tak bude koeficient 0,80 apod.). Místo nabídkové ceny lze pracovat i s náklady životního cyklu, což lze v případě zejména informačních systémů „na míru“ jen doporučit. Viz i hodnoticí karta Náklady životního cyklu.
Způsob hodnocení kritéria nabídkové ceny
Nabídce s nejnižší nabídkovou cenou ze všech hodnocených nabídek bude přiřazeno 100 bodů. Ostatním nabídkám bude přidělena bodová hodnota stanovená násobkem čísla 100 a poměru hodnoty nejvýhodnější nabídky (tj. nabídky s nejnižší nabídkovou cenou) k nabídce hodnocené. Výpočet odpovídá následujícímu vzorci:
Takto získaný počet bodů bude vynásoben koeficientem 0,70 (tj. váhou dílčího hodnoticího kritéria nabídkové ceny) a následně matematicky zaokrouhlen na dvě desetinná místa [Více viz komentář č. 2 a komentář č. 3].
Způsob hodnocení kritéria termínu realizace předmětu veřejné zakázky
Dodavatel uvede údaje o termínu realizace veřejné zakázky do návrhu smlouvy, jehož závazný vzor tvoří přílohu č. 1 této zadávací dokumentace.
Hodnocení tohoto kritéria bude provedeno následovně. Nabídka s maximální zadavatelem připuštěnou úsporou termínu realizace (veřejné zakázky) získá 100 bodů, nabídky ostatní získají bodové hodnocení dle následujícího vzorce:
Počet získaných bodů v tomto kritériu:
Takto získaný počet bodů bude vynásoben příslušným výše uvedeným váhovým koeficientem a následně matematicky zaokrouhlen na dvě desetinná místa.
Zadavatel zároveň požaduje, aby navržený termín realizace veřejné zakázky byl realistický a proveditelný vzhledem k rozsahu předmětu veřejné zakázky a technickým nárokům na ni, a proto za reálný a proveditelný bude považován harmonogram, ze kterého bude vyplývat, že termín realizace předmětu veřejné zakázky bude nejdříve 200 dnů ode dne účinnosti Smlouvy (dané datum odpovídá maximální zadavatelem připuštěné úspoře termínu realizace veřejné zakázky). Dodavatelem nabídnutá úspora termínu realizace předmětu veřejné zakázky přitom představuje rozdíl mezi maximálním zadavatelem připuštěným termínem realizace předmětu veřejné zakázky (tj. 300 dnů ode dne účinnosti Smlouvy – viz níže uvedený odstavec) a dodavatelem nabídnutým termínem realizace předmětu veřejné zakázky.
Zadavatel zároveň stanovuje, že termín realizace předmětu veřejné zakázky musí být nejpozději do určitého pro zadavatele ještě akceptovatelného dne, a proto stanoví jako ještě pro zadavatele akceptovatelný harmonogram, ze kterého bude vyplývat, že termín realizace předmětu veřejné zakázky bude nejpozději do 300 dnů ode dne účinnosti Smlouvy.
Komentář č. 3:
Vzor předpokládá, že dodavatel uvede údaje o nabídkové ceně a termínu realizace do návrhu smlouvy, jehož závazný vzor bude nedílnou součástí zadávací dokumentace (termín realizace lze vymezit v jakékoli příhodné jednotce, tj. ve dnech, ale i týdnech nebo i měsících). Podle nabídnutého termínu zadavatel určí nabídnutou časovou úsporu a tu použije v rámci hodnocení.
Hodnocení harmonogramu doporučujeme založit na absolutním poměřováním nabídky (nabízené časové úspoře) vůči zadavatelem maximálně stanovené možné (připuštěné) časové úspoře. Toto hodnocení umožňuje dobře modelově spočítat ekonomickou úsporu takové jedné jednotky časové úspory, aby se zadavateli taková kvalita vyplatila.
Je také možné uvést, že dodavatel uvede údaje o ceně do samostatné excelovské přílohy, jež bude tvořit nedílnou součást zadávací dokumentace a nabídky, s předem vytvořeným a zamčeným cenovým modelem nabídkové ceny (zadavatel musí v tomto excelovském cenovém modelu nastavit matematické vztahy výpočtu nabídkové ceny). Obdobně i termín realizace samozřejmě může být součástí té které nedílné přílohy smlouvy.:
Alternativně lze hodnocení nastavit také tak (i v návaznosti na posouzení základních zásad dle § 6 ZZVZ), že zadavatel nestanoví minimální „nepodkročitelný“ termín pro harmonogram plnění, ale naopak stanoví, že jakákoli časová úspora než zadavatelem maximálně připuštěná, bude znamenat vždy stanovené maximum bodů pro maximálně připuštěnou časovou úsporu (tzn. například 100 bodů).
B) V případě, že bude hodnocen na úrovni kvality podrobnější harmonogram, tzn. i včetně dílčích milníků, je vhodné do textu zadávací dokumentace vložit následující kapitolu hodnocení nabídek.
Hodnocení nabídek
Hodnocení nabídek bude provedeno v souladu s ustanovením § 114 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zadávání veřejných zakázek“) podle jejich ekonomické výhodnosti.
Ekonomická výhodnost nabídek bude hodnocena v souladu s ustanovením § 114 odst. 2 věty první zákona o zadávání veřejných zakázek podle nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality.
Pravidla pro hodnocení nabídek
Zadavatel stanovil v souladu s ustanovením § 115 zákona o zadávání veřejných zakázek níže uvedená kritéria hodnocení. Hodnoticí kritéria byla zvolena v následující struktuře:
a) nabídková cena – váha 70 %;
b) harmonogram realizace – váha 30 %, z toho termíny jednotlivých dílčích milníků (sub-kritérií):
- protokolární předání finální projektové dokumentace a technického návrhu díla – váha 20 %,
- ukončení vývoje a integrace díla v testovacím prostředí zadavatele – váha 30 %,
- protokolární předání provedeného díla dodavatelem (uvedení systému do ostrého provozu) – váha 50 %.
Dodavatel uvede údaje o nabídkové ceně do návrhu smlouvy, jehož závazný vzor tvoří nedílnou součást zadávací dokumentace jako její příloha č. 1. [Více viz komentář č. 2 a komentář č. 3]
Dodavatel uvede údaje v rámci kritéria kvality termínu realizace do přílohy nabídky. Závazný vzor této přílohy, označený jako „Podklady pro hodnocení/Harmonogram realizace“, tvoří nedílnou součást zadávací dokumentace jako její příloha č. 2. [Více viz komentář č. 3]
Způsob hodnocení kritéria nabídkové ceny
Nabídce s nejnižší nabídkovou cenou ze všech hodnocených nabídek bude přiřazeno 100 bodů. Ostatním nabídkám bude přidělena bodová hodnota stanovená násobkem čísla 100 a poměru hodnoty nejvýhodnější nabídky (tj. nabídky s nejnižší nabídkovou cenou) k nabídce hodnocené. Výpočet odpovídá následujícímu vzorci:
Takto získaný počet bodů bude vynásoben koeficientem 0,70 (tj. váhou dílčího hodnoticího kritéria nabídkové ceny) a následně matematicky zaokrouhlen na dvě desetinná místa [Více viz komentář č. 2 a komentář č. 3].
Způsob hodnocení kritéria harmonogramu realizace
Dodavatel uvede údaje o harmonogramu realizace do přílohy nabídky. Termíny jednotlivých dílčích milníků budou stanoveny vždy ve dnech, a to relativně vůči splnění předchozího dílčího milníku, kdy termín splnění dílčího milníku (Tn) je roven vzorci: Tn = Tn-1 + Dn a kde:
- Tn−1 je termín bezprostředně předcházejícího milníku.
- Dn je doba (termín), který Dodavatel nabídl pro daný milník (v počtech kalendářních dnů).
- Pro T1 je T0 (počáteční termín) dnem účinnosti smlouvy (T0).
Hodnocení termínů jednotlivých dílčích milníků (sub-kritérií) bude provedeno následovně:
1. protokolární předání finální projektové dokumentace a technického návrhu díla (T1)
nabídka s maximální zadavatelem připuštěnou úsporou termínu realizace získá 100 bodů, nabídky ostatní získají bodové hodnocení dle vzorce:
Maximální zadavatelem připuštěná časová úspora termínu realizace v rámci daného milníku činí 15 dnů, která odpovídá minimálnímu zadavatelem akceptovatelnému termínu realizace tohoto dílčího milníku. Dodavatelem nabídnutá úspora termínu realizace přitom představuje rozdíl mezi maximálním zadavatelem akceptovatelným termínem realizace tohoto dílčího milníku, který zadavatel stanovuje jako (T 0 + 30 dnů), a dodavatelem nabídnutým termínem realizace tohoto dílčího milníku (tj. ≥ T0 + 15 dnů).
2. ukončení vývoje a integrace díla v testovacím prostředí zadavatele (T2)
nabídka s maximální zadavatelem připuštěnou úsporou termínu realizace získá 100 bodů, nabídky ostatní získají bodové hodnocení dle vzorce:
Maximální zadavatelem připuštěná časová úspora termínu realizace v rámci daného milníku činí 100 dnů, která odpovídá minimálnímu zadavatelem akceptovatelnému termínu realizace tohoto dílčího milníku. Dodavatelem nabídnutá úspora termínu realizace přitom představuje rozdíl mezi maximálním zadavatelem akceptovatelným termínem realizace tohoto dílčího milníku, který zadavatel stanovuje jako (T 1 + 200 dnů), a dodavatelem nabídnutým termínem realizace tohoto dílčího milníku (tj. ≥ T1 + 100 dnů).
3. protokolární předání provedeného díla dodavatelem (uvedení systému do ostrého provozu) (T3)
nabídka s maximální zadavatelem připuštěnou úsporou termínu realizace získá 100 bodů, nabídky ostatní získají bodové hodnocení dle vzorce:
Maximální zadavatelem připuštěná časová úspora termínu realizace v rámci daného milníku činí 10 dnů, která odpovídá minimálnímu zadavatelem akceptovatelnému termínu realizace tohoto dílčího milníku. Dodavatelem nabídnutá úspora termínu dodání přitom představuje rozdíl mezi maximálním zadavatelem akceptovatelným termínem realizace tohoto dílčího milníku, který zadavatel stanovuje jako (T 2 + 20 dnů), a dodavatelem nabídnutým termínem realizace tohoto dílčího milníku (tj. ≥ T2 + 10 dnů).
Takto získaný počet bodů bude vynásoben vždy příslušným výše uvedeným váhovým koeficientem (tj. váhou dílčího hodnoceného milníku) a následně matematicky zaokrouhlen na dvě desetinná místa.
Hodnocení harmonogramu realizace bude pak provedeno tak, že se sečtou bodové hodnocení všech hodnocených termínů realizací jednotlivých dílčích milníků a tento součet se následně upraví o váhu tohoto kritéria, tj. vynásobí koeficientem 0,3.
Zadavatel zároveň požaduje, aby konečný termín realizace předmětu veřejné zakázky byl také realistický a proveditelný vzhledem k rozsahu předmětu veřejné zakázky a technickým nárokům na ni, a proto za reálný a proveditelný bude považován harmonogram, ze kterého bude vyplývat, že termín T3, tj. termín protokolárního předání provedeného díla objednatelem (uvedení systému do ostrého provozu) bude nejdříve 125 dnů ode dne účinnosti Smlouvy (= Tmin), tj.:
T0+T1+T2+T3 ≥ Tmin
Zadavatel zároveň stanovuje, že realizace předmětu veřejné zakázky musí být celkově dokončena do určitého pro zadavatele ještě akceptovatelného dne, a proto stanoví jako ještě pro zadavatele akceptovatelný harmonogram, ze kterého bude vyplývat, že termín T3, tj. termín protokolárního předání provedeného díla objednatelem (uvedení systému do ostrého provozu) bude nejpozději 250 dnů ode dne účinnosti Smlouvy (= Tmax), tj.
T0+T1+T2+T3 ≤ Tmax
Zadavatel tak stanoví, že dodavatel musí ve své nabídce navrhnout termín T3 tak, že bude v intervalu hodnot Tmin a Tmax. Pokud tak nebude, zadavatel upozorňuje dodavatele, že půjde o nesplnění zadávacích podmínek a zadavatel je oprávněn takové dodavatele ze zadávacího řízení vyloučit.
Obdobné platí i pro dodavatelem navržené termíny jednotlivých výše uvedených dílčích milníků a minimálních a maximálních zadavatelem akceptovatelných (připuštěných) termínů realizace těchto dílčích milníků (kdy uvedené minimální termíny zadavatel stanovil také s ohledem na jejich realističnost a proveditelnost).
Komentář č. 4:
Vzor předpokládá, že dodavatel zadá údaje o nabídkové ceně do návrhu smlouvy, jehož závazný vzor bude nedílnou součástí zadávací dokumentace. Je také možné uvést, že dodavatel uvede údaje o ceně do samostatné excelovské přílohy, jež bude tvořit nedílnou součást zadávací dokumentace a nabídky, s předem vytvořeným a zamčeným cenovým modelem nabídkové ceny (zadavatel musí v tomto excelovském cenovém modelu nastavit matematické vztahy výpočtu nabídkové ceny). Obecně by nemělo být voleno řešení, kdy dodavatel vyplňuje tento údaj na dvě různá místa (např. do smlouvy i do přílohy), aby nevznikaly pochybnosti a nejasnosti, které údaje platí a jsou závazné
Pokud jde o hodnocený harmonogram, resp. i hodnocení termínů jeho jednotlivých dílčích milníků, tyto nemusí úplně odpovídat všem případným milníkům dle smlouvy, každopádně uvedený výčet je pouze ilustrativní a zadavatel si jej musí upravit (včetně jejich vah a bodového ohodnocení) dle charakteru a předmětu veřejné zakázky a svých potřeb, kdy tyto potřeby by měly reflektovat zásadu 3E, tzn. ekonomický přínos časnějšího dosažení milníku musí převážit nad navýšením ceny spojeném s takovým kratším harmonogramem. Je třeba také počítat s tím, že s ohledem na zákonné restrikce § 222 ZZVZ nelze obecně takové termíny posléze prodlužovat, pokud se stanou předmětem hodnocení (případně i pokud nestanou a taková etapizace bude pouze součástí smluvních podmínek, ale přesto by taková změna mohla umožnit alespoň účast jiných dodavatelů).
Pokud budou mít termíny jednotlivých dílčích milníků stejnou váhu, je možné pravidla hodnocení nastavit i tak, že se jejich dílčí bodové hodnocení sečte a pak se provede jejich prostý aritmetický průměr (matematicky vyjde stejný výsledek).
Alternativně lze hodnocení nastavit také tak (i v návaznosti na posouzení základních zásad dle § 6 ZZVZ), že zadavatel nestanoví minimální „nepodkročitelný“ termín pro harmonogram plnění, resp. „nepodkročitelné“ termíny v rámci dílčích milníků, ale naopak stanoví, že jakákoli časová úspora než zadavatelem maximálně připuštěná, bude znamenat vždy stanovené maximum bodů pro maximálně připuštěnou časovou úsporu v rámci daného milníku (tzn. například 100 bodů).
Komentář č. 5
Pokud jde o hodnocení nabídkové ceny, i v případě této varianty platí, že zadavatel je povinen všechny obdržené nabídky do veřejné zakázky seřadit v rámci tohoto dílčího hodnotícího kritéria vzestupně podle jejich nabídkové ceny za plnění veřejné zakázky. Nabídka s nejnižší nabídkovou cenou bude figurovat jako čitatel pro celkový výpočet získaných bodů v daném hodnoticím kritériu.
Je zde zároveň nutné zmínit následné vynásobení obdržených bodů koeficientem váhy hodnoticího kritéria (v modelovém příkladě se jedná o koeficient 0,70 neboli 70 %; pokud bude váha hodnoticího kritéria pro nabídkovou cenu 80 %, tak bude koeficient 0,80 apod.). Místo nabídkové ceny lze pracovat i s náklady životního cyklu, což lze v případě zejména informačních systémů „na míru“ jen doporučit. Viz i hodnotící karta Náklady životního cyklu.
Komentář č. 6:
Pokud jde obecně o nesplnění uvažovaného minimálního nebo maximálního termínu implementace / dodávky nebo některého z dílčích milníků, v praxi se vyskytuje, že i takové navržené termíny bývají předmětem hodnocení, nicméně s obdržením 0 bodů. Máme však za to, že pokud zadavatel považuje některé termíny za zcela nerealistické (de facto obdobně jako mimořádně nízkou nabídkovou cenu) anebo naopak pro něj zcela neakceptovatelné z důvodu například i financování projektu (toť zejména datum úspěšného dokončení implementační fáze zakázky), je lepší takové termíny z hodnocení zcela vyloučit stanovením odpovídajících mezních hranic (a podle našeho názoru takové nabídky znamenají i nesplnění zadávacích podmínek a účastníci tak mohou být i vyloučeni ze zadávacího řízení ve smyslu § 48 ZZVZ). K danému též viz Metodika veřejného nakupování, verze 2.0 (odbor Centrální harmonizační jednotka, sekce Finanční řízení a audit, Ministerstvo financí ČR), která na str. 64 uvádí, že zejména u netechnických kritérií hodnocení, která mají časový charakter (délka záruky, lhůta dodání, lhůta dokončení plnění) by měl zadavatel vždy stanovit mezní hranice, které pro něj ještě mají významnou přidanou hodnotu a které tudíž v rámci hodnocení zohlední. Překročení těchto hranic dodavatelem (nabídnutí delší záruky, kratší doby dodání či plnění apod.) by nemělo mít za následek ohodnocení tohoto kritéria 0 body, jak se tomu v mnoha případech s odůvodněním nepřiměřenosti takové nabídky dodavatele stává – dodavateli by měl být započten počet bodů odpovídající maximálně zohledňované výši kritéria hodnocení).
Zadavatel seřadí všechny obdržené nabídky v rámci tohoto hodnotícího kritéria vzestupně tak, že nabídka s nejvyšším celkovým bodovým hodnocením všech jednotlivých hodnocených dílčích termínů harmonogramu realizace bude figurovat jako jmenovatel v daném zlomku pro celkový výpočet získaných bodů v daném hodnoticím kritériu.
Celkové bodové ohodnocení je následně nutné upravit o koeficient vah hodnoticího kritéria, tj. vynásobit jim je (v modelovém příkladě se jedná o koeficient 0,30 neboli 30 %) a stejně tak předtím ještě upravit o příslušné váhy i jednotliví dílčí subkritéria – termíny dílčích milníků harmonogramu realizace.
Celkové hodnocení
Celkový počet získaných bodů je dán součtem počtu bodů (zaokrouhlených na dvě desetinná místa) získaných v rámci dílčích hodnoticích kritérií. Nabídka, která získá nejvyšší počet bodů, bude vyhodnocena jako nabídka ekonomicky nejvýhodnější.
Ostatní nabídky budou seřazeny dle počtu získaných bodů sestupně za nejvýhodnější nabídkou a jejich pořadí bude očíslováno. Pokud dvě či více nabídek dosáhnou stejné bodové hodnoty představující celkové hodnocení nabídky, pak ekonomicky nejvýhodnější nabídkou bude ta, která získá nejvyšší bodový zisk v takovém kritériu hodnocení, které má nejvyšší váhu. Pokud ani postupem podle předchozí věty nebude možné určit konečné pořadí nabídek, rozhodne o konečném pořadí los. Zadavatel provede losování za účasti zástupců dodavatelů, kteří podali nabídku a kteří nebyli vyloučeni ze zadávacího řízení, a které za tím účelem vyzve. Pozvánku k účasti na losování obdrží dotčení dodavatelé e-mailem nejpozději tři dny před dnem losování. Nepřítomnost zástupce dodavatele na losování není důvodem ke zrušení či nekonání losování.
Komentář č. 7:
Vzorovou formulaci řazení nabídek dle jejich ekonomické výhodnosti v případě rovnosti bodů lze dále rozšířit (před konáním losování) o bodový zisk v dalších případných kritériích hodnocení sestupně dle jejich váhy, pokud i u kritérií hodnocení s vyšší vahou je počet bodů shodný (tj. u hodnocení více než dvoukriteriálním).
Případně lze stanovit, že v případě rovnosti bodů bude za ekonomicky nejvýhodnější považována nabídka s nejnižší nabídkovou cenou.
¶ 5. Zpráva o hodnocení nabídek
Z hodnocení musí zadavatel vždy sestavit zprávu o hodnocení nabídek. Její náležitosti jsou uvedeny v § 119 ZZVZ, přičemž v praxi zadavatelů byly v minulosti často ze strany orgánu dozoru konstatovány nedostatky v jejím obsahu (tato zpráva je i součástí oznámení o výběru dodavatele dle § 123 dost. 1 písm. a) ZZVZ).
CITACE:
Díl 2
Postup při hodnocení nabídek
§ 119
(1)
Zadavatel provede hodnocení nabídek podle pravidel pro hodnocení nabídek uvedených v zadávací dokumentaci.
(2)
Zadavatel pořídí písemnou zprávu o hodnocení nabídek, ve které uvede
- identifikaci zadávacího řízení,
- fyzické osoby, které se na hodnocení podílely; za tyto osoby se považují zejména osoby, které provedly hodnocení nabídek včetně členů komise, pokud ji zadavatel k hodnocení sestavil, nebo přizvaných odborníků, pokud byly jejich závěry zohledněny při hodnocení,
- seznam hodnocených nabídek a
d) popis hodnocení, ze kterého budou zřejmé
1. hodnocené údaje z nabídek odpovídající kritériím hodnocení,
2. popis hodnocení údajů z nabídek v jednotlivých kritériích hodnocení,
3. popis srovnání hodnot získaných při hodnocení v jednotlivých kritériích hodnocení a
4. výsledek hodnocení nabídek.
Postup hodnocení nabídek musí být ve zprávě o hodnocení nabídek popsán dostatečně detailně, aby byla naplněna zásada transparentnosti. Způsob hodnocení by tak z ní měl být jednoznačně patrný, a to jak pro účastníky zadávacího řízení (i z důvodu jejich možné procesní obrany proti postupu zadavatele), tak i pro orgány dozoru, potažmo i správní soudy[1].
¶ 6. Modelová situace lineárního váženého modelu hodnocení
V tomto modelovém zadání hodnotíme pouze cenu a harmonogram realizace s různými vahami. Cenu zjednodušujeme na celkovou cenu (může jít samozřejmě o vyčíslení nákladů průběhu životního cyklu informačního systému, což v případě zejména implementace informačních systémů „na míru“, kde je zajišťován i následný servis a rozvoj, je z hlediska zásad 3E určitě lepší volbou). V kritériu harmonogram realizace je možné získat max. 100 bodů.
Vždy budeme mít sedm modelových uchazečů o veřejnou zakázku:
- uchazeč A –za velmi vysokou cenu (13.000.000 Kč) nabízí nerealisticky krátký harmonogram
(3 týdny), - uchazeč B – ze všech hodnocených realistických nabídek je nejdražší (12.000.000 Kč) a nabízí nejkratší harmonogram realizace (4 týdny),
- uchazeč C – s lehce nadprůměrnou cenou (11.000.000 Kč) nabízí termín realizace (7 týdnů),
- uchazeč D – za průměrnou cenu (10.000.000 Kč) nabízí střední dobu realizace (10 týdnů),
- uchazeč E –za lehce podprůměrnou cenu (9.000.000) nabízí dobu realizace (13 týdnů),
- uchazeč F – nabízí nejlevnější cenu (8.000.000 Kč) při nejzazším termínu realizace (16 týdnů),
- uchazeč G – nabízí nejnižší cenu (8.000.000), ale nedodržel nejzazší termín realizace (nabízí 17 týdnů).
Na základě váhy kvalitativního hodnoticího kritéria (5 %, 15 %, 25 %, 35 % až 45 %) můžeme pozorovat, jak se mění vítězný uchazeč. Pro nás je však významné, jaký je vztah jednoho bodu za kvalitu k nárustu ceny, tzn. mezní náklad na jeden bod kvality – o kolik může být nabídka dražší, aby získala o jeden bod navíc v celkovém hodnocení díky vyššímu bodovému zisku v kritériu kvality.
Metoda mezního hodnocení kvality je ideální a dle našeho názoru i jediná odpovídající objektivní skutečnosti (reálným mezním užitkům), v praxi je však prakticky nemožné takové mezní užitky řádně vypočítat (ohodnotit) v rámci přípravy zadávací dokumentace, proto se pro zjednodušení přikláníme k dnes už běžně využívanému lineárnímu modelu hodnocení, který používáme i v našem modelovém případu. Doporučujeme rovněž stanovit hodnotící (sub)kritéria s menšími bodovými rozptyly mezi kvalitativními stupni, aby na pomyslné geometrické křivce (funkci) toto hodnocení co možná nejvíce kopírovalo křivku mezních užitků. Alternativně a teoreticky k lineárním modelům lze použít i multiplikativních (exponenciálních) modelů, ale takovou variantu považujeme v praxi za také výrazně obtížnou, neboť pomocí exponentu by se muselo přidělovat i samotné bodové ohodnocení v rámci přípravy hodnotících parametrů, nejen samotné vyhodnocení nabídek).
Zásadní je však podle nás přitom zejména správně nastavit bodové hodnocení a váhy podle zásad 3E, a to bez ohledu na užitý hodnotící model. Jak už shora komentujeme, musí být ze strany zadavatele správně nastavené bodovací parametry prvků kvality, tak i jejich váhy. Oboje však musí pro zadavatele naplňovat prvek ekonomické výhodnosti, tj. ještě akceptovatelné ceny za každý jeden bod kvality, kdy takový bod kvality se zadavateli musí ekonomicky vyplatit (musí představovat ekonomickou úsporu), včetně přiměřeně stanovených přepočtových vah za dosažené body v každém prvky kvality. Právě řádně stanovené hodnotící stupnice (počty bodů v daném prvku kvality) a váhy (přepočet v poměru vůči ostatním hodnotícím kritériím) včetně stanovení mezí parametrů, které ještě budou hodnoceny, by měly zároveň ve svém důsledku i eliminovat jakékoli extrémy z podaných nabídek, tj. takové buď extrémně levné nabídky s minimálně kvalitou anebo naopak extrémně drahé s maximální kvalitou se pak v praxi ani „nesejdou“ do zadávacího řízení, a tak v rámci hodnocení ani takové extrémní řešení pak nebude dominovat nad řešením cenově a kvalitativně vyváženým a naopak bude bodově zvýhodněno (v literatuře se hovoří o tzv. Korhonenově paradoxu[1], který demonstruje, jak metoda váženého součtu může selhat při výběru vyvážené varianty, a to i když jsou zohledněny všechny váhy kritérií). V určitých specifických případech může být vhodné užít i metody hodnocení založené na absolutních bodových škálách, kdy zadavatel upustí od poměřování nabídek vůči sobě navzájem a bude je hodnotit podle absolutních kritérií (to znamená, že zadavatel předem stanoví bodovací stupnici nezávislou na konkrétních nabídkách, což je i případ harmonogramu plnění).
Pozn. v tabulce jsou označeny červeně ty řádky, kde účastníci získali 0 bodů za kvalitu (byť v reálné praxi by dané nabídky musely být dle našeho názoru vyloučeny s ohledem na nedodržení podmínek uvedených v rámci zadávacích podmínek, jak už výše uvádíme v rámci komentáře č. 5; pro lepší názornost tohoto modelového příkladu však do hodnocení zahrnujeme i tyto nabídky, avšak s nulovým hodnocením v daném kvalitativním parametru). Zpětně lze z dané tabulky určit (porovnáním cenového a kvalitativního rozdílu mezi nejkvalitnější a zároveň nejdražší nabídkou a nejméně kvalitní a zároveň nejlevnější nabídkou, že jeden týden úspory vychází na 357.143 Kč (5 mil. Kč / 14 týdny), což odpovídá cca 4,46 % rozdílu vůči nejnižší cenové nabídce. Je na zadavateli, aby si posoudil a případně byl schopen doložit, že tato vyšší cena je pro něj ekonomicky výhodná. Pokud z daného modelového případu nebo i z uvažované prvotní ekonomické „cost/benefit“ analýzy vyloučíme prostřednictvím dobře nastavených vah a přidělených bodů pro zadavatele už neakceptovatelné (extrémní) ceny, tj. došlo by k vyloučení neakceptovatelných nabídek před hodnocením, týden takové úspory pak vychází levněji – 333.333 Kč (4 mil. Kč / 12 týdnů).
Harmonogram realizace s vahou 5 %
|
uchazeč |
cena |
kvalita |
body za cenu |
body za kvalitu |
body za cenu |
body za kvalitu |
body celkem |
| uchazeč A |
13 000 000 Kč |
3 týdny |
61,54 |
0,00 |
58,46 |
0,00 |
58,46 |
| uchazeč B |
12 000 000 Kč |
4 týdny |
66,67 |
100,00 |
63,34 |
5,00 |
68,34 |
| uchazeč C |
11 000 000 Kč |
7 týdnů |
72,72 |
57,14 |
69,08 |
2,86 |
71,94 |
| uchazeč D |
10 000 000 Kč |
10 týdnů |
80,00 |
40,00 |
76,00 |
2,00 |
78,00 |
| uchazeč E |
9 000 000 Kč |
13 týdnů |
88,89 |
30,77 |
84,45 |
1,54 |
85,99 |
| uchazeč F |
8 000 000 Kč |
16 týdnů |
100,00 |
25,00 |
95,00 |
1,25 |
96,25 |
| uchazeč G |
8 000 000 Kč |
17 týdnů |
100,00 |
0,00 |
95,00 |
0,00 |
95,00 |
Uchazeč F vítězí s celkovým skóre 96,25 bodů díky nejnižší ceně 8 milionů Kč, která tvoří 95 % váženého hodnocení. Kvalita realizace 16 týdnů přispívá pouze 1,25 bodu. Uchazeč G se stejnou cenou, ale delší realizací (17 týdnů) končí druhý s 95 body. Systém výrazně preferuje cenové extrémy – rozdíl mezi prvním a posledním místem činí 37,79 bodů.
Harmonogram realizace s vahou 15 %
|
uchazeč |
cena |
kvalita |
body za cenu |
body za kvalitu |
body za cenu |
body za kvalitu |
body celkem |
| uchazeč A |
13 000 000 Kč |
3 týdny |
61,54 |
0,00 |
52,31 |
0 |
52,31 |
| uchazeč B |
12 000 000 Kč |
4 týdny |
66,67 |
100,00 |
56,67 |
15,00 |
71,67 |
| uchazeč C |
11 000 000 Kč |
7 týdnů |
72,72 |
57,14 |
61,81 |
8,57 |
70,38 |
| uchazeč D |
10 000 000 Kč |
10 týdnů |
80,00 |
40,00 |
68,00 |
6,00 |
74,00 |
| uchazeč E |
9 000 000 Kč |
13 týdnů |
88,89 |
30,77 |
75,56 |
4,61 |
80,17 |
| uchazeč F |
8 000 000 Kč |
16 týdnů |
100,00 |
25,00 |
85,00 |
3,75 |
88,75 |
| uchazeč G |
8 000 000 Kč |
17 týdnů |
100,00 |
0,00 |
85,00 |
0 |
85,00 |
Uchazeč F si udržuje vedení s 88,75 body, ale kvalita již tvoří 15 % váhu na celkovém hodnocení. Rozdíl mezi cenovým extrémem (F) a kvalitativním extrémem (B) se snížil na 17,08 bodu. Uchazeč D s vyváženou nabídkou (10 mil./10 týdnů) obsazuje čtvrtou příčku.
Harmonogram realizace s vahou 25 %
|
uchazeč |
cena |
kvalita |
body za cenu |
body za kvalitu |
body za cenu |
body za kvalitu |
body celkem |
| uchazeč A |
13 000 000 Kč |
3 týdny |
61,54 |
0,00 |
46,16 |
0 |
46,16 |
| uchazeč B |
12 000 000 Kč |
4 týdny |
66,67 |
100,00 |
50,00 |
25,00 |
75,00 |
| uchazeč C |
11 000 000 Kč |
7 týdnů |
72,72 |
57,14 |
54,54 |
14,29 |
68,83 |
| uchazeč D |
10 000 000 Kč |
10 týdnů |
80,00 |
40,00 |
60,00 |
10,00 |
70,00 |
| uchazeč E |
9 000 000 Kč |
13 týdnů |
88,89 |
30,77 |
66,67 |
7,69 |
74,36 |
| uchazeč F |
8 000 000 Kč |
16 týdnů |
100,00 |
25,00 |
75,00 |
6,25 |
81,25 |
| uchazeč G |
8 000 000 Kč |
17 týdnů |
100,00 |
0,00 |
75,00 |
0 |
75,00 |
První významný zlom: Uchazeč F s 81,25 body stále vítězí, ale uchazeč B s 75 body výrazně redukuje náskok na 6,25 bodu. Kvalita nyní tvoří čtvrtinu hodnocení, což umožňuje uchazeči B (7 týdnů realizace) posunout se na druhé až třetí místo. Rozdíl mezi extrémními nabídkami (A vs. F) mírně klesá na 35,09 bodu.
Harmonogram realizace s vahou 35 %
|
uchazeč |
cena |
kvalita |
body za cenu |
body za kvalitu |
body za cenu |
body za kvalitu |
body celkem |
| uchazeč A |
13 000 000 Kč |
3 týdny |
61,54 |
0,00 |
40,00 |
0 |
40,00 |
| uchazeč B |
12 000 000 Kč |
4 týdny |
66,67 |
100,00 |
43,34 |
35,00 |
78,34 |
| uchazeč C |
11 000 000 Kč |
7 týdnů |
72,72 |
57,14 |
47,27 |
20,00 |
67,27 |
| uchazeč D |
10 000 000 Kč |
10 týdnů |
80,00 |
40,00 |
52,00 |
14,00 |
66,00 |
| uchazeč E |
9 000 000 Kč |
13 týdnů |
88,89 |
30,77 |
57,78 |
10,77 |
68,55 |
| uchazeč F |
8 000 000 Kč |
16 týdnů |
100,00 |
25,00 |
65,00 |
8,75 |
73,75 |
| uchazeč G |
8 000 000 Kč |
17 týdnů |
100,00 |
0,00 |
65,00 |
0 |
65,00 |
Zásadní změna pořadí: Uchazeč B získává vedení s 78,34 body díky 35 % váze kvality, zatímco uchazeč F klesá na druhé místo (73,75 bodů). Uchazeč E stabilně obsazuje třetí pozici, tentokráte s 68,55 body.
Harmonogram realizace s vahou 45 %
|
uchazeč |
cena |
kvalita |
body za cenu |
body za kvalitu |
body za cenu |
body za kvalitu |
body celkem |
| uchazeč A |
13 000 000 Kč |
3 týdny |
61,54 |
0,00 |
33,85 |
0 |
33,85 |
| uchazeč B |
12 000 000 Kč |
4 týdny |
66,67 |
100,00 |
36,67 |
45,00 |
81,67 |
| uchazeč C |
11 000 000 Kč |
7 týdnů |
72,72 |
57,14 |
40,00 |
25,71 |
65,71 |
| uchazeč D |
10 000 000 Kč |
10 týdnů |
80,00 |
40,00 |
44,00 |
18,00 |
62,00 |
| uchazeč E |
9 000 000 Kč |
13 týdnů |
88,89 |
30,77 |
48,89 |
13,85 |
62,74 |
| uchazeč F |
8 000 000 Kč |
16 týdnů |
100,00 |
25,00 |
55,00 |
11,25 |
66,25 |
| uchazeč G |
8 000 000 Kč |
17 týdnů |
100,00 |
0,00 |
55,00 |
0 |
55,00 |
Uchazeč B upevňuje vedení s 81,67 body, přičemž 45 % skóre pochází z kvality. Uchazeč F je nadále na druhém místě (ovšem už s výrazně nižším množstvím bodů), což demonstruje rostoucí nevýhodu dlouhé realizace. Uchazeč C (7 týdnů / 11 mil.) se posouvá ze čtvrté na třetí pozici. Rozdíl mezi prvním a posledním místem se zvětšuje na 47,82 bodů, což odráží vyšší citlivost systému na kvalitu.
¶ 6.1 Analýza vítězů při různých vahách kritéria kvality
Dominance uchazeče F při nižších vahách kvality (5-25 %)
Při nejnižší váze kritéria kvality 5 % dosahuje uchazeč F nejvyššího celkového skóre 96,25 bodů. Tento uchazeč si zachovává vítěznou pozici i při zvýšení váhy kvality na 15 % (88,75 bodů) a 25 % (81,25 bodů). Dominance uchazeče F v těchto scénářích je způsobena především jeho excelentním hodnocením v kritériu ceny, kde dosahuje maximálních 100 bodů za nejnižší nabídkovou cenu 8 milionů korun (a přitom i vyšší kvalitou oproti uchazeči G).
Uchazeč F však vykazuje slabé výsledky v kritériu kvality, konkrétně navrhuje realizaci v 16 týdnech, což ho řadí mezi pomalejší uchazeče. Při nižších vahách kvality tato slabina není dostatečně penalizována, protože váženě body za kvalitu tvoří pouze malou část celkového skóre. Například při 5 % váze kvality získává uchazeč F pouze 1,25 váženého bodu za kvalitu, ale 95 bodů za cenu, což mu zajišťuje celkové vítězství.
Přelom při 35 % váze kvality
Kritický bod v hodnocení nastává při zvýšení váhy kritéria kvality z 25 % na 35 %, kdy se vítězem stává uchazeč B s celkovým skóre 78,34 bodů. Tento přelom představuje zásadní změnu v dynamice hodnocení, protože uchazeč B nabízí výrazně rychlejší realizaci (4 týdny) oproti uchazeči F (16 týdnů). Při 35 % váze kvality už penalizace za pomalou realizaci u uchazeče F převáží jeho cenovou výhodu.
Uchazeč B sice nabízí vyšší cenu 12 milionů korun, ale jeho excelentní kvalita (nejkratší doba realizace kromě uchazeče A) mu při vyšší váze kvality přináší dostatečné množství bodů na převážení cenové nevýhody. Při 35 % váze získává uchazeč B 35 vážených bodů za kvalitu oproti 8,75 bodů uchazeče F, což představuje rozdíl 26,25 bodu, který převyšuje cenovou výhodu uchazeče F.
Potvrzení trendu při 45 % váze kvality
Při nejvyšší testované váze kritéria kvality 45 % si uchazeč B nejen zachovává vítěznou pozici, ale dokonce své celkové skóre mírně zvyšuje na 81,67 bodů. Tento trend potvrzuje, že při vyšších vahách kvality se hodnocení přesouvá ve prospěch uchazečů s rychlejší realizací na úkor těch s nižší cenou. Uchazeč B při 45 % váze kvality získává 45 vážených bodů za kvalitu, což výrazně převyšuje jakékoliv bodové zisky ostatních uchazečů v tomto kritériu.
Komparativní analýza výkonnosti ostatních uchazečů
Analýza výkonnosti zbývajících uchazečů odhaluje další zajímavé trendy v závislosti na váze kritéria kvality. Uchazeč E vykazuje konzistentně silnou pozici napříč všemi scénáři, obsazuje třetí až čtvrté místo s celkovými skóre pohybujícími se od 62,74 do 85,99 bodů. Jeho vyváženost mezi cenou (9 milionů korun) a kvalitou (13 týdnů) mu umožňuje udržet si konkurenceschopnost bez ohledu na váhy kritérií.
Uchazeč A představuje extrémní případ optimalizace na kvalitu s nejkratší dobou realizace pouhé 3 týdny, ale současně s nejvyšší cenou 13 milionů korun. Tato kombinace ho diskvalifikuje ze získání vítězné pozice ve všech testovaných scénářích, protože jeho kvalitní výhoda není dostatečná k překonání cenové nevýhody ani při nejvyšší váze kvality. Uchazeč G naopak sdílí s uchazečem F nejnižší cenu, ale jeho nejpomalejší realizace (17 týdnů) ho činí nekonkurenceschopným ve všech scénářích.
Závěr
Analýza harmonogramu realizace demonstruje vliv váhy kritéria kvality na výsledky výběrového řízení. Přelomový bod v tomto modelovém příkladu nastává mezi 25 % a 35 % váhou kvality, kdy se vítěz mění z uchazeče F (orientovaného na nejnižší cenu) na uchazeče B (orientovaného na rychlou realizaci). Tento závěr má významné implikace pro zadavatele veřejných zakázek, kteří musí pečlivě zvážit své priority a odpovídajícím způsobem dle zásad 3E nastavit váhy hodnotících kritérií, neboť jak ukazuje tato analýza, relativně malé změny ve vahách mohou vést k výběru odlišného dodavatele s potenciálně významně odlišnými charakteristikami nabídky.
¶ 7. Na co je nutné pamatovat v zadávací dokumentaci a smlouvě?
Ve smlouvě na veřejnou zakázku je třeba nastavit dostatečné sankční podmínky, aby byl navržený harmonogram dodržen, a to ve výši minimálně pokud možno odpovídající ekonomické úspoře, tedy v případě prodloužení realizace by k nim fakticky nedošlo a tím by byla způsobena zadavateli škoda, kterou by takový hodnocený harmonogram pro zadavatele představoval a kterou zadavatel předjímal v rámci stanovení hodnotícího kritéria dle zásad přiměřenosti a 3E (případná změna harmonogramu totiž ovlivňuje ekonomické parametry nabídky - např. náklady na urychlení prací, které si vybraný dodavatel promítl do ceny, tak při prodloužení termínů „přicházejí vniveč“).
Je třeba také přesně vymezit jednotlivé milníky, resp. okamžik jejich splnění a jakou formou a způsobem jich bude dosaženo.
¶ 8. Příklady z praxe
¶ Vytvoření webové stránky Digitální a informační agentury dia.gov.cz
| Odkaz na portál NEN: | https://nen.nipez.cz/verejne-zakazky/detail-zakazky/N006-24-V00031857 |
| Zadavatel: | Digitální a informační agentura |
| Popis předmětu veřejné zakázky: | Předmětem plnění bylo vytvoření nových webových stránek Digitální a informační agentury s doménou www.dia.gov.cz a dodání redakčního systému včetně zajištění podpory a rozvoje vytvořeného webu po dobu 3 let od řádného předání a převzetí kompletního webu, tj. první i druhé fáze, nebo do vyčerpání v zadávací dokumentaci uvedeného finančního limitu. |
| Druh veřejné zakázky | veřejná zakázka na služby |
| Druh zadávacího postupu | zjednodušené podlimitní řízení |
| Režim veřejné zakázky | podlimitní veřejná zakázka |
Zadavatel v rámci hodnocení nabídek použil následující kritérium:
Kvalita a relevance časového harmonogramu přípravy a spuštění první fáze nového webu - Váha 50 % (jako subkritérium v rámci kritéria "Kvalita navrženého řešení").
V rámci tohoto subkritéria se vybere:
- Kvalita a relevance časového harmonogramu, kdy nejdřívější spuštění bylo hodnoceno nejvyšším počtem bodů.
- Realistická proveditelnost harmonogramu vzhledem k rozsahu projektu, jeho omezením a technickým nárokům.
- Zadavatel stanovil, že nejzazší termín pro vytvoření a spuštění první fáze nového webu činí 15 týdnů od účinnosti smlouvy, a nejdřívější 11 týdnů od účinnosti smlouvy.
- Za nereálný a neproveditelný byl stanoven harmonogram, který se odchyloval o více než 4 týdny od stanoveného nejzazšího termínu. Pokud byl harmonogram zadavatelem vyhodnocen jako nerealistický, bylo účastníkovi uděleno v rámci tohoto subkritéria 0 bodů.
Hodnocení probíhalo podle vzorce: nejkratší a nejkvalitnější harmonogram / hodnocený harmonogram * 100.
Vybrané části veřejné zakázky – Výzva k podání nabídky vč. zadávací dokumentace
Komentář č. 8:
Harmonogram realizace byl hodnocen jako subkritérium pod bodem d) kvalita navrženého řešení, a to v celkové váze 50 % tohoto subkritéria (viz další stránka). Hodnocení kvality navrženého řešení na této úrovni váhy je možné, o to více je pak ale třeba, aby zadavatel měl odůvodněnu ekonomickou přínosnost (de facto užitnou hodnotu) takového kvalitativního kritéria, resp. jeho subkritérií (s ohledem na zásady 3E a vztah užitné hodnoty kvality a ceny). Obecně však doporučujeme a do budoucna se přikláníme k použití minimálně více než 50 % váhového zastoupení cenové složky (byť uznáváme, že vyšší kvalita plnění může ve svém důsledku vést i k úsporám).
Komentář č. 9:
Zadavatel zde hodnotil nabídky, pokud jde o nabídnutý harmonogram, relativně vůči nabídce s nejkratším a nejkvalitnějším harmonogramem (fakticky nejdřívějším termínem nad rámec nepodkročitelného minimálního termínu), tzn. klasickým na trhu podle nás převládajícím způsobem. Preferenčně a do budoucna se však přikláníme k hodnocení založenému na absolutním poměřováním nabídky (nabízené časové úspory) vůči zadavatelem maximálně stanovené možné (připuštěné) časové úspoře.
Vybrané části veřejné zakázky – Příloha č. 3 Výzvy - Předloha pro zpracování nabízených cen,hodnot a řešení pro účely hodnocení:
Komentář č. 10:
Zadavatel rovněž vytvořil speciální Přílohu č. 3 Výzvy (Předloha pro zpracování nabízených cen, hodnot a řešení pro účely hodnocení), do které dodavatel jednak zadává údaje o své nabídkové ceně za plnění veřejné zakázky, tak počet týdnů, za které se zavazuje spustit první fázi nového webu, a mj. i detailní hodnocení dodání kvalitnějšího řešení (inovativního přístupu a technického řešení) nad rámec minimálních technických požadavků.
Komentář č. 11:
V tomto textu je nutné upozornit na článek 9.9 zadávací dokumentace, ze kterého plyne požadavek na předložení „popisu nabízeného řešení, na základě kterého bude možné posoudit splnění hodnoticích kritérií i naplnění technické specifikace předmětu plnění“. Ve skutečnosti bylo ovšem hodnocení provedeno nikoli na základě popisu nabízeného řešení, ale pouze na základě přílohy, kde uchazeč vyplňoval, zda daný požadavek naplní (ANO/NE). Formulace v čl. 9.9 tedy může zmást uchazeče, že popis řešení bude předmětem hodnocení. Doporučujeme v tomto případě nepožadovat popis řešení, pokud zadavatel nemá v plánu jej skutečně hodnotit (a v budoucnu tak ani sami nebudeme činit).
¶ Vývoj a implementace eISIR a společných částí
| Odkaz na NEN: | https://nen.nipez.cz/verejne-zakazky/detail-zakazky/N006-20-V00001002/ |
| Zadavatel: | Ministerstvo spravedlnosti |
| Popis předmětu veřejné zakázky: |
Vytvoření nového informačního systému justičního elektronického spisu a jeho nástavby pro agendu insolvenčního řízení (dále jen „eISIR“), nasazení tohoto systému do prostředí justice a zajištění provozu, podpory a rozvoje vytvořeného informačního systému. Zadání této veřejné zakázky směřuje k tomu, aby bylo nalezeno řešení informačního systému eISIR, které by odpovídalo představám zadavatele a respektovalo všechny jeho požadavky, jakož i požadavky kladené na činnost zadavatele a veškeré právní předpisy. Předmětem (či spíše účelem) plnění veřejné zakázky bude:
|
| Druh veřejné zakázky | veřejná zakázka na služby |
| Druh zadávacího postupu | řízení se soutěžním dialogem |
| Režim veřejné zakázky | nadlimitní veřejná zakázka |
Vybrané části ze zadávací dokumentace
Vybrané části ze zadávací dokumentace – příloha č. 3
Komentář č. 12:
Relativní nastavení termínů (etapizace projektu), kdy další etapa navazuje na skončení předchozí, dobře reaguje na faktické možné prodlevy v plnění jednotlivých dílčích etap veřejné zakázky.
Na druhou stranu, pokud je harmonogram součástí předmětu hodnocení, tak jakékoli případné prodloužení doby plnění s výjimkou teoretických „vis maior“ (a které zároveň nemění celkovou povahu veřejné zakázky) představuje nepřípustnou podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku ve smyslu § 222 ZZVZ.
[1]Krč, R., Vaněček, J. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022. Jak již bylo uvedeno v obecném komentáři k § 1, zásady uvedené v zákoně a jež vyplývají ze směrnice 2014/24/EU, jsou jen částí zásad aplikovaných na veřejné zadávání. Dalšími jsou zásady „3 E“ (effectiveness – účelnost, economy – hospodárnost, efficiency – efektivnost), když hlavním smyslem zadání veřejné zakázky je zajistit plnění, které zadavatel skutečně potřebuje pro zajištění plnění svých úkolů tak, aby uspokojil svou či veřejnou potřebu (účelnost) za co nejnižší cenu (hospodárnost), resp. za nejnižší cenu připadající na jednotku užitečnosti (efektivnost).
[2] Dostupná zde, str. 9, 15, 18
[3]Metodika veřejného nakupování (Naplňování principů 3E v praxi veřejného zadávání), verze 2.0 (odbor Centrální harmonizační jednotka, sekce Finanční řízení a audit, Ministerstvo financí ČR), dostupná zde, uvádí na str. 64, že mezi kritérii hodnocení musí být stanoven vzájemný poměr (váhy nebo jiný matematický vztah, v krajním případě alespoň pořadí podle významnosti pro zadavatele), který by měl odpovídat charakteru předmětu plnění a přidané hodnotě pro zadavatele (např. kritérium hodnocení kvalifikace nebo zkušenost osob, které se mají přímo podílet na plnění veřejné zakázky, má mít logicky větší váhu u služeb, kdežto u běžných dodávek má dané spíše marginální význam bez vlivu na kvalitu plnění, a proto by požadavky měly být stanoveny v kvalifikaci).
[4]Viz např. rozhodnutí ÚOHS č.j. ÚOHS-11177/2024/161 ze dne 14. 3. 2024: (40) Zdůrazňuji, že je třeba s respektem k autonomii vůle zadavatele brát v potaz, že je to právě zadavatel, který nejlépe zná svoji potřebu, a tedy je oprávněn stanovit zadávací podmínky tak, aby plnění vzešlé z daného zadávacího řízení bylo schopné realizovat co nejlépe předmět dané veřejné zakázky. Odůvodněnost takové volby musí zadavatel podložit dostatečnými argumenty, což nastalo i v tomto případě. Pokud je daný požadavek zadavatele přiměřený a odůvodněný, tak jej nelze považovat za nezákonnou překážku hospodářské soutěže, zejména pokud je hospodářská soutěž omezena jen částečně. ... (41) Z judikatury se podává, že „(…) povinnost vážící se k objasnění skutkového stavu věci stran důvodnosti jednotlivých konkrétních zadávacích podmínek leží na zadavateli“ (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 2. 2023, č. j. 6 As 338/2021-52, bod 32).
[5] Více viz např.: ŠEBESTA, M., NOVOTNÝ P., MACHUREK, T., DVOŘÁK, D. a kol., Zákon o zadávání veřejných zakázek, 2. vydání, 2022, Praha, C.H. Beck, str. 903 - 911
[6] Viz Wierzbicki, Andrzej P.: Reference Point Approaches and Objective Ranking, str. 6, dostupné online.