¶ Hodnoticí kritérium: Uživatelská přívětivost a přístupnost
Uživatelská přívětivost (UI/UX) a přístupnost tvoří nedílné prvky kvalitního softwarového řešení. Zajišťují, aby byl systém intuitivní, snadno ovladatelný, esteticky příjemný a přístupný i pro osoby se specifickými potřebami.
Zatímco UX (User Experience) se zaměřuje na celkovou uživatelskou zkušenost – srozumitelnost, jednoduchost a plynulost používání – UI (User Interface) hodnotí samotné grafické rozhraní, jeho přehlednost, estetickou kvalitu a konzistenci.
Přístupnost (accessibility) pak garantuje, že systém bude využitelný i osobami se zdravotním postižením či jiným omezením (např. zrakovým, sluchovým nebo pohybovým). Zadavatel tímto kritériem podporuje rovný přístup k digitálním službám a zvyšuje důvěryhodnost a otevřenost veřejné správy.
Spojení uživatelské přívětivosti (UI/UX) a přístupnosti tvoří ucelený pohled na to, jak se bude uživatel v systému orientovat, jak jej bude vnímat a jak jej bude ovládat. Zařazení tohoto hodnoticího kritéria umožňuje zadavateli vyžadovat a hodnotit úroveň komfortu, dostupnosti a použitelnosti řešení nejen pro běžného uživatele, ale i pro zranitelné skupiny a tím naplňovat principy inkluze, rovnosti přístupu a digitální dostupnosti veřejných služeb.
¶ 1. Popis kritéria
Toto hodnoticí kritérium se zaměřuje na komplexní posouzení kvality uživatelského rozhraní, přívětivosti ovládání a digitální přístupnosti softwarového řešení. Umožňuje zadavateli vyhodnotit, nakolik je navržený systém intuitivní, graficky konzistentní a přístupný širokému spektru uživatelů včetně osob se specifickými potřebami.
Pojem uživatelské přívětivosti zahrnuje hodnocení jednak uživatelské zkušenosti (UX), jednak uživatelského rozhraní (UI). Viz také Slovníček relevantních pojmů.
V oblasti uživatelské zkušenosti (UX) se hodnotí zejména logická struktura a srozumitelnost jednotlivých kroků, intuitivnost ovládání, návaznost funkcí a celková plynulost a snadnost práce v systému. Důraz je kladen na snížení kognitivní zátěže uživatele, srozumitelnost pojmů a minimalizaci potřeby zaškolování. Zadavatel se zaměřuje na to, zda systém uživateli umožňuje efektivní a přirozené plnění úkonů, aniž by musel hledat potřebné funkce nebo se orientovat v nepřehledném rozhraní.
Hodnocení uživatelského rozhraní (UI) se soustředí nejen na estetickou úroveň, ale zejména vizuální přehlednost a konzistenci napříč obrazovkami a moduly systému (rozložení ovládacích prvků, tlačítek apod.). Sleduje se, zda jsou prvky rozhraní správně navrženy z hlediska velikosti, barev, hierarchie informací a použité typografie. Zohledňuje se také schopnost systému přizpůsobit se různým zařízením (responzivita), konzistence stylů a případná návaznost na vizuální identitu zadavatele. V případě státního sektoru se jedná o tzv. Design systém gov.cz.
Design systém gov.cz (designsystem.gov.cz) je metodika vyvinutá původně Národní agenturou pro komunikační a informační technologie, s. p. (NAKIT) pro tvorbu jednotných, přístupných a uživatelsky přívětivých digitálních služeb veřejné správy, které budou mít současně konsistentní design. Design systém tak podporuje soudržnost uživatelského rozhraní napříč různými portály, čímž usnadňuje občanům orientaci a používání digitálních služeb. Design systém gov.cz v současnosti dále spravuje Digitální a informační agentura.
Pokud jde o digitální přístupnost, hodnotí se, zda řešení odpovídá požadavkům zákona č. 99/2019 Sb., o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací, a zda naplňuje zásady standardu WCAG 2.1 alespoň na úrovni AA. Zvláštní pozornost je věnována možnosti ovládání systému z klávesnice, podpoře asistivních technologií (např. čteček obrazovky), dostatečnému barevnému kontrastu nebo přítomnosti alternativních popisků u obrázků a ikon či titulek u videí.
V rámci tohoto kritéria může zadavatel požadovat, aby uchazeč předložil popis navrženého rozhraní, ukázky obrazovek, klikací prototyp nebo výstupy z uživatelského testování. Cílem je umožnit objektivní a transparentní posouzení, do jaké míry předložené řešení podporuje pohodlné, srozumitelné a rovné používání systému napříč uživatelskými skupinami.
Toto kritérium nemusí přímo souviset se vzhledem, tedy naplňovat pojem estetické vlastnosti ve smyslu ustanovení § 116 odst. 2 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění (dále jen „ZZVZ“). I když „vzhled“ softwaru není samostatně hodnocen jako estetická kategorie ve výtvarném smyslu slova, grafické zpracování a konzistence uživatelského rozhraní jsou legitimními prvky, které mohou být v rámci tohoto kritéria zahrnuty. Hodnocení vzhledu ve výtvarném smyslu slova je ovšem výrazně limitováno u informačních systémů, pro které je povinný Design systém gov.cz, neboť tento systém výrazně omezuje tvůrčí svobodu autora.
Zadavatel ovšem může v souladu se zákonem hodnotit například vhodnost vizuální hierarchie, konzistenci designu, čitelnost a přehlednost uživatelského rozhraní, pokud jsou tyto aspekty vymezeny jako součást funkčního a uživatelského přínosu. Estetické vlastnosti jsou tak zahrnuty jako součást celkového uživatelského zážitku a přívětivosti systému, nikoliv jako izolované kritérium založené na čistě subjektivním dojmu. Vzhled tedy není posuzován samoúčelně, ale ve vazbě na použitelnost, orientaci uživatele, vizuální srozumitelnost a splnění funkčního účelu rozhraní. Právě v tomto propojení estetických a funkčních aspektů naplňuje hodnoticí kritérium „Uživatelská přívětivost a přístupnost“ požadavek na objektivní, měřitelné a zdůvodnitelné hodnocení kvality řešení v souladu se zákonem.
Pokud se jedná o řešení, které je určeno pro ústřední správní úřady, je třeba zohlednit rovněž povinnost využití Design systému gov.cz. Tento systém stanoví závazné požadavky na strukturu, obsah a vzhled digitálních služeb pro veřejnou správu a je povinný pro řadu institucí (viz dále). V případě, že zadavatel spadá pod tento režim, měl by výslovně požadovat, aby návrh řešení vycházel z komponent a zásad Design systému gov.cz (jde nicméně o mandatorní nefunkční požadavek, který by měl by být nastaven jako nezbytná podmínka v zadávací dokumentaci – uzavírané smlouvě, tj. posuzován stylem: splnil/nesplnil a pokud nesplnil -> účastníka ze zadávacího řízení vyloučit).
¶ 2. Kdy toto kritérium využít?
Toto kritérium je vhodné zohlednit zejména v těchto případech:
Systém bude sloužit široké veřejnosti nebo velkému počtu koncových uživatelů. Půjde zejména o situaci velkých portálů, které poskytují digitální služby ve smyslu zákona o právu na digitální služby, u nichž je klíčová orientace v rozhraní, přehlednost a přístupnost.
Je žádoucí minimalizovat potřebu školení, podpory nebo častého kontaktu uživatelů s helpdeskem díky přehlednému a intuitivnímu rozhraní. Cílem je rovněž snížení chybovosti při zadávání dat, zjednodušení každodenních úkonů a podpora efektivity práce; typicky půjde o agendové informační systémy, které využívají úředníci. Pro úředníky je přístupnost (intuitivní ovládání) důležité zejména v souvislosti s přechodem ze starého agendového systému na nový.
Zadavatel požaduje softwarové řešení, které bude intuitivní, snadno ovladatelné a srozumitelné pro různé typy uživatelů včetně osob s nízkou digitální gramotností, seniorů nebo osob se zdravotním postižením, tzn. že pro zadavatele je mimořádně důležité naplnění zákonné požadavky na digitální přístupnost veřejných služeb a současně vytvořit digitální prostředí, které odpovídá principům rovného přístupu a inkluze.
Je žádoucí, aby dodavatel doložil uživatelské testování, návrh prototypu nebo jiný výstup, který umožní posoudit kvalitu navrženého uživatelského rozhraní před samotnou implementací, neboť zadavatel nemá jasnou představu o UI/UX řešení, popř. existuje několik možných, ovšem značně rozdílných řešení, jak k problému designu dané digitální služby přistoupit.
Estetická kvalita, srozumitelnost a konzistence vizuálního stylu mají vliv na důvěryhodnost, profesionalitu a přijetí systému ze strany uživatelů; může jít i o portály související s kulturou, uměním, kde estetické hodnoty hrají velmi důležitou roli.
Uživatelská přístupnost (UI/UX), tedy snadný průchod webovou aplikací, je klíčová zejména pro systémy, se kterými pracuje velká řada koncových uživatelů, ať už na straně občanů či úředníků.
¶ 3. Jakou dát hodnoticímu kritériu váhu?
Pro určení rozmezí jsou zásadní 2 kritéria, a to dodržení:
- zásad přiměřenosti, transparentnosti a zákazu diskriminace (§ 6 ZZVZ) a
- zásad 3E (Směrnice 2014/24/EU) transponovaných v § 114 odst. 2 ZZVZ (nejvýhodnější poměr nabídkové ceny a kvality včetně poměru nákladů životního cyklu a kvality)1.
CITACE:
Připomínám, že vymezení hodnoticích kritérií (a jejich vah) zcela závisí na uvážení zadavatele, a to do té míry, že hodnoticí kritéria by měla být stanovena takovým způsobem, aby umožnila zadavateli vybrat nejvhodnější nabídku s ohledem na jeho požadavky a potřeby a aby vyjadřovala nejvýhodnější poměr nabídkové ceny a kvality.
(z rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, č.j. 31780/2025/161, ze dne 26. 8. 2025)
Toto ustanovení (pozn.: § 6 ZZVZ) totiž v prvé řadě směřuje k cíli samotného zákona o veřejných zakázkách, kterým je zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky.
(z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, č.j. 1 Afs 20/2008-152 ze dne 5. 6. 2008)
Právě povinnost zadavatele postupovat v souladu se zásadami 3E, tedy hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti (byť v ZZVZ výslovně nepsaných, ale minimálně z rozhodovací praxe vyplývajících) a tím obdržet co možná nejlepší hodnotu za peníze („value for money“), pak znamená, že zadavatel musí být schopen přiřazené váhy vyjádřit a zejména i objektivně obhájit, i finančně. Za tímto účelem by si měl předem udělat ekonomickou analýzu jednotlivých kvalitativních hodnotících kritérií (jejich nákladovosti) včetně přidělovaných bodů a použitých vah, kdy takové nastavení hodnocení by mělo upřednostňovat nabídky s ideálním poměrem očekávané kvality (užitné hodnoty) za ještě přiměřenou cenu, tzn. aby pokud možno výrazně nerostl mezní náklad na další hodnocený bod kvality, kdy taková vyšší kvalita by se už pak ekonomicky zadavateli nevyplácela (samotná existence a dodržení formalizovaného procesu zadávacího řízení dle zákona o zadávání veřejných zakázek podle nás k naplnění zásad 3E nestačí). Zároveň by takto zjištěná modelová cena měla odpovídat i obvyklým cenám na trhu (z důvodu zachování zásady zákazu diskriminace a současně, aby se zadavateli vůbec sešly nějaké nabídky do zadávacího řízení).
V případě vícekriteriálního hodnocení je potřeba mít na paměti, že správnost celkového hodnocení nabídek je přímo determinována správností stanovení předpokládané hodnoty, vah jednotlivých kritérií (případně jiného matematického vztahu mezi nimi) a rozsahu jejich bodového hodnocení. Pokud se správně stanoví předpokládaná hodnota veřejné zakázky a od toho se odvíjející váha (která znamená pro zadavatele ještě přiměřenou akceptovatelnou cenu za jeden bod kvality, kdy takový bod kvality se mu zároveň ekonomicky vyplatí) a přiměřeně velké bodové rozptyly, je dle našeho názoru v praxi vhodné užít tradičního matematicky lineárního způsobu hodnocení nabídek, se kterým pracujeme standardně i v rámci této metodiky (v takovém případě totiž pak nedochází k příliš velké odchylce od teoreticky ideálního a přesného hodnocení založeného na mezních užitcích za každý další prvek kvality).
Obecně lze uvedenou „ekonomičnost“ vyjádřit tak, že:
{[Cena za nejkvalitnější nabídku (cena za nabídku se 100 % bodů za kritérium kvality uživatelské přívětivosti a přístupnosti) * váha kritéria ceny] + [100 % bodů za kvalitu uživatelské přívětivosti a přístupnosti* váha kritéria kvality]} - {[Předpokládaná hodnota * váha kritéria ceny] + [0 % bodů za kvalitu uživatelské přívětivosti a přístupnosti]} ≤ zásada přiměřenosti a 3E (ekonomicky vyjádřený přínos pro zadavatele musí být rovný nebo vyšší než navýšení ceny spojené s navýšenou kvalitou v podobě kvalitnější uživatelské přívětivosti a přístupnosti.
Dané podle nás odpovídá i ustanovení § 114 odst. 2 ZZVZ, které stanoví, že ekonomická výhodnost nabídek se hodnotí na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality včetně poměru nákladů životního cyklu a kvality. Obdobně v předchozím zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, bylo uvedeno, že rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria tak, aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny. Viz k danému i metodika Ministerstva pro místní rozvoj pro hodnocení nabídek dle ekonomické výhodnosti2, ve které se uvádí, že procesně v rámci tohoto přístupu dochází k oceňování požadovaných vlastností v porovnání s jejich náklady. Výsledkem pak může být, že bude ekonomicky výhodnější koupit dražší produkt, pokud jeho vlastnosti budou znamenat dostatečně vysoký přínos pro dosažení cílů zadavatele. Tato metodika současně stanoví, že kritéria musí souviset s plněním veřejné zakázky a měla by mít souvislost s užitnou hodnotou zboží. Dle této metodiky by se zadavatel současně měl mj. ptát „jaké přínosy by měla vyšší dosažená hodnota u konkrétního kvalitativního kritéria? O kolik bychom byli ochotni zaplatit více, aby byla dosažená kvalita vyšší?“3.
Zároveň vždy platí, že váha ceny by nikdy neměla být marginální – zajišťuje tlak na efektivní hospodaření s veřejnými prostředky a omezuje riziko předražených zakázek. Musí tedy být dostatečná, aby motivovala uchazeče k optimalizaci „kvalitativně orientované“ cenové nabídky.
Komentář č. 1:
Zmiňovaná ekonomická modelace je založena na myšlence, že zadavatel postupně iteruje vzájemné váhy a podle nich, vycházeje z nějaké předpokládané hodnoty, postupně při různých vahách modeluje nabídkovou cenu nejlevnější, ale nejméně kvalitní hypotetické nabídky a nabídkovou cenu nejdražší, ale nejkvalitnější hypotetické nabídky, a podle toho se tak dopočítává i ceny „jednoho bodu kvality“ při dané váze. Tuto cenu, která musí být zároveň i v jeho rozpočtových možnostech, by si pak měl porovnat se stávajícím jiným nákladem, který bez dané kvality vynakládá, nebo který by jinak prokazatelně vynakládal (a který by při dané kvalitě odpadl) a tato cena za kvalitu musí být menší nebo maximálně rovna takovému jinému nákladu.
Kromě samotné ekonomické modelace může konkrétní váhu tohoto kritéria předznamenat následující:
- vyšší váhu lze zvolit v případech, kdy vzhled, přehlednost a přístupnost systému představují zásadní přínos pro uživatele (občany, úředníky) a kde nelze kvalitu řešení jednoduše odvodit pouze z technické specifikace (např. veřejné portály, eGovernment aplikace, samoobslužné systémy);
- nižší váhu lze použít v případě, kdy je hlavní důraz kladen na jiné kvalitativní parametry, např. bezpečnost či integraci s jinými systémy, přičemž přívětivost a přístupnost mají spíše doplňkový charakter, anebo hlavně na cenu.
Obecně platí, že každé hodnotící kritérium pak musí mít přiřazenou váhu v celkovém hodnocení (nebo jiný matematický vztah vůči ostatním hodnotícím kritériím) a jasně definovaný způsob bodování. Je důležité, aby4:
- Hodnotící kritéria byla měřitelná, přiměřená a měla by zadavateli umožnit „objektivizovaným“ způsobem posoudit dodané výstupy, např. návrh rozhraní, popis přístupnosti či prototyp (tj. i v případě, že tato kritéria jsou ze své podstaty subjektivní povahy),
- Měla zároveň pozitivní ekonomický dopad na ekonomiku realizace projektu (dodržení zásady 3E), a to včetně jejich bodového hodnocení a zadavatel by měl být schopen tyto pro něj ekonomicky výhodné provazby prokázat pro případ kontroly/přezkumu (např. lze kvalifikovaně odhadnout, že vyšší uživatelská přívětivost a přístupnost povede k rychlejší, plynulejší a tím i efektivnější práci s informačním systémem, což má pozitivní dopad na náklady a provoz zadavatele).
- Způsob hodnocení byl transparentní.
- Požadavky byly přiměřené předmětu zakázky.
Zadavatel by měl vždy zvažovat, zda váha odpovídá reálnému přínosu přívětivosti a přístupnosti v kontextu dané veřejné zakázky (a to ve svém důsledku včetně ekonomického přínosu). Příliš nízká váha může způsobit, že dodavatelé kvalitě rozhraní nevěnují dostatečnou pozornost, naopak příliš vysoká váha bez možnosti objektivního posouzení může vést k nepřiměřené subjektivitě v hodnocení, které je potřeba se vyvarovat (ačkoliv míru subjektivity lze snížit například použitím hodnotících dotazníků pro hodnotící komisi, užitím slovních popisů bodování nebo užitím hodnocení ve stylu ANO/NE).
Alternativně lze využít i tzv. funkčního přepočtu nabídkové ceny. Funkční přepočet ceny znamená, že zadavatel upraví nabídkovou cenu o hodnotu odpovídající přínosu získaného v rámci získané kvality. Jinými slovy – „očistí“ cenu od hodnoty přidané kvality a teprve takto přepočtenou cenu používá pro hodnocení.
Doporučujeme přitom užít spíše procentuálního snížení ceny – za každý dosažený bod kvality se cena nabídky sníží o předem definované procento; například každý bod snižuje cenu o 1 % – při zisku 3 bodů by tak cena byla „fiktivně“ snížena o 3 % (absolutní snížení ceny snižuje ceny nerovnoměrně v návaznosti na jejich výši a tím se hodnocení „pokřivuje“, u relativního procentuálního snížení tento problém odpadá). Tímto způsobem je zajištěno, že body za kvalitu nejsou pouze abstraktní metrikou, ale mají reálný ekonomický dopad. Veřejný zadavatel tímto postupem vytváří cenovou brzdu pro kvalitativní přirážku a zároveň zachovává motivační efekt kvalitativního kritéria. Zavedení funkčního přepočtu ceny také usnadňuje transparentní srovnání nabídek – zejména v případech, kdy rozdíl v kvalitě není příliš vysoký, ale cenový rozdíl je značný. Umožňuje rovněž efektivněji obhájit výběr vítězné nabídky při kontrole přiměřenosti veřejných výdajů.
¶ 4. Vzor do zadávací dokumentace
Do textu zadávací dokumentace je vhodné vložit následující kapitolu Hodnocení nabídek:
Hodnocení nabídek
Hodnocení nabídek bude provedeno v souladu s ustanovením § 114 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zadávání veřejných zakázek“) podle jejich ekonomické výhodnosti.
Ekonomická výhodnost nabídek bude hodnocena v souladu s ustanovením § 114 odst. 2 věty první zákona o zadávání veřejných zakázek podle nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality.
Pravidla pro hodnocení nabídek
Zadavatel stanovil v souladu s ustanovením § 115 zákona o zadávání veřejných zakázek níže uvedená kritéria hodnocení.
Hodnoticí kritéria byla zvolena v následující struktuře:
a) nabídková cena – váha 70 %;
b) uživatelská přívětivost a přístupnost – váha 30 %.
Dodavatel uvede údaje o nabídkové ceně do návrhu smlouvy, jehož závazný vzor je nedílnou součástí zadávací dokumentace jako její příloha č. 1. [Více viz komentář č. 2 a komentář č. 4]
Dodavatel uvede nabízené řešení v rámci kritéria uživatelská přívětivost a přístupnost do přílohy nabídky, jejíž závazný vzor k vyplnění označený jako „Specifikace nabídkového prototypu“ tvoří přílohu č. 2 této zadávací dokumentace [Více viz komentář č. 3 a komentář č. 5].
Komentář č. 2:
Vzor předpokládá, že dodavatel zadá údaje o nabídkové ceně do návrhu smlouvy, jehož závazný vzor bude nedílnou součástí zadávací dokumentace. Je také možné uvést, že dodavatel uvede údaje o ceně do samostatné excelovské přílohy, jež bude tvořit nedílnou součást zadávací dokumentace, s předem vytvořeným a zamčeným cenovým modelem nabídkové ceny (zadavatel musí v tomto excelovském cenovém modelu nastavit matematické vztahy výpočtu nabídkové ceny). Místo nabídkové ceny lze pracovat i s náklady životního cyklu, což lze v případě zejména informačních systémů „na míru“ jen doporučit. Viz i hodnotící karta Náklady životního cyklu.
Komentář č. 3:
Doporučuje se, aby dodavatel navrhované řešení uživatelské přívětivosti a přístupnosti poskytl ve formě prototypu (např. wireframy, prototyp ve Figmě či AdobeXD) dle hodnoticí scénáře, tedy předem zadavatelem připraveného modelového úkolu (či alespoň uvažovaných případů použití – tzv. use cases), na jehož základě bude kvalita plnění posuzována. Vzorky budou jako samostatná příloha nabídky dodavatele. Na základě poskytnutých vzorků bude zadavatel hodnotit jednotlivá řešení. Řešení budou hodnocena v závislosti na stanovených bodovaných kritérií daných zadavatelem.
Způsob hodnocení kritéria nabídkové ceny
Nabídce s nejnižší nabídkovou cenou ze všech hodnocených nabídek bude přiřazeno 100 bodů. Ostatním nabídkám bude přidělena bodová hodnota stanovená násobkem čísla 100 a poměru hodnoty nejvýhodnější nabídky (tj. nabídky s nejnižší nabídkovou cenou) k nabídce hodnocené. Výpočet odpovídá následujícímu vzorci:
Takto získaný počet bodů bude vynásoben koeficientem 0,70 (tj. váhou dílčího hodnoticího kritéria nabídkové ceny) a následně matematicky zaokrouhlen na dvě desetinná místa.
Komentář č. 4:
Zadavatel je povinen v rámci cenového dílčího hodnotícího kritéria všechny obdržené nabídky do veřejné zakázky seřadit vzestupně podle jejich nabídkové ceny za plnění veřejné zakázky. Nabídka s nejnižší nabídkovou cenou bude figurovat jako čitatel pro celkový výpočet získaných bodů v daném hodnoticím kritériu.
Je zde zároveň nutné zmínit následné vynásobení obdržených bodů koeficientem váhy hodnoticího kritéria (v modelovém příkladě se jedná o koeficient 0,70 neboli 70 %; pokud bude váha hodnoticího kritéria pro nabídkovou cenu 80 %, tak bude koeficient 0,80 apod.).
Způsob hodnocení kritéria uživatelské přívětivosti a přístupnosti
Toto dílčí hodnotící kritérium představuje kvalitativní kritérium. Předmětem hodnocení bude kvalitativní úroveň uživatelské přívětivosti a přístupnosti nabídkového prototypu, který musí být zpracován v souladu se závaznými požadavky zadavatele na nabídkový prototyp uvedenými v příloze Specifikace nabídkového prototypu, která tvoří přílohu č. 2 této zadávací dokumentace. Hodnocení bude provedeno z pohledu hodnotící komise, která bude ověřovat naplnění všech požadavků této zadávací dokumentace na nabídkový prototyp a hodnotit jednotlivé nabídkové prototypy dle tohoto hodnotícího kritéria. Nabídkový prototyp musí být v souladu se zmíněnou přílohou Specifikace nabídkového prototypu, která tvoří přílohu č. 2 této zadávací dokumentace, a dále s přílohou Funkční a technické požadavky, která tvoří přílohu č. 3 této zadávací dokumentace.
Komentář č. 5:
V zadávací dokumentaci je vhodné vzor upřesnit a uvést odkazy na konkrétní přílohy, např. „Nabídkový prototyp musí odpovídat příloze č. 2 této zadávací dokumentace označené jako „Specifikace nabídkového prototypu“ a dále být v souladu s přílohou č. 3 této zadávací dokumentace označené jako „Funkční a nefunkční požadavky“.
V rámci tohoto kritéria bude zadavatel prostřednictvím hodnoticí komise hodnotit předložený nabídkový prototyp z pohledu uživatelského přívětivosti (UI/UX) a přístupnosti pro koncové uživatele v těchto osmi subkritériích:
- Celková přehlednost a logická struktura
- Navigace a orientace uživatele
- Vizuální čitelnost
- Srozumitelnost jazyka a textů
- Responzivita a použitelnost na mobilním zařízení,
- Přístupnost podle WCAG a zákona č. 99/2019 Sb.
- Interaktivní prvky a zpětná vazba
- Kreativita a inovativnost řešení
Podrobnější popis jednotlivých subkritérií a způsob jejich hodnocení naleznete v příloze Způsob hodnocení uživatelské přívětivosti, která tvoří přílohu č. 4 zadávací dokumentace.
Komentář č. 6:
Podrobnější komentář ke způsobu hodnocení a popis jednotlivých subkritérií naleznete dále v tomto dokumentu v části „Na co je nutné pamatovat v zadávací dokumentaci“. Tento popis je pak možné využít zároveň jako vzor pro tvorbu uvedené přílohy Způsob hodnocení uživatelské přívětivosti (popis jednotlivých subkritérií zároveň pochopitelně nemusí být v příloze, ale může být součástí textu i samotné zadávací dokumentace).
Hodnoticí komise bude složena ze tří pracovníků Zadavatele. Každý člen hodnotící komise přidělí body samostatně, a to v každém subkritériu 0, 4, 7, anebo 10 bodů, a to dle přílohy Způsob hodnocení uživatelské přívětivosti, která tvoří přílohu č. 4 zadávací dokumentace. Každý člen komise tedy může přidělit minimálně 0 bodů a maximálně 80 bodů (maximálně 10 bodů v každém z osmi subkritérií). Výsledné hodnocení nabídky v rámci tohoto kritéria bude stanoveno jako součet hodnocení všech členů komise.
Hodnocení tohoto hodnoticího kritéria bude provedeno následovně. Nejlépe hodnocená nabídka získá 100 bodů, nabídky ostatní získají bodové hodnocení dle vzorce:
Takto získaný počet bodů bude vynásoben koeficientem 0,30 (tj. váhou dílčího hodnoticího kritéria uživatelská přívětivost a přístupnost) a následně matematicky zaokrouhlen na dvě desetinná místa.
Komentář č. 7:
Je možné uvést přesnější popis složení hodnoticí komise, např. „tři zaměstnanci Zadavatele z oddělení marketingu“. Zpravidla je vhodné, aby součástí hodnoticí komise byl věcný gestor daného systému a typický uživatel systému (tj. úředník, který bude se systémem nejčastěji pracovat). Doporučujeme, aby na jednání byl přizván odborník ve smyslu ustanovení § 42 odst. 3 zákona o zadávání veřejných zakázek. Tímto odborníkem by měl být UI/UX specialista. Úřady obvykle nedisponují touto rolí, a proto je vhodné zajistit externistu. Jde o běžnou profesi – služby UI/UX specialisty nabízí celá řada dodavatelů, často jde také o osoby samostatně výdělečné činné. Poptání takové služby nebude nijak obtížné a dle našeho názoru ani výrazně nákladné s ohledem na přínos takové osoby na jednání komise (s výjimkou pokročilých snímacích technik jako je snímání pohybu očí uživatele – pouhá analýza pohybu kurzoru na obrazovce, kterou lze navíc realizovat i vzdáleně, už by však měla být levnější). Jeho přizvání však zadavatele nezbavuje odpovědnosti za dodržení ZZVZ, a to ať už bude taková externí osoba součástí hodnotící komise či nikoliv. I proto v takovém případě doporučujeme vhodně smluvně upravit odpovědnost za škodu takového přizvaného odborníka.
Jelikož jde ze své podstaty o subjektivní kritérium, doporučujeme uvést povinnost členů hodnotící komise doplnit hodnocení o slovní zdůvodnění. Může se zdát, že jde o „práci navíc“, nicméně je důležité, aby rozhodnutí zadavatele bylo přezkoumatelné a transparentní. Ještě lepší je však zřejmě, pokud tyto slovní popisy budou už „přednastaveny“ v rámci hodnocení v zadávací dokumentaci. Hodnocení pak bude objektivnější.
V případě hodnocení s použitím vícero bodů, doporučujeme použít variantu, kde se pracuje s 0, 4, 7, anebo 10 body. Jde o sudý počet možnosti bez střední hodnoty, což nutí členy komise se rozhodnout pro spíše pozitivní nebo negativní hodnocení. Zároveň nejde o lineární transformaci ke klasickému hodnocení 0, 1, 2 a 3 body, tudíž absolutní nesplnění kritéria (zisk 0 bodů) je více penalizováno.
Celkové hodnocení
Celkový počet získaných bodů je dán součtem počtu bodů (zaokrouhlených na dvě desetinná místa) získaných v rámci dílčích hodnoticích kritérií. Nabídka, která získá nejvyšší počet bodů, bude vyhodnocena jako nabídka ekonomicky nejvýhodnější.
Ostatní nabídky budou seřazeny dle počtu získaných bodů sestupně za nejvýhodnější nabídkou a jejich pořadí bude očíslováno. Pokud dvě či více nabídek dosáhnou stejné bodové hodnoty představující celkové hodnocení nabídky, pak ekonomicky nejvýhodnější nabídkou bude ta, která získá nejvyšší bodový zisk v takovém kritériu hodnocení, které má nejvyšší váhu. Pokud ani postupem podle předchozí věty nebude možné určit konečné pořadí nabídek, rozhodne o konečném pořadí los. Zadavatel provede losování za účasti zástupců dodavatelů, kteří podali nabídku a kteří nebyli vyloučeni ze zadávacího řízení, a které za tím účelem vyzve. Pozvánku k účasti na losování obdrží dotčení dodavatelé e-mailem nejpozději tři dny před dnem losování. Nepřítomnost zástupce dodavatele na losování není důvodem ke zrušení či nekonání losování.
Komentář č. 8:
Vzorovou formulaci řazení nabídek dle jejich ekonomické výhodnosti v případě rovnosti bodů lze dále rozšířit (před konáním losování) o bodový zisk v dalších případných kritériích hodnocení sestupně dle jejich váhy, pokud i u kritérií hodnocení s vyšší vahou je počet bodů shodný (tj. u hodnocení více než dvoukriteriálním). Případně lze stanovit, že v případě rovnosti bodů bude za ekonomicky nejvýhodnější považována nabídka s nejnižší nabídkovou cenou.
¶ 5. Na co je nutné pamatovat v zadávací dokumentaci?
V zadávací dokumentaci je nutné pamatovat na následující:
a) podrobný popis jednotlivých subkritérií – jelikož se jedná o subjektivní kvalitativní kritérium, je nezbytné, aby součástí zadávací dokumentace byl podrobný popis všech hodnocených subkritérií a nabídky podle nich mohly být sestaveny a transparentně porovnány;
b) specifikace nabídkového prototypu – součástí zadávací dokumentace musí být příloha, ve které bude specifikován tzv. hodnoticí scénář, tedy předem připravený modelový úkol, na jehož základě bude kvalita plnění posuzována (či alespoň tzv. uvažované use cases – případy použití); hodnocení musí být prováděno na základě vzorků (modelů), které budou předloženy spolu s nabídkou a musí být podrobně specifikovány v zadávací dokumentaci – např. wireframy nebo interaktivní prototypy vytvořené ve standardních nástrojích typu Figma či Adobe XD;
1. Wireframe – první fáze návrhového procesu, slouží k vizualizaci návrhu jedné stránky či obrazovky aplikace (např. v běžně čitelných formátech PDF/PNG). Jeho hlavním účelem je rozvrhnout rozdělení obrazovky a umístit na obrazovku jednotlivé prvky. Wireframe může mít jednoduchou podobu tvořenou černobílými čtverci a obdélníky s textovým popisem na papíru. Je kladen důraz na strukturu, nikoliv na grafickou podobu. K jeho tvorbě se používají jednoduché tvary a texty, často v odstínech šedi.
2. „Proklikávací“ prototyp – již s grafickou podobou, je zde obsažena provázanost jednotlivých stránek, v případě této úrovně lze lépe ověřit komplexnost, zpracování je nejčastěji poptáváno v nástrojích jako Adobe XD, Figma, InVision nebo Sketch. Zapracování může vypadat například jako proklik na vyplnění žádosti.
3. Funkční prototyp – částečně naprogramovaná ukázka běžící v testovacím prostředí, účelem je ověřit reálné chování při interakcích (zadávání a kontrola dat, chybové stavy) a základní použitelnost. Přístup k prototypu lze mít například přes prohlížeč (testovací URL).
Nevýhodou požadování nabídkového prototypu (vzorku) je vyšší náročnost pro zpracování nabídky pro účastníka, což pro něj znamená i vyšší náklady a ve svém důsledku tato skutečnost může potenciálně znamenat i menší počet účastníků – uchazečů o veřejnou zakázku. V souladu s ustanovením § 39 odst. 6 ZZVZ vzniká také zadavateli povinnost tyto vzorky účastníkovi po skončení zadávacího řízení uhradit, pokud o to účastník písemně požádá a zadavatel si nevyhradí v zadávací dokumentaci (výzvě k podání nabídek) povinnost účastníka po skončení zadávacího řízení tyto vzorky převzít, což nelze z hlediska budoucí průkaznosti a ověřitelnosti hodnocení úplně doporučit, pokud se hodnocení opírá o tyto vzorky – prototypy (ledaže by si zadavatel tyto vzorky opravdu dobře zdokumentoval).
c) funkční a technické požadavky – každá veřejná zakázka na vývoj software musí obsahovat podrobnou specifikaci funkčních a nefunkčních požadavků (viz i naše hodnotící karta fakultativních funkčních požadavků, kde se těmto pojmům více věnujeme); doporučujeme stanovit, že zpracovávaný modelový úkol by měl být v souladu nejen se specifikací návrhu řešení, tedy zadáním, ale rovněž celkovou technickou specifikací pro celé IT řešení; je nutné pamatovat, že specifikace nabídkového prototypu musí být s touto dokumentací v souladu;
d) požadavek na soulad s design systémem gov.cz – v případě některých informačních systémů veřejné správy je nutné zajistit, aby byly v souladu s tzv. design systémem gov.cz (viz závěr tohoto metodického materiálu).
¶ 5.1 Podrobný popis jednotlivých subkritérií
Při hodnocení nabídek z hlediska uživatelské přívětivosti a přístupnosti je nezbytné postupovat v souladu s principy transparentnosti, rovného zacházení a přiměřenosti. Jelikož jde o kritérium, které může být do značné míry subjektivní, je důležité vytvořit co nejpředvídatelnější a srozumitelný rámec pro dodavatele i hodnotitele.
Veškeré hodnoticí výstupy musí být srozumitelné a slovně zdůvodněné (ledaže by slovní hodnocení bylo už „přednastaveno“ u jednotlivých bodovaných stupňů kvality v rámci hodnotící matice, což přispívá k větší objektivitě a konsistenci hodnocení napříč hodnotící komisí). Samotné číselné hodnocení (např. 4 body) není dostatečné bez vysvětlení, proč daná nabídka dané hodnocení obdržela. Jasné zdůvodnění přispívá k přezkoumatelnosti rozhodnutí a zabraňuje zpochybnění výsledku ze strany dodavatelů a následně ÚOHS, potažmo správních soudů.
Zajistěte srozumitelnost pro dodavatele i pro hodnotící komisi: popište v zadávací dokumentaci, jak může dodavatel získat více bodů, tedy co konkrétně nabídnout, aby byla jeho nabídka hodnocena jako „uživatelsky přívětivější“; zároveň se vyhněte vágním formulacím typu „přehledné řešení“ bez dalšího vysvětlení, co to znamená v kontextu dané zakázky (hodnoticí kritéria by měla být v ideálním případě připravena tak, aby byl účastník zadávacího řízení schopen zhodnotit svou nabídku sám)5; každé přidělení bodového hodnocení musí být doprovázeno slovním odůvodněním (např. „uživatelské rozhraní je přehledné, ikony jsou srozumitelné, navigace intuitivní i pro nové uživatele“, pokud možno tedy už předem v rámci zadávací dokumentace); tím bude hodnocení srozumitelné nejen pro dodavatele, ale i pro členy hodnoticí komise (můžete se inspirovat tabulkou níže, která obsahuje popisy pro 0, 4, 7 a 10 bodů).
Obecně by mělo platit, že přehledně zpracovaný, strukturovaný, konkrétní, realistický a proveditelný návrh by měl získat více bodů než návrh obecný, formální nebo abstraktní, který neumožňuje posoudit skutečný přínos pro zadavatele (uživatele).
V zadávací dokumentaci přesně popište, které aspekty uživatelské přívětivosti a přístupnosti budete hodnotit (např. intuitivnost ovládání, ergonomie, dostupnost funkcí, vizuální přehlednost, responzivitu, přístupnost pro osoby se zdravotním postižením apod.). Rozdílné specifikace zadání budou v případě nového digitálního produktu či redesignu již hotového digitálního produktu. Uveďte, co zadavatel považuje za kvalitní řešení (např. „uživatelské rozhraní přizpůsobené různým typům uživatelů včetně seniorů“). Opět se můžete inspirovat tabulkou níže, která hodnotí navržených osm aspektů uživatelské přívětivosti a přístupnosti:
- celková přehlednost a logická struktura,
- navigace a orientace uživatele,
- vizuální čitelnost,
- srozumitelnost jazyka a textů,
- responzivita a použitelnost na mobilním zařízení,
- přístupnost podle WCAG (Web Content Accessibility Guidelines) a zákona č. 99/2019 Sb.,
- interaktivní prvky a zpětná vazba a
- kreativita a inovativnost řešení.
Ohledně přístupnosti si dovolujeme odkázat i na metodický pokyn Digitální a informační agentury k dotčenému zákonu č. 99/2019 Sb.
Stanovte srozumitelnou metodu hodnocení. Vyberte takovou hodnoticí metodu, která odpovídá charakteru kritéria a umožňuje zadavateli doložit, proč byla jednotlivá nabídka hodnocena právě tak, jak byla. Možnými způsoby jsou:
- známkování - např. 1 až 5 jako ve školním hodnocení, kde 1 znamená výborně a 5 je nedostatečný; v tomto případě je potřeba upravit vzorec uvedený v našem vzoru, neboť tento vychází z metody, kdy více bodů znamená lepší řešení;
- bodové hodnocení - tříbodová nebo čtyřbodová stupnice, anebo námi navržený systém „0 bodů“, „4 body“, „7 bodů“ a „10 bodů“ s tím, že pokud chcete omezit tendenci hodnotitelů volit „bezpečný“ střed hodnocení, což může vést k zaujatým nebo nerozhodným výsledkům, preferujte metodu hodnocení bez střední hodnoty, tedy raději čtyřbodovou stupnici, resp. jakoukoli stupnici se sudým počtem možností; zároveň se nespoléhejte na rozsáhlé bodové škály a vyhněte se příliš jemným škálám (např. 0–100 bodů), pokud nemáte detailní a předem definovaná kritéria pro každý bod, neboť hrozí problém s objektivním zdůvodněním rozdílů mezi podobnými nabídkami (např. proč jedna nabídka získala 95 a druhá 93 bodů, a to včetně ekonomické přínosnosti jednotlivých bodových rozdílů); popř. volit z hlediska minimalizace možné subjektivity i „bezpečnější řešení hodnocení“ v podobě „splňuje / nesplňuje“ (a pokud splňuje, tak jeden bod, popř. i „splňuje s výhradami“ – 0,5 bodu a tyto výhrady konkretizovat).
- testovací scénáře – metoda testovacích scénářů spočívá v tom, že hodnoticí komise obdrží soubor konkrétně definovaných situací („scénářů“), které simulují praktické užití předmětu plnění (např. přihlášení do systému, objednání digitální služby apod.); každý scénář má přesně stanovené vstupy a očekávané výstupy; hodnotí se kvalita, úplnost nebo efektivita řešení každého scénáře; opět se můžete inspirovat v tomto dokumentu níže;
- dotazník pro hodnoticí komisi – jedná se o strukturovaný hodnoticí nástroj, který obsahuje soubor otázek či výroků vztahujících se ke každému hodnoticímu kritériu; hodnotitelé na základě předem definované škály (např. „zcela souhlasím“ až „zcela nesouhlasím“ nebo „vynikající“ až „nedostatečné“, popř. jen „ANO/NE”) zaznamenávají své hodnocení jednotlivých aspektů nabídky (např.: „zvládli jste do 30 sekund nalézt na webovém portálu informaci o zpracování osobních údajů?“); výhodou tohoto přístupu je vyšší míra standardizace hodnocení a snížení vlivu subjektivních preferencí jednotlivých hodnotitelů; aby byl dotazník efektivní, musí být jeho položky (jednotlivé otázky) jednoznačné a dostatečně konkrétní, dobře srozumitelné a přímo navázané na popis hodnoticích kritérií uvedený v zadávací dokumentaci.
Zvolená metoda hodnocení musí být popsána již v zadávacích podmínkách tak, aby uchazeči věděli, podle čeho a jak budou jejich nabídky hodnoceny. Hodnoticí komise pak musí postupovat přesně podle stanovených pravidel a být schopna své hodnocení odůvodnit. Cílem je zajistit transparentní, přezkoumatelný a spravedlivý výběr nabídky, která nejlépe naplňuje potřeby zadavatele.
¶ 6. Vzor – čtyřbodová stupnice pro vymezená subkritéria
|
CELKOVÁ PŘEHLEDNOST A LOGICKÁ STRUKTURA |
||
|
Toto kritérium se zaměřuje na celkové uspořádání aplikace nebo webového rozhraní jako celku – tedy jak jsou jednotlivé stránky či části systému navrženy, jak mezi sebou logicky souvisejí a zda dohromady vytvářejí smysluplný celek. Hodnotí se například: zda má aplikace jasnou hlavní nabídku a dobře definovanou hierarchii, jak přirozeně na sebe jednotlivé části navazují, zda má uživatel pocit, že „ví, co kde hledat“, aniž by musel dlouze přemýšlet. Hodnota tohoto kritéria spočívá v globální orientaci v systému a v tom, jak přehledně a logicky působí celková architektura obsahu. |
0 bodů |
Struktura systému je chaotická a matoucí. Neexistuje jasná hlavní nabídka, stránky působí nesouvisle, hierarchie není patrná, a uživatel má pocit, že musí dlouze hledat, aby něco našel. Systém nepůsobí jako celek, ale jako nesourodý soubor nepropojených částí. |
|
4 body |
Struktura existuje, ale není konzistentní. Některé části jsou logicky uspořádané, jiné působí zmateně. Hlavní nabídka existuje, ale některé položky jsou neintuitivní nebo nelogicky zařazené. Uživatelská orientace je možná, ale náročná. |
|
|
7 bodů |
Struktura systému je většinou logická a funkční, uživatel se v ní zorientuje bez větších potíží. Existují drobné nesrovnalosti v hierarchii nebo propojení částí, ale obecný dojem z orientace je pozitivní. |
|
|
10 bodů |
Struktura systému je jasná, intuitivní a důsledně logická. Všechny části na sebe navazují přirozeně, nabídka je srozumitelná a uživatel se velmi rychle zorientuje. Web působí jako dobře navržený a smysluplný celek. |
|
|
NAVIGACE A ORIENTACE UŽIVATELE |
||
|
Zatímco předešlé kritérium hodnotí strukturu jako celek, toto kritérium se zaměřuje konkrétně na orientaci uživatele během práce s aplikací. Hodnotí se: zda uživatel na každé stránce ví, kde se právě nachází (např. pomocí nadpisu, aktivní položky v menu, breadcrumb navigace), jak snadné je vracet se zpět, přejít na předchozí úroveň nebo domovskou stránku, jestli je navigační menu přehledné a konzistentní napříč celým systémem, jak snadno uživatel projde webem při plnění konkrétního funkčního požadavku (např. podání žádosti) – tedy hodnocení workflow. Jde tedy o uživatelské vedení v rámci systému – o to, jak dobře ho rozhraní „naviguje“ k cíli, aniž by se ztratil nebo musel hádat, jak se někam dostat. |
0 bodů |
Uživatel nemá přehled o tom, kde se nachází. Neexistuje navigační prvky jako breadcrumb, aktivní záložky ani výrazné nadpisy. Není možné snadno přejít zpět nebo domů. Navigační menu je skryté nebo zcela chybí. |
|
4 body |
Některé prvky pro orientaci existují, ale nejsou konzistentní nebo spolehlivé. Breadcrumby chybí nebo se nezobrazují správně. Navigace je obtížná, workflow při plnění úkolu je přerušované nebo matoucí. |
|
|
7 bodů |
Navigace je funkční a většinou přehledná. Uživatel má k dispozici nástroje pro orientaci, které mu pomáhají plnit úkoly. V některých částech však mohou chybět podpůrné prvky nebo může být zřejmá drobná nejednotnost. |
|
|
10 bodů |
Navigační struktura je konzistentní, přehledná a intuitivní. Uživatel se vždy orientuje, kde je, jak se vrátit, a rychle plní cíle. Systém vede uživatele přirozeně a efektivně. |
|
|
VIZUÁLNÍ ČITELNOST |
||
|
Toto kritérium hodnotí grafické zpracování a vizuální hierarchii informací, tedy: zda jsou důležité informace zvýrazněny správnou velikostí písma, barvou nebo umístěním, jestli je dostatečný kontrast mezi textem a pozadím, zda je celkové rozvržení vzdušné, přehledné a čitelné i při delším používání, jestli se různé prvky nepřekrývají nebo nemají zbytečně podobnou vizuální váhu (např. stejně výrazné nadpisy a běžný text). Toto kritérium neřeší obsah nebo logiku, ale čistě formu a estetiku, která ovlivňuje pohodlí při čtení a orientaci „na první pohled“ |
0 bodů |
Texty jsou špatně čitelné kvůli nízkému kontrastu, špatnému typografickému zpracování nebo přeplněnosti. Vizuální hierarchie chybí, důležité informace nejsou odlišeny. Vzniká zraková únava. |
|
4 body |
Čitelnost je částečně zajištěna, ale důležité prvky nejsou vždy dostatečně zvýrazněny. Objevuje se problém se zarovnáním, velikostí písma nebo kontrastem. V některých částech je nutné úsilí ke čtení. |
|
|
7 bodů |
Obecně dobrá vizuální úprava, přehledná hierarchie textu. Drobná nedbalost v kontrastu, velikosti nebo vzdálenosti prvků může částečně omezit komfort čtení. Celkově příjemné na pohled. |
|
|
10 bodů |
Vizuální zpracování je vysoce kvalitní a konzistentní. Vynikající kontrast, typografie, rozvržení a hierarchie informací. Text je pohodlný pro čtení i při delší práci. |
|
|
SROZUMITELNOST JAZYKA A TEXTŮ |
||
|
Hodnotí se, zda jsou texty psány jazykem srozumitelným cílové skupině. Sleduje se například: zda se vyhýbají zbytečnému odbornému žargonu, jestli jsou informace jasně formulované a logicky členěné, zda texty odpovídají očekávání a znalostní úrovni běžného uživatele. Jasný a přístupný jazyk je klíčový pro to, aby uživatel chápal, co se po něm chce, a necítil se zahlcen nebo ztracen v nepřehledném textu. |
0 bodů |
Texty jsou nesrozumitelné, plné žargonu, složitých vět nebo odborných výrazů, kterým běžný uživatel nerozumí. Chybí členění textu, informace jsou podávány matoucím způsobem. |
|
4 body |
Texty jsou částečně pochopitelné, ale objevují se nejasnosti, nevhodně zvolený jazyk nebo nadbytečně složité formulace. Texty nejsou vždy konzistentní se znalostní úrovní uživatele. |
|
|
7 bodů |
Texty jsou převážně srozumitelné, vhodně strukturované, občas se ale objeví méně přístupná formulace nebo nedostatečné vysvětlení. |
|
|
10 bodů |
Všechny texty jsou jasné, stručné a přiměřené cílové skupině. Neobsahují žádný zbytečný odborný jazyk a vedou uživatele k pochopení bez námahy. |
|
|
RESPONZIVITA A POUŽITELNOST NA MOBILNÍM ZAŘÍZENÍ |
||
|
Toto kritérium hodnotí kvalitu zobrazení a použitelnosti aplikace na různých typech mobilních zařízení – zejména mobilních telefonech a tabletech. Sleduje se: zda se obsah přizpůsobuje velikosti obrazovky, jestli není nutné zbytečné posouvání nebo zoomování, zda prvky jako menu, formuláře a tlačítka fungují správně i na dotykových zařízeních. Důraz se klade na to, aby uživatel mohl pohodlně využívat funkce webu i mimo desktopové prostředí. |
0 bodů |
Aplikace na mobilních zařízeních nefunguje – prvky se překrývají, je nutné zoomování, ovládání nefunguje nebo je mimo obrazovku. |
|
4 body |
Obsah se zobrazuje, ale nejsou optimalizovány ovládací prvky (např. menu, tlačítka). Je třeba častěji posouvat nebo upravovat zobrazení. |
|
|
7 bodů |
Většina prvků funguje dobře i na mobilu i tabletu, menší nedostatky se vyskytují jen občas (např. špatné zarovnání některých tlačítek nebo formulářových polí). |
|
|
10 bodů |
Web je plně responzivní a použitelný na všech typech mobilních zařízení. Ovládání je intuitivní i na dotykovém zařízení a nevyžaduje úpravy. |
|
|
PŘÍSTUPNOST PODLE WCAG A ZÁKONA Č. 99/2019 SB. |
||
|
Kritérium hodnotí, nakolik aplikace odpovídá standardům digitální přístupnosti dle mezinárodních pravidel WCAG 2.1 a české legislativy. Posuzuje se například: dostatečný barevný kontrast, možnost ovládání klávesnicí, přítomnost alternativních textů u obrázků, označení formulářových polí a další podpůrné prvky. Smyslem je zajistit, aby obsah byl dostupný i pro osoby se zrakovým, motorickým či kognitivním omezením. |
0 bodů |
Aplikace zásadně porušuje požadavky přístupnosti – např. neumožňuje ovládání klávesnicí, chybí alternativní texty, kontrast je nevyhovující. Není přístupná pro osoby se zdravotním postižením. |
|
4 body |
Některé prvky přístupnosti jsou zajištěny, ale často chybí důležité atributy. Např. alternativní texty jsou jen někde, formulářová pole nejsou označena nebo klávesové ovládání nefunguje vždy. |
|
|
7 bodů |
Aplikace splňuje většinu požadavků přístupnosti, drobné chyby se vyskytují, ale nebrání zásadně použití osobami s omezeními. |
|
|
10 bodů |
Aplikace plně odpovídá požadavkům WCAG 2.1 na úrovni AA a zákonu č. 99/2019 Sb. Všechny prvky jsou přístupné, označené a dobře ovladatelné i pro uživatele s hendikepem. |
|
|
INTERAKTIVNÍ PRVKY A ZPĚTNÁ VAZBA |
||
|
Hodnotí se funkčnost a srozumitelnost prvků, s nimiž uživatel interaguje – formuláře, tlačítka, chybová hlášení apod. Sleduje se: zda systém dává jednoznačnou zpětnou vazbu na každou akci (např. po odeslání formuláře), jestli jsou chybová hlášení užitečná a vedou k nápravě, zda uživatel dostává dostatek informací o tom, co se děje. Dobře navržená interaktivita zvyšuje důvěru uživatele a eliminuje nejistotu při používání. |
0 bodů |
Formuláře a interaktivní prvky nefungují správně. Uživatel nedostává žádnou zpětnou vazbu, systém je netransparentní. Chybová hlášení chybí nebo jsou nesrozumitelná. |
|
4 body |
Některé prvky fungují, ale zpětná vazba je nekonzistentní. Např. po odeslání formuláře není zřejmé, zda byl úspěšně odeslán. Hlášení nejsou dostatečně informativní. |
|
|
7 bodů |
Zpětná vazba na akce je většinou funkční a srozumitelná. V ojedinělých případech je zpětná vazba nedostatečná nebo pozdě reagující. |
|
|
10 bodů |
Všechny interaktivní prvky jsou plně funkční a poskytují jasnou, okamžitou a užitečnou zpětnou vazbu. Hlášení jsou přesná, uživatelsky přívětivá a vedou k nápravě. |
|
|
KREATIVITA A INOVATIVNOST ŘEŠENÍ |
||
|
Cílem kritéria je ohodnotit míru originality, invence a využití moderních technologií či interakčních vzorců, které zvyšují uživatelský zážitek nad rámec standardního řešení. Sleduje se: zda návrh obsahuje netradiční, ale funkční řešení (např. originální navigace, interakční prvky, rozvržení), jestli jsou využity současné technologie pro zlepšení uživatelského zážitku (např. mikrointerakce, chytré vyhledávání, AI nápověda), do jaké míry je návrh vizuálně nápaditý a konzistentní s účelem (např. kultivovaná barevnost, netradiční grafika nebo styl komunikace), zda inovace přispívají k orientaci, zážitku nebo lepšímu zapamatování webu. Kreativita není samoúčelná – inovativní přístup by měl být funkční, přehledný a přirozeně integrovaný do celkové struktury řešení. Nápadité ztvárnění zvyšuje atraktivitu a přístupnost portálu, zlepšuje zapamatovatelnost a podporuje důvěru uživatele. |
0 bodů |
Návrh je zcela standardní, až zastaralý, bez známek kreativity či inovace. Vizuální styl je generický, bez jakéhokoli nápadu. Navigace rigidní. Nevyužity žádné současné technologie. Vzhled je zastaralý. Celkový dojem je konzervativní, bez prvku překvapení nebo pozitivního uživatelského zážitku. |
|
4 body |
Návrh obsahuje náznaky kreativního záměru, ale provedení je nevyvážené, nefunkční nebo pouze povrchní. Např. pokus o netradiční menu, které však mate uživatele. Vizuálně zajímavé prvky, které ale odvádějí pozornost od obsahu. |
|
|
7 bodů |
Zřetelně přítomný kreativní přístup, který však není dotažen nebo plně sladěn s celkovým řešením. Navigace má nápad, ale není vždy intuitivní. Technologie jsou využity, ale ne systematicky. Vizuál je svěží. UX zůstává dobré, ale s drobnými rušivými prvky nebo nevyužitým potenciálem. |
|
|
10 bodů |
Výrazně inovativní řešení – kreativní nápady jsou funkční, esteticky působivé a přispívají ke zlepšení UX. Navigace je neotřelá, ale přehledná. Technologie (např. AI, mikrointerakce, PWA funkce) jsou zapojeny smysluplně. Vizuální styl podporuje obsah i orientaci. Všechny kreativní prvky působí jako přirozená součást promyšleného a efektivního designu. |
|
¶ 7. Vzor – testovací scénáře
|
Testovací scénář |
cíl testu |
Max. body |
Bodové hodnocení |
| Uživatel vytvoří nový záznam (např. nový klient nebo žádost) | Ověřit, jak snadno uživatel zvládne vytvořit nový záznam. | 10 bodů | 10 – bezchybně do 2 minut 7 – s drobným zaváháním do 3 minut 4 – s pomocí nápovědy 0 – nezvládne |
| Uživatel najde konkrétní informaci (např. smlouvu, dokument, osobu) | Ověřit logiku navigace a vyhledávání. | 10 bodů | 10 – do 1 minuty intuitivně 7 – do 2 minut po hledání 4 – nutnost pomocí/vyhledávání 0 – neúspěšně |
| Uživatel upraví záznam a uloží změny | Testovat editaci a práci s formulářem | 10 bodů | 10 – bezchybná editace 7 – drobné chyby (např. zapomenutí pole) 4 – nutná korekce po chybě 0 – nezvládne |
| Uživatel se přihlásí a změní heslo | Ověření bezpečnostní logiky a intuitivnosti běžných operací | 5 bodů | 5 – hladce bez nápovědy 3 – s drobným váháním 1 – s pomocí nápovědy 0 – nezvládne |
| Uživatel vyexportuje report | Zhodnocení dostupnosti funkcí a práce s výstupy | 5 bodů | 5 – do dvou kliků a intuitivně 3 – funkce nalezena, ale zdlouhavě 1 – jen s nápovědou 0 – neúspěšně |
| Uživatel používá systém na tabletu | Testovat responsivní design a adaptabilitu | 5 bodů | 5 – plná funkčnost 3 – částečná neergonomie 1 – použití možné s obtížemi 0 – nepoužitelné |
¶ 8. Specifikace nabídkového prototypu
Doporučujeme vytvořit samostatnou přílohu Specifikace nabídkového prototypu. Tento dokument bude obsahovat základní popis zadání pro dodavatele, tj. popis projektu, grafického řešení, cílové skupiny, ale také například inspirační weby, vizuální identitu, strukturu webu a podobně.
Při nastavování zadávacích podmínek veřejné zakázky na návrh a vytvoření digitálního řešení (např. webu nebo portálu) je důležité, aby požadavky na prototyp i jeho výstupy byly formulovány konkrétně, s důrazem na uživatelskou přívětivost a přístupnost. Zadavatel by měl vyžadovat, aby prototyp byl plně responzivní a optimalizovaný pro různá zařízení (mobil, tablet, desktop) a aby zahrnoval finální návrh rozvržení hlavních částí rozhraní (hlavička, navigace, obsah, patička).
Prototyp může být interaktivní a vytvořen ve formátu HTML/CSS/JavaScript, v takovém případě by mohl umožňovat realistické procházení mezi jednotlivými stránkami. V případě zadání wireframe budou požadavkem statické grafické návrhy. Doporučuje se definovat minimální počet tematických oblastí a klíčových stránek (např. 3–15), každou ve třech velikostních variantách. V zadávacích podmínkách je také třeba upozornit na povinnost odevzdat vzorky k hodnocení nejpozději k datu podání nabídek a jasně popsat technická omezení elektronického nástroje (povolené formáty souborů a datová velikost), aby nedošlo k vyloučení nabídky z formálních důvodů. Důsledné zohlednění těchto parametrů pomůže zajistit kvalitní, uživatelsky přívětivé a dostupné digitální řešení v souladu s očekáváním veřejného zadavatele i koncových uživatelů.
Zadavatel musí stanovit lhůtu pro podání nabídek tak, aby všichni uchazeči měli reálný časový prostor pro zpracování návrhu řešení. Při složitějších zakázkách (např. nadlimitních) je nutné počítat s větší časovou rezervou. Pro zajištění rovnosti musí být rozsah a forma výstupů realistická a přiměřená hodnotě veřejné zakázky – u menších veřejných zakázek lze požadavky zjednodušit (např. pouze wireframe), u rozsáhlejších projektů je vhodné požadovat i interaktivní prototyp. Toto kritérium musí být navrženo tak, aby nezatěžovalo dodavatele neúměrnými požadavky v časově omezeném období před podáním nabídky. Cílem je nastavit požadavky tak, aby byly realistické, férové a daly se stihnout v obvyklých lhůtách pro podání nabídek.
Zde uvádíme příklad, jak by takové zadání mohlo vypadat:
|
Příklad specifikace nabídkového prototypu |
|
Základní popis projektu |
|
Cílem tohoto projektu je vytvoření funkčního prototypu webového portálu, který umožní reálné otestování chování jednotlivých prvků uživatelského rozhraní a navigační architektury. Nejde o finální implementaci služeb, ale o návrh a ověření struktury, vzhledu a funkčnosti webového rozhraní. Skutečné funkce jednotlivých služeb nemusí být v této fázi aktivní. |
|
Základní popis zadání |
|
1. Předmětem zakázky je zajištění časově a územně neomezené licence k účastníkem vytvořenému grafickému návrhu webového portálu zadavatele. 2. Grafické rozhraní musí být navrženo s důrazem na uživatelskou přívětivost – tzn. intuitivnost, přehlednost a srozumitelnost pro široké spektrum uživatelů. 3. Požadavky pro webové rozhraní platí pro prohlížeče na stolních počítačích i pro prohlížeče na chytrých telefonech, tabletech a dalších srovnatelných mobilních zařízeních (minimálně pro platformy Android a iOS), a to s responzivním UI (ergonomicky a funkčně dle velikosti zařízení a orientace obrazovky). 4. Návrh webového rozhraní musí splňovat pravidla přístupnosti a použitelnosti v souladu s požadavky normy EN 301 549 V3.2.1, která vychází z mezinárodně uznávaných standardů přístupnosti, zejména Web Content Accessibility Guidelines (WCAG) 2.1. 5. Grafické a funkční řešení musí respektovat zásady jednotného vizuálního stylu veřejné správy, konzistence komponent, typografie a barev dle Design systému (https://designsystem.gov.cz/). 6. Zadavatel předpokládá vytvoření cca 10 typových klíčových stránek pro webový portál. |
|
Cílové skupiny |
|
Cílovými uživateli webu jsou: - široká veřejnost, - zástupci dotčených institucí, - odborná veřejnost (výzkumníci, akademici, vědci ad.). |
|
Forma výstupu |
|
Návrh wireframů a obrazovek nového webového rozhraní v grafické podobě, tj. včetně použitých fontů a barev, tzn. nepůjde pouze o „drátěné modely“. Prototyp může být vytvořen také ve formátu HTML/CSS/JavaScript s možností procházení stránkami se statickým obsahem. Zadavatel odmítá převzít návrh ve formátu PSD nebo jiného bitmapového nástroje. Prototypy a design budou vytvořeny v moderních vektorových nástrojích jako je např. Adobe XD, Sketch nebo Figma. Všechny vrstvy, které budou v grafických podkladech použity budou vektorového formátu. Výjimkou jsou podklady, které jsou z principu bitmapové (fotografie). Ostatní podklady a assety jako jsou ikonky, přechody nebo jine grafické prvky budou exportovaný ve formátu SVG. |
|
Inspirační weby |
|
www.gov.cz www.dia.gov.cz info.mojedatovaschranka.cz www.identita.gov.cz |
|
Struktura webového portálu |
|
Detailně popsána v samostatné příloze této zadávací dokumentace. Funkční vymezení klíčových stránek představují výběr z celkové struktury webového portálu. |
¶ 9. Soulad s design systémem gov.cz
Zadavatel může požadovat řešení v souladu s design systémem veřejné správy (designsystem.gov.cz), případné odchylky musí být zdůvodněné (např. z důvodu zvýšení srozumitelnosti pro specifickou cílovou skupinu). Zpracování pak musí být v souladu s nejaktuálnější verzí Design systému ČR.
Používání design systému gov.cz je povinné pro vybrané subjekty veřejné správy a vymezený okruh informačních systémů.
Povinné subjekty, které musí design systém gov.cz používat:
- ministerstva a další ústřední orgány státní správy,
- organizační složky státu, které těmto orgánům podléhají,
- organizace nebo právnické osoby, ke kterým příslušné ministerstvo nebo ústřední správní úřad plní funkci zakladatele či zřizovatele, nebo které spadají do jeho působnosti. To se týká například státních podniků, státních fondů nebo příspěvkových organizací.
Subjekty, na které se povinnost nevztahuje:
- Povinnost se nevztahuje na osoby soukromého práva se státem jako jejich zakladatelem nebo ovládající osobou. Typicky jde například o akciové společnosti, které nespadají do přímé působnosti příslušného ministerstva.
Povinné informační systémy:
Design systém gov.cz je povinný pro tzv. určené informační systémy veřejné správy (ISVS) dle zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy. Mezi tyto systémy patří:
- systémy, které využívají nebo poskytují služby referenčního rozhraní (např. informační systém základních registrů, NIA, Czech POINT apod.),
- systémy, které mají vazby na systémy dle bodu 1.,
- systémy určené pro veřejnost (fyzické nebo právnické osoby), u kterých se očekává minimálně 5 000 uživatelů ročně přistupujících se zaručenou identitou. Jednoduše řečeno jde o online služby, které povinný subjekt poskytuje přes internet portálovým způsobem podobně, jako to činí například Portál občana.
Design systém není povinný pro informační systémy, které neslouží primárně veřejnosti a mají specifické účely (zejména pro vnitřní agendu úřadů), mj.:
- systémy zajišťující obranu státu,
- systémy pro krizové řízení,
- systémy spravované bezpečnostními sbory,
- provozní systémy úřadů (např. personální, účetní, e-mailové, spisové služby), pokud nejde o rozhraní určené pro komunikaci s veřejností.
K daným výjimkám viz jinak i informace na stránkách samotného design systému a obecně k Design systému viz i hlavní cíle Informační koncepce ČR:
Jednotný vizuální vzhled (resp. JVS – jednotný visuální styl) definovaný Usnesením vlády ze dne 16.7.2025 č. 551 spolu se šablonami a layouty design systému gov.cz, které byly doplněny do design systému gov.cz na základě usnesení vlády ze dne 20.12.2023 č. 984, jsou povinnou základnou pro tvorbu celostátních webů a jednotlivých systémů či jejich upgrade.
Metodika design systému nabízí knihovnu předdefinovaných komponent a principů, které zajišťují konzistentní vzhled i funkčnost webů a aplikací napříč úřady. Rozsáhlá knihovna uživatelských rozhraní (UI) poskytuje návrhářům a vývojářům nástroje pro tvorbu moderních, funkčních a přístupných digitálních produktů. Díky tomu zjednodušuje vývoj, snižuje náklady a pomáhá splňovat zákonné požadavky na přístupnost dle zákona č. 99/2019 Sb. o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací, a splňuje požadavky mezinárodní metodiky WCAG 2.1. Díky tomu jsou webové stránky a mobilní aplikace snadno použitelné nejen pro osoby se zdravotním postižením, ale také pro uživatele s poruchami kognitivních funkcí nebo učením. Tito uživatelé často čelí při práci s digitálními nástroji řadě překážek, a právě design systém napomáhá jejich překonání. Tím přispívá k digitální inkluzi a zajišťuje, že digitální produkty jsou přístupné pro co nejširší okruh lidí.
Díky definovaným standardům se mohou projektové týmy více soustředit na uživatelský výzkum, testování a další zlepšování služeb, místo opakovaného řešení technických základů. Design systém gov.cz je tak klíčovým stavebním prvkem modernizace digitální veřejné správy v České republice.
Design systém gov.cz obsahuje:
- Figma knihovny – obsahují komponenty, šablony a ikony pro návrh uživatelských rozhraní;
- front-endové knihovny – nabízí implementace komponent v React, Vue.js a Angular;
- pravidla a dokumentaci – definují zásady pro designéry, vývojáře i úředníky, včetně pravidel přístupnosti a konzistence.
Příklad možné textace požadavku na souladnost s design systémem do zadávací dokumentace (nutné upřesnit předmět veřejné zakázky):
Soulad s design systémem gov.cz
Dodavatel je povinen při návrhu a realizaci grafického a uživatelského rozhraní digitální služby (webového portálu, aplikace apod.) postupovat v souladu s principy a pravidly Design systému ČR, dostupného na adrese https://designsystem.gov.cz. Grafické a funkční řešení musí respektovat zásady jednotného vizuálního stylu veřejné správy, konzistence komponent, typografie a barev dle Design systému ČR.
¶ 10. Slovník relevantních pojmů
| Breadcrumb |
Neboli drobečková navigace – je navigační prvek uživatelského rozhraní, který zobrazuje hierarchii stránek nebo sekcí a umožňuje uživateli snadno se vracet na vyšší úrovně. Zlepšuje orientaci na webu a použitelnost zejména u složitějších struktur (např. e-shopy, portály veřejné správy). Příklad: Domů > Služby > Sociální dávky > Příspěvek na podporu regionální mobility. |
| Design systém |
Je knihovna klíčových prvků, stylů, vzorů a pravidel, které slouží k jednotné a konzistentní prezentaci značky napříč různými marketingovými materiály a komunikačními kanály. Uplatňuje se při tvorbě webů, aplikací, tiskovin, prezentací nebo šablon – zkrátka všude tam, kde značka komunikuje se svým publikem. Design systém není jednorázový dokument, ale živý a neustále aktualizovaný nástroj, který slouží jako průvodce při tvorbě nových materiálů a zároveň jako kontrolní mechanismus pro udržení vizuální i obsahové konzistence. Obsah design systému je velmi rozsáhlý – zahrnuje například barevnou paletu, typografii, fonty, tlačítka, layouty (strukturu rozvržení obsahu) i interaktivní komponenty. Všechny tyto prvky jsou sjednocené a předem definované tak, aby jejich používání bylo srozumitelné a snadno opakovatelné v různých výstupech. Díky tomu se zjednodušuje spolupráce mezi týmy a urychluje se proces tvorby materiálů v souladu s vizuální identitou značky. |
| Design systém gov.cz |
Je metodika vyvinutá původně Národní agenturou pro komunikační a informační technologie, s. p. (NAKIT) pro tvorbu jednotných, přístupných a uživatelsky přívětivých digitálních služeb veřejné správy. Nabízí knihovnu předdefinovaných komponent a principů, které zajišťují konzistentní vzhled i funkčnost webů a aplikací napříč úřady. Díky tomu zjednodušuje vývoj, snižuje náklady a pomáhá splňovat zákonné požadavky na přístupnost dle zákona č. 99/2019 Sb. o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací, a splňuje požadavky mezinárodní metodiky WCAG 2.1. Díky tomu jsou webové stránky a mobilní aplikace snadno použitelné nejen pro osoby se zdravotním postižením, ale také pro uživatele s poruchami kognitivních funkcí nebo učením. Tito uživatelé často čelí při práci s digitálními nástroji řadě překážek, a právě design systém napomáhá jejich překonání. Tím přispívá k digitální inkluzi a zajišťuje, že digitální produkty jsou přístupné pro co nejširší okruh lidí. |
| Interaktivní prototyp |
Poskytují názornou ukázku provázanosti jednotlivých stránek a funkcí tlačítek, což slouží nejen k vytvoření lepší představy o finálním produktu, ale také jako nástroj pro uživatelské testování, kdy se zkoumá intuitivnost používání digitálního produktu. |
|
Mikrointerakce |
Jsou malé, ale důležité detaily v uživatelském rozhraní, které reagují na konkrétní akce uživatele. Může se jednat o animace tlačítka při najetí myší, zvukové upozornění při potvrzení akce, nebo vizuální efekt, který signalizuje úspěšné přidání položky do nákupního košíku. Jejich hlavním cílem je poskytovat okamžitou zpětnou vazbu a udržovat uživatele v kontextu jejich interakce s webovou stránkou. Krátká, drobná interakce mezi uživatelem a digitálním rozhraním, která slouží k potvrzení akce, poskytnutí zpětné vazby nebo zlepšení uživatelského zážitku. Typickým příkladem je animace při stisknutí tlačítka, upozornění při chybně vyplněném formuláři nebo změna ikony při "lajkování". I když jsou nenápadné, mikrointerakce zásadně ovlivňují vnímání přívětivosti a kvality rozhraní. |
|
Navigační menu |
Navigační menu je základní prvek uživatelského rozhraní, který slouží k přehlednému a rychlému přístupu k jednotlivým částem webu nebo aplikace. Uživatelům pomáhá orientovat se ve struktuře obsahu a dostat se tam, kam potřebují – ať už jde o hlavní sekce webu, služby, kontakty nebo přihlášení do uživatelského účtu. Může mít různou podobu, například jako horní lišta, boční panel, rozbalovací nabídka nebo mobilní hamburger menu. Dobře navržené navigační menu je intuitivní, konzistentní a přizpůsobené různým zařízením. |
| Uživatelské rozhraní (user interface, UI) |
označuje vizuální a interaktivní prvky, se kterými uživatel přímo komunikuje při používání softwaru či webové aplikace, například tlačítka, menu, ikony nebo formuláře. |
| Uživatelská zkušenost (user experience, UX) |
je širší pojem než uživatelské rozhraní (UI) zahrnující celkový dojem a spokojenost uživatele z používání systému, včetně intuitivnosti, efektivity, dostupnosti a emocí, které interakce s produktem vyvolává. |
|
UI/UX specialista
|
UX/UI specialista se zabývá návrhem uživatelských rozhraní tak, aby byla funkční, přehledná a příjemná na používání. Spojuje dvě klíčové oblasti – UX (User Experience), tedy celkový uživatelský zážitek, a UI (User Interface), tedy vizuální vzhled a ovládací prvky rozhraní. Jeho úkolem je porozumět potřebám uživatelů, analyzovat jejich chování, navrhovat strukturu a vzhled digitálního řešení (např. webu nebo aplikace) a testovat, jak dobře se s ním pracuje. Pracuje často ve spolupráci s vývojáři, analytiky a zadavateli. Výsledkem jeho práce je srozumitelné, přístupné a vizuálně atraktivní prostředí, ve kterém se uživatelé snadno orientují a dosahují svých cílů. |
|
PWA funkce |
PWA funkce (Progressive Web App functions) umožňují webovým stránkám chovat se jako nativní mobilní aplikace. Díky nim může webová aplikace fungovat i bez připojení k internetu, posílat notifikace, běžet na pozadí nebo se nainstalovat na plochu zařízení stejně jako klasická aplikace. PWA spojuje výhody webu (dostupnost, snadná aktualizace) a mobilních aplikací (rychlost, offline režim, přístup z ikony). Mezi klíčové funkce patří např. offline režim, responzivní design, push notifikace, možnost instalace, nebo rychlé načítání i při slabém připojení. |
| Wireframe |
v češtině označovaný jako drátěný model, představuje základní vizuální kostru webových stránek nebo aplikací či jiných digitálních produktů. Jedná se o statickou nebo interaktivní skicu, která definuje strukturu, rozložení prvků, funkcionalitu a charakterizuje jednotlivé kontejnery (sekce stránky), čímž poskytuje první konkrétní představu o finální podobě uživatelského rozhraní. |
| Workflow |
Workflow označuje sled kroků, úkolů nebo akcí, které vedou k dosažení určitého cíle v rámci procesu – například při schvalování dokumentu, vývoji softwaru nebo zpracování žádosti. V IT se workflow často modeluje a automatizuje pomocí softwarových nástrojů, které pomáhají řídit průběh práce, předávat úkoly mezi rolemi a sledovat jejich stav. Dobře navržený workflow zvyšuje efektivitu, snižuje chybovost a zajišťuje, že každý ví, co má kdy udělat. |
¶ 11. Příklady z praxe
¶ Aktualizace a migrace turistické webové stránky centralbohemia.cz
| Odkaz na portál E-ZAK Středočeský kraj |
https://zakazky.kr-stredocesky.cz/contract_display_9068.html |
| Zadavatel: |
Středočeská centrála cestovního ruchu, příspěvková organizace |
| Popis předmětu veřejné zakázky: |
Předmětem plnění veřejné zakázky byla aktualizace a migrace turistické webové stránky centralbohemia.cz na nový open-source, případně licenční redakční systém (například WordPress, Drupal apod.). |
| Druh veřejné zakázky |
veřejná zakázka na služby |
| Druh zadávacího postupu |
veřejná zakázka malého rozsahu s uveřejněním výzvy |
| Režim veřejné zakázky |
veřejná zakázka malého rozsahu |
Výzva k podání nabídky vč. zadávací dokumentace
Komentář č. 9:
Zadavatel každé bodové hodnocení vhodně doprovází i příslušným obsahovým zdůvodněním, čímž snižuje míru subjektivity hodnocení.
Komentář č. 10:
Zadavatel nastavil váhu kritéria Grafického návrhu webové stránky na 40 %. Z celkového hodnocení je patrné, že tato váha způsobila, že vítězná nabídka integritty ventures s.r.o. zvítězila díky maximální kvalitě, přitom je ale výrazně dražší než nabídka, která se umístila celkově na druhém místě (Koncepto, reklamní agentura s.r.o.), byť s cca poloviční kvalitou.
¶ Rozvoj a údržba informačního systému (IS) Registru územní identifikace, adres a nemovitostí, IS územní identifikace a IS veřejného dálkového přístupu v letech 2020 - 2023
| Odkaz na portál NEN: |
https://nen.nipez.cz/verejne-zakazky/detail-zakazky/N006-19-V00015678 |
| Zadavatel: |
Český úřad zeměměřický a katastrální |
| Popis předmětu veřejné zakázky: |
Předmětem veřejné zakázky je rozvoj a údržba informačního systému registru územní identifikace, adres a nemovitostí, informačního systému územní identifikace a informačního systému veřejného dálkového přístupu v letech 2020 – 2023 |
| Druh veřejné zakázky |
veřejná zakázka na služby |
| Druh zadávacího postupu |
otevřené řízení |
| Režim veřejné zakázky |
nadlimitní veřejná zakázka |
Vybrané části veřejné zakázky – zadávací dokumentace
Komentář č. 11:
Hodnocení tohoto kritéria je dle našeho názoru nedostatečně určité a tím i netransparentní. Podle našeho názoru by kritérium mělo být dále rozděleno na dílčí subkritéria a mezi nimi by měly být nastaveny váhy nebo jiný matematický vztah (nebo alespoň jejich pořadí podle významu, který jim zadavatel přisuzuje). Zároveň by mělo být přirazeno bodování jednotlivým stupňům kvality včetně slovního popisu takové úrovně bodování nebo hodnoceno stupněm ANO/NE a pokud „ANO“, tak by nabídka obdržela v daném subkritériu 1 bod.