Hodnoticí kritérium:
KVALITA REALIZAČNÍHO TÝMU
Hodnoticí kritérium kvality realizačního týmu v kontextu hodnocení nabídek ve veřejných zakázkách je zaměřeno na kvalitu a odborné zajištění lidských zdrojů, které se budou přímo podílet na plnění projektu, a budou tak i odpovědné za jeho realizaci. Tento aspekt je důležitý, protože úspěch projektu v oblasti ICT závisí zejména jak na kompetencích a zkušenostech jednotlivých členů týmu, tak i na jejich organizaci. Při zadávání veřejných zakázek v oblasti ICT hraje významnou roli nejen technická kvalifikace uchazečů podle § 79 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění (dále jako „ZZVZ“), ale také hodnocení kvality realizačního týmu jako samostatné dílčí hodnoticí kritérium dle § 116 odst. 2 ZZVZ. Tyto dvě oblasti sice na první pohled spolu souvisejí, ale plní odlišné funkce v rámci zadávacího řízení. Zatímco požadavky na kvalifikaci určují, kdo se může zadávacího řízení vůbec zúčastnit, tj. požadavky na způsobilost a schopnost dodavatele plnit veřejnou zakázku, hodnocení realizačního týmu umožňuje zadavateli porovnat a hodnotit odbornou úroveň jednotlivých nabídek u těch účastníků, kteří již splnili základní vstupní požadavky. Tento dvoustupňový přístup podporuje ze strany zadavatele spravedlivý a optimální výběr dodavatele (v souladu se zásadou „hodnoty za peníze“) a zároveň motivuje uchazeče k sestavení co nejkvalitnějšího týmu.
Kritérium kvality realizačního týmu reflektuje skutečnost, že úspěšná realizace ICT projektů je výrazně ovlivněna jak kvalifikací, zkušenostmi a specializací jednotlivých osob, které se na plnění zakázky přímo podílejí, tak i na jejich organizaci v rámci realizačního týmu (byť organizace jako taková je pak hodnotitelná spíše skrze úspěšné reference dodavatele jako takového). Hodnocení se zaměřuje výhradně na klíčové role, jako jsou projektoví manažeři, architekti, vývojáři nebo bezpečnostní specialisté. Důraz je kladen na praktické zkušenosti s obdobnými projekty, profesní a technologické certifikace, reference a znalost prostředí veřejné správy (skrze příslušné zkušenosti). Při nastavování těchto požadavků je nezbytné zohlednit velikost a složitost projektu, specifické potřeby zadavatele i použité technologie, aby bylo hodnocení nejen spravedlivé, ale také přiměřené a relevantní. Je také potřeba brát v potaz délku projektu, neboť jak kvalifikace, tak i případná kritéria kvality musí být ze strany dodavatelů v plné míře plněna po celou dobu trvání projektu (zakázky), resp. měla by být minimálně smluvně ošetřena povinnost takové členy realizačního týmu nahradit jinými osobami (splňující stejné požadavky a po předchozím souhlasu zadavatele) pro případ, že by kvalifikace nebo kritéria kvality přestaly být z nějakého důvodu v průběhu trvání projektu naplňovány, neboť v opačném případě by šlo zřejmě o nepřípustnou podstatnou změnu závazku ve smyslu § 222 odst. 3 písm. a) ZZVZ formou faktické změny[1]. Smlouva by také měla upravovat, že hodnocení členové realizačního týmu se budou na plnění veřejné zakázky skutečně podílet[2].
¶ Popis kritéria
V tomto případě hodnotíme kvalitu navrženého realizačního týmu. Hodnocení kvality realizačního týmu je klíčovým dílčím hodnoticím kritériem při zadávání veřejných zakázek v oblasti ICT, zejména u složitějších projektů. Na rozdíl od technické kvalifikace podle § 79 ZZVZ, která stanovuje minimální podmínky pro účast v zadávacím řízení, umožňuje toto kritérium bodově hodnotit a porovnat úroveň týmů jednotlivých uchazečů nad rámec těchto minimálních požadavků (v praxi by tak měly být i tato kvalitativní hodnotící kritéria nastavena na hodnocení požadavků odlišných, než které jsou stanoveny jako minimální v rámci technické kvalifikace). Zadavatel tak může vybrat nejen cenově výhodnou, ale i odborně nejlépe zajištěnou nabídku, což je zásadní pro úspěch ICT projektů. Toto kritérium reflektuje skutečnost, že úspěšná realizace předmětu plnění je do značné míry úměrně závislá na odborné způsobilosti, zkušenostech a kompetencích osob, které se budou na plnění veřejné zakázky přímo podílet.
Účelem hodnocení realizačního týmu je zajistit, aby předmět plnění byl realizován osobami s co možná nejvyšší kvalifikací a relevantními zkušenostmi v oblasti vývoje, implementace a správy informačních systémů obdobného charakteru, a to v rámci přiměřeně vynaložených nákladů. Zadavatel klade důraz zejména na praktické zkušenosti členů týmu s realizací projektů srovnatelného rozsahu a složitosti.
Dle judikatury přitom platí, že kvalita realizačního týmu by měla mít skutečně významný dopad na plnění veřejné zakázky, aneb jak uvádí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v jednom ze svých recentních rozhodnutí:
CITACE:
46. …. Nová směrnice o zadávání veřejných zakázek proto rozlišuje mezi obecnou zkušeností dodavatele jako kvalifikačním kritériem a kvalifikací osob zapojených do realizace veřejné zakázky. Podmínkou použití nového hodnotícího kritéria však je, aby kvalifikace a zkušenost osob měly významný dopad na plnění zakázky. Zadavatelé by tak měli důsledně zvážit, zda je skutečně použití tohoto kritéria odůvodněno povahou konkrétní veřejné zakázky, následně jej co nejpřesněji vymezit a závěrem provedené hodnocení důkladně odůvodnit“ (pozn. tučné zvýraznění doplněno). I použití hodnoticího kritéria dle § 116 odst. 2 písm. e) zákona tedy podléhá posouzení vazby na předmět veřejné zakázky.
(rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, spisová značka: ÚOHS-R0050/2025/VZ, číslo jednací: ÚOHS-18963/2025/162 ze dne 23. 5. 2025), srov. i § 116 odst. 2 písm. e) ZZVZ)
V oblasti ICT existuje přímá souvislost mezi odbornými schopnostmi realizačního týmu a výslednou kvalitou řešení. Nekvalitní realizační tým může způsobit daleko vyšší dodatečné náklady, než je prvotní úspora v ceně. Nekvalitně vyvinutý informační systém může vyžadovat nákladné opravy a přepracování, prodlužovat termíny dodání, což může způsobit další finanční ztráty. V krajních případech může vést až k selhání celého projektu a nutnosti zahájit nové zadávací řízení.
Informační systémy jsou mnohdy kritické pro fungování organizací veřejné správy. Jejich kvalita má přitom přímý dopad na efektivitu, bezpečnost a důvěryhodnost poskytovaných služeb.
Zároveň toto kritérium podporuje spravedlivý (rovný) a optimální výběr nejvhodnějšího dodavatele. Uchazeči mají rovné šance uspět na základě skutečné odborné úrovně realizačního týmu a nikoliv díky výhodnému postavení na trhu, například prostřednictvím monopolních referencí nebo přísně nastavené technické kvalifikace. Tento přístup zdůrazňuje rovné podmínky mezi uchazeči tím, že podporuje hospodářskou soutěž v oblasti kvality dodavatele bez přímé vazby na jeho velikost či postavení na trhu. Spravedlivý výběr tak podporuje rozhodování podle odborné kvality realizačního týmu, nikoliv pouze podle nejnižší ceny nebo nákladů životního cyklu. Použitím tohoto principu zadavatel zajišťuje rovné zacházení s uchazeči, podporu malých a středních podniků a férové porovnání jejich reálných schopností vyjádřených lidským kapitálem.
Zadavatel bude hodnotit pouze ty členy realizačního týmu, kteří budou přímo zapojeni do plnění veřejné zakázky a jejichž role je pro úspěšnou realizaci klíčová.
Zahrnuje obecně role jako:
- Projektový manažer/vedoucí týmu
- Technický architekt/návrhář řešení (enterprise/solution architekt)
- Seniorní vývojáři/programátoři
- Testeři
- Analytici
- Specialisté na kybernetickou bezpečnost
- UX/UI experti
Při stanovování požadavků na odbornosti členů realizačního týmu je nezbytné zohlednit několik klíčových faktorů, které mohou významně ovlivnit jejich konkrétní podobu. Především je třeba vzít v úvahu, že požadavky se mohou výrazně lišit v závislosti na velikosti, komplexnosti a časové náročnosti daného projektu. Stejně tak musí reflektovat specifické potřeby zadavatele, zvolené technologické řešení a v neposlední řadě i bezpečnostní požadavky projektu. Toto přizpůsobení požadavků konkrétním podmínkám projektu je zásadní pro zajištění adekvátní kvalifikace týmu při zachování přiměřenosti stanovených kritérií.
V oblasti certifikací je klíčové, aby tyto byly aktuálně platné, což garantuje, že znalosti a dovednosti členů týmu odpovídají současným standardům a požadavkům v oboru. Certifikace musí být zároveň relevantní k danému projektu, tedy přímo souviset s předmětem plnění a technologiemi, které budou při realizaci využity. Neméně důležitá je také ověřitelnost těchto certifikací, která umožňuje zadavateli jednoznačně potvrdit jejich platnost a autenticitu. K tomu slouží mimo jiné povinnost uvádět kontaktní osoby, které mohou poskytnuté reference potvrdit a případně doplnit další relevantní informace o práci člena týmu.
Časová aktuálnost referencí nebo odborné praxe je zajištěna požadavkem, aby pocházely z posledních tří, pěti až deseti let (případně i více, je-li to přiměřené a relevantní), což zaručuje, že zkušenosti členů týmu jsou aktuální a odpovídají současným technologickým trendům a postupům.
Typicky se toto kritérium dělí na několik dílčích podkritérií, například:
1. Seniorní zkušenosti jednotlivých členů týmu
- Počet let relevantní praxe
- Zkušenosti s konkrétními technologiemi
2. Certifikace (odborná kvalifikace a vzdělání)
- Dosažené vzdělání
- Profesní certifikace
- Technologické certifikace
- Specializované kurzy a školení
3. Zkušenosti (reference) z obdobných projektů
- Rozsah a komplexita předchozích projektů
- Role v předchozích projektech
- Úspěšnost dokončení projektů
¶ Kdy toto kritérium využít
Při zadávání veřejných zakázek v oblasti informačních a komunikačních technologií je hodnocení kvality realizačního týmu (odborného personálu) významným a častým kritériem, jehož použití je zvláště opodstatněné v několika specifických případech.
Toto kritérium je vhodné zohlednit zejména tehdy, pokud:
- se jedná o vývoj komplexních informačních systémů na míru, kde kvalita výsledného řešení, ale i samotné dokončení projektu, přímo závisí na zkušenostech a expertíze realizačního týmu. V těchto případech jsou často vyžadovány specifické znalosti technologií nebo domény, stejně jako vysoké nároky na bezpečnost a stabilitu systému;
- obdobně důležité je hodnocení realizačního týmu při implementaci kritických systémů, které zajišťují základní funkce organizace. Tyto systémy typicky vyžadují vysokou dostupnost a bezvadnost služeb a tedy i adekvátní lidské zdroje. Jejich výpadky mohou způsobit značné škody a ztrátu či zcizení citlivých dat. Proto je kvalita realizačního týmu, včetně zástupnosti osob, klíčovým faktorem úspěchu;
- u dlouhodobých projektů s postupným rozvojem je kvalita a úzká spolupráce členů realizačního týmu rovněž zásadní. Víceleté projekty s postupným nasazováním funkcionalit vyžadují stabilní tým se znalostí kontextu, zejména pokud se předpokládá dlouhodobý rozvoj systému. Stejně tak je hodnocení týmu relevantní při integraci s dalšími systémy, především při napojení na kritické systémy organizace nebo u komplexních integrací vyžadujících specifickou znalost technologií či standardů;
- migrace dat a systémů představuje další oblast, kde je hodnocení realizačního týmu opodstatněné. Ať už jde o přechod na nové technologie nebo rozsáhlé datové migrace, specifická expertíza týmu je klíčová pro zachování kontinuity služeb;
- projekty vyžadující specifické znalosti, ať už jde o specializované technologie, expertízu v konkrétním odvětví nebo zkušenosti s obdobnými projekty ve veřejné správě, jsou dalším příkladem, kdy je hodnocení realizačního týmu na místě. Totéž platí pro projekty s vysokou mírou inovace, kde se implementují nové technologie nebo vytváří unikátní řešení vyžadující kreativní přístup;
- zvláštní kategorii tvoří projekty vyžadující úzkou spolupráci se zadavatelem, například při agilním způsobu vývoje nebo v rámci řízení o inovačním partnerství. Zde je kvalita týmu kritická kvůli potřebě časté komunikace, inovacím, předávání znalostí a postupného upřesňování požadavků.
Kdy naopak není vhodné použít toto kritérium:
Existují však i případy, kdy použití tohoto hodnoticího kritéria naopak není vhodné. Jde především o nákup standardního software bez customizace (tj. vytváření či úpravy určitého produktu na míru zákazníkovi), dodávky hardware, jednoduché implementace s jasně definovaným výstupem nebo zakázky malého rozsahu s minimální komplexitou. Rovněž není vhodné toto kritérium používat u zakázek, kde je jedinou relevantní prioritou nejnižší cena nebo náklady životního cyklu.
Při použití tohoto kritéria je vždy důležité:
Při implementaci tohoto hodnoticího kritéria je vždy zásadní jasně definovat hodnocené role a jejich význam, stanovit objektivní způsob hodnocení odrážející zásadu „hodnoty za peníze“ (tzv. value for money), požadovat pouze relevantní a přiměřené zkušenosti a certifikace a zajistit transparentnost celého procesu hodnocení. Pouze tak může toto kritérium efektivně přispět k výběru nejvhodnějšího dodavatele.
CITACE:
36. Obecně ke stanovení dílčích hodnotících kritérií Úřad uvádí, že je pouze na zadavateli, jaká kritéria zvolí, musí však být dostatečně specifikována a ze zadávací dokumentace musí vyplývat, jakým způsobem bude podle nich zadavatel hodnotit.
37. Je nicméně zákonnou povinností zadavatele, aby zvolil taková hodnotící kritéria, která budou vyjadřovat vztah užitné hodnoty a ceny (tzv. value for money). Tento princip obsahuje jednak povinnost stanovit hodnotící kritéria tak, aby byla skutečně a prakticky svázána s předmětem plnění veřejné zakázky, tedy aby se k němu přímo vztahovala. Zároveň nastavením hodnotících kritérií zadavatel zajišťuje, že za vynaložené veřejné prostředky dostane odpovídající protiplnění, tedy plnění, které splňuje všechny jeho požadavky. Lze konstatovat, že laické vysvětlení vztahu užitné hodnoty a ceny by mohlo být „nejlepší hodnota za peníze“.
(z rozhodnutí ÚOHS ze dne 9. 10. 2015, č.j. ÚOHS-S0460/2015/VZ-32916/2015/523/MKv, který se sice týkal ještě předchozího zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů – jeho závěry jsou však podle nás aplikovatelné i na současnou právní úpravu)
34. Úřad má za to, že hodnocení nabídek podle jejich ekonomické výhodnosti znamená, že kritéria hodnocení musejí být stanovena takovým způsobem, aby vypovídala o vztahu kvality a ceny za plnění veřejné zakázky.
(z rozhodnutí ÚOHS ze dne 4. 1. 2023, č.j. ÚOHS-S0529/2022/VZ-00413/2023/500)
¶ Jakou dát hodnoticímu kritériu váhu?
Pro určení rozmezí jsou zásadní 2 kritéria, a to dodržení:
- zásady přiměřenosti, transparentnosti a zákazu diskriminace (§ 6 ZZVZ) a
- zásad 3E (Směrnice 2014/24/EU) transponovaných v § 114 odst. 2 ZZVZ (nejvýhodnější poměr nabídkové ceny a kvality včetně poměru nákladů životního cyklu a kvality)[3].
CITACE:
Připomínám, že vymezení hodnoticích kritérií (a jejich vah) zcela závisí na uvážení zadavatele, a to do té míry, že hodnoticí kritéria by měla být stanovena takovým způsobem, aby umožnila zadavateli vybrat nejvhodnější nabídku s ohledem na jeho požadavky a potřeby a aby vyjadřovala nejvýhodnější poměr nabídkové ceny a kvality.
(z rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, č.j. 31780/2025/161, ze dne 26. 8. 2025)
Toto ustanovení (pozn.: § 6 ZZVZ) totiž v prvé řadě směřuje k cíli samotného zákona o veřejných zakázkách, kterým je zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky.
(z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, č.j. 1 Afs 20/2008-152 ze dne 5. 6. 2008)
Právě povinnost zadavatele postupovat v souladu se zásadami 3E, tedy hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti (byť v ZZVZ výslovně nepsaných, ale minimálně z rozhodovací praxe vyplývajících) a tím i obdržet co možná nejlepší hodnotu za peníze („value for money“), pak znamená, že zadavatel musí být schopen přiřazené váhy vyjádřit a zejména i objektivně obhájit, i finančně. Za tímto účelem by si měl předem udělat ekonomickou analýzu jednotlivých kvalitativních hodnotících kritérií (jejich nákladovosti) včetně přidělovaných bodů a použitých vah, kdy takové nastavení hodnocení by mělo v souladu se zásadou 3E upřednostňovat nabídky s poměrem očekávané kvality (užitné hodnoty) za ještě přiměřenou cenu, tzn. aby pokud možno výrazně nerostl mezní náklad na další hodnocený bod kvality, kdy taková vyšší kvalita by se už pak ekonomicky zadavateli nevyplácela (samotná existence a dodržení formalizovaného procesu zadávacího řízení dle zákona o zadávání veřejných zakázek podle nás k naplnění zásad 3E nestačí). Zároveň by takto zjištěná modelová cena měla odpovídat i obvyklým cenám na trhu (z důvodu zachování zásady zákazu diskriminace a současně, aby se zadavateli vůbec sešly nějaké nabídky do zadávacího řízení).
V případě vícekriteriálního hodnocení je potřeba mít na paměti, že správnost celkového hodnocení nabídek je přímo determinována správností stanovení předpokládané hodnoty, vah jednotlivých kritérií (případně jiného matematického vztahu mezi nimi) a rozsahu jejich bodového hodnocení. Pokud se správně stanoví předpokládaná hodnota veřejné zakázky a od toho se odvíjející váha (která znamená pro zadavatele ještě přiměřenou akceptovatelnou cenu za jeden bod kvality, kdy takový bod kvality se mu zároveň ekonomicky vyplatí) a přiměřeně velké bodové rozptyly, je dle našeho názoru v praxi vhodné užít tradičního matematicky lineárního způsobu hodnocení nabídek, se kterým pracujeme standardně i v rámci této hodnotící karty (v takovém případě totiž pak nedochází k příliš velké odchylce od teoreticky ideálního a přesného hodnocení založeného na mezních užitcích za každý další prvek kvality).
Obecně tedy platí, že:
{[Cena za nejkvalitnější nabídku (cena za nabídku s 100 % bodů za kritérium kvality realizačního týmu) * váha kritéria ceny] + [100 % bodů za kvalitu realizačního týmu * váha kritéria kvality]} - {[Předpokládaná hodnota * váha kritéria ceny] + [0 % bodů za kvalitu realizačního týmu]} ≤ zásada přiměřenosti a 3E (ekonomicky vyjádřený přínos pro zadavatele musí být rovný nebo vyšší než navýšení ceny spojené s navýšenou kvalitou realizačního týmu).
Dané podle nás odpovídá i ustanovení § 114 odst. 2 ZZVZ, které stanoví, že ekonomická výhodnost nabídek se hodnotí na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality včetně poměru nákladů životního cyklu a kvality. Obdobně v předchozím zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, bylo uvedeno, že rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria tak, aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny. Viz k danému i metodika Ministerstva pro místní rozvoj pro hodnocení nabídek dle ekonomické výhodnosti[4], ve které se uvádí, že procesně v rámci tohoto přístupu dochází k oceňování požadovaných vlastností v porovnání s jejich náklady. Výsledkem pak může být, že bude ekonomicky výhodnější koupit dražší produkt, pokud jeho vlastnosti budou znamenat dostatečně vysoký přínos pro dosažení cílů zadavatele. Tato metodika současně stanoví, že kritéria musí souviset s plněním veřejné zakázky a měla by mít souvislost s užitnou hodnotou zboží. Dle této metodiky by se zadavatel současně měl mj. ptát „jaké přínosy by měla vyšší dosažená hodnota u konkrétního kvalitativního kritéria? O kolik bychom byli ochotni zaplatit více, aby byla dosažená kvalita vyšší?“.[5]
Komentář č. 1:
Zmiňovaná ekonomická modelace je založena na myšlence, že zadavatel postupně iteruje vzájemné váhy a podle nich, vycházeje z nějaké předpokládané hodnoty, postupně při různých vahách modeluje nabídkovou cenu nejlevnější, ale nejméně kvalitní hypotetické nabídky a nabídkovou cenu nejdražší, ale nejkvalitnější hypotetické nabídky, a podle toho se tak dopočítává i ceny „jednoho bodu kvality“ při dané váze. Tuto cenu, která musí být zároveň i v jeho rozpočtových možnostech, by si pak měl porovnat se stávajícím jiným nákladem, který bez dané kvality vynakládá, nebo který by jinak prokazatelně vynakládal (a který by při dané kvalitě odpadl) a tato cena za kvalitu musí být menší nebo maximálně rovna takovému jinému nákladu.
Zároveň vždy platí, že váha ceny by nikdy neměla být marginální – zajišťuje tlak na efektivní hospodaření s veřejnými prostředky a omezuje riziko předražených zakázek. Její váha tedy musí být dostatečná, aby motivovala uchazeče k optimalizaci „kvalitativně orientované“ cenové nabídky.
Alternativně lze využít i tzv. funkčního přepočtu ceny. Funkční přepočet ceny znamená, že zadavatel upraví nabídkovou cenu o hodnotu odpovídající přínosu získaného v rámci získané kvality. Jinými slovy – „očistí“ cenu od hodnoty přidané kvality a teprve takto přepočtenou cenu používá pro hodnocení.
Doporučujeme přitom užít spíše procentuálního snížení ceny – za každý dosažený bod kvality se cena nabídky sníží o předem definované procento; například každý bod snižuje cenu o 1 % – při zisku 13 bodů by tak cena byla „fiktivně“ snížena o 13 % (absolutní snížení ceny snižuje ceny nerovnoměrně v návaznosti na jejich výši a tím se hodnocení „pokřivuje“, u relativního procentuálního snížení tento problém odpadá). Tímto způsobem je zajištěno, že body za kvalitu nejsou pouze abstraktní metrikou, ale mají reálný ekonomický dopad. Veřejný zadavatel tímto postupem vytváří cenovou brzdu pro kvalitativní přirážku a zároveň zachovává motivační efekt kvalitativního kritéria. Zavedení funkčního přepočtu ceny také usnadňuje transparentní srovnání nabídek – zejména v případech, kdy rozdíl v kvalitě není příliš vysoký, ale cenový rozdíl je značný. Umožňuje rovněž efektivněji obhájit výběr vítězné nabídky při kontrole přiměřenosti veřejných výdajů.
Každé hodnotící kritérium musí mít přiřazenou váhu v celkovém hodnocení (nebo jiný matematický vztah vůči ostatním hodnotícím kritériím) a jasně definovaný způsob bodování. Je důležité, aby[6]:
- Hodnotící kritéria (včetně možných subkritérií) byla měřitelná, objektivní, přiměřená a měla přímou souvislost s poptávaným předmětem plnění.
- Měla by být ověřitelná – například skrze reference, certifikáty, (sub)dodavatelské smlouvy apod.
- Měla zároveň pozitivní ekonomický dopad na ekonomiku realizace projektu (dodržení zásad 3E), a to včetně jejich bodového hodnocení a zadavatel by měl být schopen tyto pro něj ekonomicky výhodné provazby prokázat pro případ kontroly/přezkumu (např. lze objektivně předpokládat, že kvalitnější realizační tým bude mít pozitivní vliv na dodržení harmonogramu realizace projektu, nižší procento vad, případně rychlejší a kvalitnější servisní reakce, což má pozitivní dopad i náklady a provoz zadavatele).
- Způsob hodnocení byl transparentní.
- Požadavky byly přiměřené předmětu zakázky.
- Existovala jasná metodika hodnocení.
- Zároveň doporučujeme vždy zvážit, zda daný požadavek není spíše součástí kvalifikace (§ 79 ZZVZ), a nepřekrýval se s ní zbytečně.
Obecně platí, že ideální metodou hodnocení je metoda, která je založena na vztahu jednoho bodu za kvalitu k nárustu ceny, tzn. mezního nákladu na jeden bod kvality – o kolik může být nabídka dražší, aby získala o jeden bod navíc v celkovém hodnocení díky vyššímu bodovému zisku v kritériu kvality.
Metoda mezního hodnocení kvality je ideální a dle našeho názoru i jediná odpovídající objektivní skutečnosti (reálným mezním užitkům), v praxi je však prakticky nemožné takové mezní užitky řádně vypočítat (ohodnotit) v rámci přípravy zadávací dokumentace, proto se pro zjednodušení přikláníme k dnes už běžně využívanému lineárnímu modelu hodnocení. Doporučujeme rovněž stanovit hodnotící (sub)kritéria s menšími bodovými rozptyly mezi kvalitativními stupni, aby na pomyslné geometrické křivce (funkci) toto hodnocení co možná nejvíce kopírovalo křivku mezních užitků. Alternativně a teoreticky k lineárním modelům lze použít i multiplikativních (exponenciálních) modelů, ale takovou variantu považujeme v praxi za také výrazně obtížnou, neboť pomocí exponentu by se muselo přidělovat i samotné bodové ohodnocení v rámci přípravy hodnotících parametrů, nejen samotné vyhodnocení nabídek).
Zásadní je však podle nás zejména správně nastavit bodové hodnocení a váhy podle zásad 3E, a to bez ohledu na užitý hodnotící model. Oboje však musí pro zadavatele naplňovat prvek ekonomické výhodnosti, tj. ještě akceptovatelné ceny za každý jeden bod kvality, kdy takový bod kvality se zadavateli musí ekonomicky vyplatit, včetně přiměřeně stanovených přepočtových vah za dosažené body v každém prvky kvality. Právě řádně stanovené hodnotící stupnice (počty bodů v daném prvku kvality) a váhy (přepočet v poměru vůči ostatním hodnotícím kritériím, pokud je použito), včetně stanovení mezí parametrů, které ještě budou hodnoceny, by měly zároveň ve svém důsledku i eliminovat jakékoli extrémy z podaných nabídek, tj. takové buď extrémně levné nabídky s minimálně kvalitou anebo naopak extrémně drahé s maximální kvalitou se pak v praxi ani „nesejdou“ do zadávacího řízení, a tak v rámci hodnocení ani takové extrémní řešení pak nebude dominovat nad řešením cenově a kvalitativně vyváženým (v literatuře se hovoří o tzv. Korhonenově paradoxu[7], který demonstruje, jak metoda váženého součtu může selhat při výběru vyvážené varianty, a to i když jsou zohledněny všechny váhy kritérií). V určitých specifických případech může být vhodné užít i metody hodnocení založené na absolutních bodových škálách, kdy zadavatel upustí od poměřování nabídek vůči sobě navzájem a bude je hodnotit podle absolutních kritérií (to znamená, že zadavatel předem stanoví bodovací stupnici nezávislou na konkrétních nabídkách).
¶ Vzor do zadávací dokumentace
Do textu zadávací dokumentace je vhodné vložit následující kapitolu Hodnocení nabídek:
Hodnocení nabídek
Hodnocení nabídek bude provedeno v souladu s ustanovením § 114 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zadávání veřejných zakázek“) podle jejich ekonomické výhodnosti.
Ekonomická výhodnost nabídek bude hodnocena v souladu s ustanovením § 114 odst. 2 věty první zákona o zadávání veřejných zakázek podle nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality.
Pravidla pro hodnocení nabídek
Zadavatel stanovil v souladu s ustanovením § 115 zákona o zadávání veřejných zakázek níže uvedená kritéria hodnocení.
Hodnoticí kritéria byla zvolena v následující struktuře:
a) nabídková cena – váha 70 %;
b) kvalita navrženého realizačního týmu – váha 30 %.
Dodavatel uvede údaje o nabídkové ceně do návrhu smlouvy, jehož závazný vzor tvoří nedílnou součást zadávací dokumentace jako její příloha č. 1. [Více viz komentář č. 2.]
Dodavatel uvede údaje v rámci kritéria kvality navrženého realizačního týmu do přílohy nabídky. Závazný vzor této přílohy, označený jako „Podklady pro hodnocení/Seznam členů realizačního týmu“, tvoří nedílnou součást zadávací dokumentace jako její příloha č. 2 [Více viz komentář č. 3.]
Komentář č. 2:
Vzor předpokládá, že dodavatel zadá údaje o nabídkové ceně do čl. XX návrhu smlouvy, jehož závazný vzor bude nedílnou součástí zadávací dokumentace. Je také možné uvést, že dodavatel uvede údaje o ceně do samostatné excelovské přílohy, jež bude tvořit nedílnou součást zadávací dokumentace a nabídky, s předem vytvořeným a zamčeným cenovým modelem nabídkové ceny (zadavatel musí v tomto excelovském cenovém modelu nastavit matematické vztahy výpočtu nabídkové ceny). Místo nabídkové ceny lze pracovat i s náklady životního cyklu, což lze v případě zejména informačních systémů „na míru“ jen doporučit. Viz i hodnotící karta Náklady životního cyklu.
Komentář č. 3:
Doporučujeme, aby dodavatel vyplnil údaje o hodnocených kritériích kvality realizačního týmu do samostatné přílohy nabídky (označené např. „Podklady pro hodnocení/seznam členů realizačního týmu“, jak by mělo vyplývat z textu zadávací dokumentace). Hodnocená kritéria kvality včetně bodových hodnocení musí být uvedena v zadávací dokumentaci. Hodnocená kritéria kvality musí být přiměřená (ve vztahu k předmětu veřejné zakázky/rámcové dohody), nediskriminující a ekonomicky opodstatněná.
Způsob hodnocení kritéria nabídkové ceny
Nabídce s nejnižší nabídkovou cenou ze všech hodnocených nabídek bude přiřazeno 100 bodů. Ostatním nabídkám bude přidělena bodová hodnota stanovená násobkem čísla 100 a poměru hodnoty nejvýhodnější nabídky (tj. nabídky s nejnižší nabídkovou cenou) k nabídce hodnocené. Výpočet odpovídá následujícímu vzorci:
Takto získaný počet bodů bude vynásoben koeficientem 0,70 (tj. váhou dílčího hodnoticího kritéria nabídkové ceny) a následně matematicky zaokrouhlen na dvě desetinná místa [Více viz komentář č. 2].
Komentář č. 4:
Zadavatel je povinen všechny obdržené nabídky do veřejné zakázky seřadit vzestupně podle jejich nabídkové ceny za plnění veřejné zakázky. Nabídka s nejnižším finančním vyjádřením (nabídkovou cenou) bude figurovat jako čitatel pro celkový výpočet získaných bodů v daném hodnoticím kritériu.
Je zde zároveň nutné zmínit následné vynásobení obdržených bodů koeficientem váhy hodnoticího kritéria (v modelovém příkladě se jedná o koeficient 0,70 neboli 70 %; pokud bude váha hodnoticího kritéria pro nabídkovou cenu 80 %, tak bude koeficient 0,80 apod.).
Způsob hodnocení kritéria kvalita navrženého realizačního týmu
V rámci dílčího kritéria hodnocení Kvalita navrženého realizačního týmu bude hodnocena míra naplnění parametrů relevantních pro plnění veřejné zakázky u členů realizačního týmu dodavatele na pozicích a v parametrech, jak je uvedeno níže v čl. XX této zadávací dokumentace.
Zadavatel upozorňuje, že dodavatel předkládá rozhodné skutečnosti (parametry) již v nabídce a údaje, které jsou předmětem hodnocení, nelze s ohledem na § 46 odst. 2 ZZVZ po uplynutí lhůty pro podání nabídek objasňovat, měnit či doplňovat.
Hodnocení v rámci tohoto kritéria bude provedeno na základě informací o jednotlivých členech realizačního týmu dodavatele předložených v nabídce dodavatele s tím, že každé nabídce bude přidělen celkový počet bodů v závislosti na počtu bodů získaných v rámci jednotlivých dílčích hodnocených parametrů u jednotlivých členů realizačního týmu dodavatele, a to následujícím způsobem [Více viz komentář č. 3, komentář č. 5 a komentář č. 6]:
Komentář č. 5:
Zadavatel do zadávací dokumentace uvede tabulku hodnocených rolí a hodnocených parametrů spojených s danou rolí (rolemi). Tabulky (vzorové hodnotící matice), které jsou součástí tohoto metodického materiálu (níže uvádíme jednu vzorovou pro blíže neurčenou roli a pak s konkrétními příklady jednotlivých možných rolí), slouží pouze pro ilustraci možného nastavení hodnoticích parametrů. Je výhradně na rozhodnutí zadavatele, které role a které konkrétní hodnocené parametry (např. délka praxe, specifické zkušenosti či certifikace) budou předmětem hodnocení.
Hodnocená kritéria (role i parametry) však musí být přiměřená (ve vztahu k předmětu veřejné zakázky/rámcové dohody), nediskriminující a ekonomicky opodstatněná.
Zadavatel musí být v každé fázi zadávacího řízení schopen prokázat „hodnotu za peníze“ u zvolených hodnotících kritérií. Tedy v případě stanovení délky praxe, specifických zkušeností, jedné nebo kombinace více certifikací apod. se nesmí jednat o pozitivní diskriminaci, ale o skutečně ekonomicky opodstatněnou kombinaci faktorů ovlivňujících realizaci projektu. Nesmí tedy dojít k situaci, kdy osoba, jež získá maximální počet bodů v rámci dílčího hodnocení kvality:
- Kombinaci hodnocených atributů v rámci plnění veřejné zakázky fakticky nemá šanci využít či/a
- Náklady na takto hodnocením bonifikovanou osobu již nesplní zásadu 3E.
Obecně by zadavatel měl vycházet z předpokladu, že veškeré požadavky si dodavatel nějak rozloží do ceny, tzn. veškeré v praxi nevyužitelné (nebo posléze v reálu nevyužité) požadavky zásady 3E už z principu velmi pravděpodobně nebudou naplňovat.
Níže uvádíme možné znění hodnocení kvalitativních kritérií do zadávací dokumentace (nejprve bez uvedení konkrétní role a dále s příklady konkrétních rolí včetně příkladného výčtu možných uznatelných odborných certifikací - jednotlivé ICT role je pochopitelně nutno přizpůsobit povaze příslušné veřejné zakázky).
Následuje též ilustrativní výčet možných uznatelných osobních projektových zkušeností hodnocené osoby, kdy vybrané projektové zkušenosti musí být v zadávací dokumentaci konkretizovány (pokud budou hodnoceny), neboť dle ZZVZ platí, že kritéria kvality musí být vymezena tak, aby podle nich nabídky mohly být porovnatelné a naplnění kritérií ověřitelné. Zároveň by měla být přiměřené k předmětu, složitosti a charakteru veřejné zakázky / rámcové dohody a obecně naplňovat základní zásady dle § 6 ZZVZ.
| Pozice v realizačním týmu |
Hodnocený parametr |
Bodování |
Maximální bodový zisk (za hodnocenou osobu) |
|---|---|---|---|
| (Název role) |
V rámci hodnocení bude za každé celé 2 roky uznatelné odborné praxe nad rámec minimálních požadavků technické kvalifikace, získané v období posledních 10 let před zahájením zadávacího řízení, přidělen 1 bod, maximálně však 5 bodů na hodnocenou osobu. Uznatelnou odbornou praxí se rozumí prokazatelný výkon odborné činnosti přímo související s předmětem této veřejné zakázky, doložený profesním životopisem a případně referencemi objednatelů, nebo jinými relevantními způsoby. Zadavatel si vyhrazuje právo ověřit pravdivost uvedených údajů a vyžádat si doplňující doklady prokazující vykonávání této praxe. |
1 bod za každé celé 2 roky uznatelné obdobné praxe nad rámec minimálních požadavků technické kvalifikace | 5 bodů |
|
V rámci hodnocení bude za každou uznatelnou osobní projektovou zkušenost nad rámec minimálních požadavků technické kvalifikace přidělen 1 bod, maximálně však 5 bodů na jednu hodnocenou osobu. Uznatelnou osobní projektovou zkušeností se rozumí osobní zkušenost s obdobným projektem vzhledem k předmětu veřejné zakázky, a to dokončeným nebo probíhajícím v období posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení, a která je současně definovaná v čl. XX této zadávací dokumentace. Bude-li se jednat o projekt dosud probíhající, je dodavatel povinen prokázat takovou osobní projektovou zkušenost hodnocené osoby na takovém projektu. Zadavatel si vyhrazuje právo ověřit údaje o realizovaných osobních projektových zkušenostech u objednatelů, u kterých byly tyto projekty provedeny nebo u kterých dosud probíhají, a vyžádat si k nim doplňující informace či doklady prokazující osobní účast (zkušenost) hodnocené osoby na daném projektu. |
1 bod za každou uznatelnou osobní projektovou zkušenost navíc nad rámec minimálních požadavků technické kvalifikace | 5 bodů | |
|
V rámci hodnocení bude za každou uznatelnou odbornou certifikaci (resp. i její úroveň/variantu) nad rámec minimálních požadavků technické kvalifikace přidělen 1 bod, maximálně však 3 body na jednu hodnocenou osobu. Uznatelnou odbornou certifikací se rozumí certifikát vydaný akreditovaným nebo jinak mezinárodně uznávaným subjektem, který je přímo relevantní k plnění předmětu veřejné zakázky, nebo ekvivalentní certifikace prokazující stejnou či vyšší úroveň odbornosti, popř. alespoň doklad (osvědčení) o absolvovaném školení/vzdělání v oblasti přímo relevantní k plnění předmětu veřejné zakázky. Certifikace / doklad (osvědčení) musí být v době podání nabídky platné. Zadavatel si vyhrazuje právo ověřit pravost certifikace / dokladu (osvědčení) u vydávajícího subjektu. |
1 bod za každou uznatelnou odbornou certifikaci (resp. i její úroveň/variantu) nad rámec minimálních požadavků technické kvalifikace | 3 body | |
| Maximální součet: |
13 bodů |
||
| Pozice v realizačním týmu |
Hodnocená skutečnost |
Bodování |
Maximální bodový zisk (na jednu hodnocenou osobu) |
|
|---|---|---|---|---|
| Projektový manažer | Počet let uznatelné odborné praxe nad rámec min. požadavků technické kvalifikace | 1 bod za každé 2 celé roky nad rámec min. požadavků technické kvalifikace |
5 bodů |
|
| Počet uznatelných osobních projektových zkušeností v roli projektového manažera definovaných v čl. XX této zadávací dokumentace nad rámec min. požadavků technické kvalifikace | 1 bod za každou uznatelnou osobní projektovou zkušenost nad rámec min. požadavků technické kvalifikace |
5 bodů |
||
|
Uznatelná odborná certifikace v oblasti projektového řízení (např. PRINCE2, IPMA, PMI-PMP, PMI-ACP, P3O – Portfolio, Programme and Project Offices, ITIL) |
1 bod za takovou každou certifikaci (resp. i její úroveň/variantu) nad rámec min. požadavků technické kvalifikace |
3 body |
||
| Maximální součet Projektový manažer: | 13 bodů | |||
| Solution Architekt | Počet let uznatelné odborné praxe nad rámec min. požadavků technické kvalifikace | 1 bod za každé 2 celé roky nad rámec min. požadavků technické kvalifikace |
5 bodů |
|
| Počet uznatelných osobních projektových zkušeností v roli solution architekta definovaných v čl. XX této zadávací dokumentace nad rámec min. požadavků technické kvalifikace | 1 bod za každou uznatelnou osobní projektovou zkušenost nad rámec min. požadavků technické kvalifikace |
5 bodů |
||
| Uznatelná odborná certifikace v oblasti solution/enterprise architektury (např. TOGAF, ArchiMate, AWS Certified Solutions Architect) nad rámec min. požadavků technické kvalifikace. | 1 bod za každou takovou certifikaci (resp. i její úroveň/variantu) nad rámec min. požadavků technické kvalifikace |
3 body |
||
| Maximální součet Solution architekt: | 13 bodů | |||
| Backend vývojář | Počet let uznatelné odborné praxe nad rámec min. požadavků technické kvalifikace | 1 bod za každé 2 celé roky navíc nad rámec min. požadavků technické kvalifikace |
5 bodů |
|
| Počet uznatelných osobních projektových zkušeností v roli seniorního vývojáře definovaných v čl. XX této zadávací dokumentace nad rámec min. požadavků technické kvalifikace | 1 bod za každou uznatelnou osobní projektovou zkušenost nad rámec min. požadavků technické kvalifikace |
5 bodů |
||
| Uznatelná odborná certifikace technologií relevantních vzhledem k předmětu veřejné zakázky (např. Certified Kubernetes Application Developer, Microsoft Azure Developer Associate, PSD – Professional Scrum Developer) nad rámec min. požadavků technické kvalifikace | 1 bod za každou takovou certifikaci (resp. i její úroveň/variantu) nad rámec min. požadavků technické kvalifikace |
3 body |
||
| Maximální součet Seniorní vývojář: | 13 bodů | |||
| Tester | Počet let uznatelné odborné praxe nad rámec min. požadavků technické kvalifikace | 1 bod za každé 2 celé roky nad rámec min. požadavků technické kvalifikace |
5 bodů |
|
| Počet uznatelných osobních projektových zkušeností v roli testera definovaných v čl. XX této zadávací dokumentace nad rámec min. požadavků technické kvalifikace | 1 bod za každou uznatelnou osobní projektovou zkušenost nad rámec min. požadavků technické kvalifikace |
5 bodů |
||
| Uznatelná odborná certifikace v oblasti testování software relevantního vzhledem k předmětu zakázky (např. ISTQB – CTFL/CTAL/Agile Tester) nad rámec min. požadavků technické kvalifikace | 1 bod za každou takovou certifikaci (resp. i její úroveň/variantu) nad rámec min. požadavků technické kvalifikace |
3 body |
||
| Maximální součet Tester: |
13 bodů |
|||
| Byznys analytik | Počet let uznatelné odborné praxe nad rámec min. požadavků technické kvalifikace | 1 bod za každé 2 celé roky nad rámec min. požadavků technické kvalifikace |
5 bodů |
|
| Počet uznatelných osobních projektových zkušeností v roli business analytika definovaných v čl. XX této zadávací dokumentace nad rámec min. požadavků technické kvalifikace | 1 bod za každou uznatelnou osobní projektovou zkušenost nad rámec min. požadavků technické kvalifikace |
5 bodů |
||
| Uznatelná odborná certifikace v oblasti byznys analýzy (např. IIBA CCBA / CBAP, BPM Certified Expert (OCEB2), TOGAF) | 1 bod za každou takovou certifikaci (resp. i její úroveň/variantu) nad rámec min. požadavků technické kvalifikace |
3 body |
||
| Maximální součet Byznys analytik: |
13 bodů |
|||
| Architekt kybernetické bezpečnosti | Počet let uznatelné odborné praxe nad rámec min. požadavků technické kvalifikace | 1 bod za každé 2 celé roky navíc nad rámec min. požadavků technické kvalifikace |
5 bodů |
|
| Počet uznatelných osobních projektových zkušeností v roli architekta kybernetické bezpečnosti definovaných v čl. XX této zadávací dokumentace nad rámec min. požadavků technické kvalifikace | 1 bod za každou uznatelnou osobní projektovou zkušenost nad rámec min. požadavků technické kvalifikace |
5 bodů |
||
| Uznatelná odborná certifikace v oblasti informační / kybernetické bezpečnosti (např. ISO/IEC 27001 Lead Implementer / Lead Auditor, CISSP, CRISC, CISA, CISM, CompTIA Security+ SY0-701) nad rámec min. požadavků technické kvalifikace | 1 bod za každou takovou certifikaci (resp. i její úroveň/variantu) nad rámec min. požadavků technické kvalifikace |
3 body |
||
| Maximální součet Architekt kybernetické bezpečnosti: |
13 bodů |
|||
| UX/UI designer | Počet let uznatelné odborné praxe nad rámec min. požadavků technické kvalifikace | 1 bod za každé 2 celé roky nad rámec min. požadavků technické kvalifikace |
5 bodů |
|
| Počet uznatelných osobních projektových zkušeností v roli UX/UI designera definovaných v čl. XX této zadávací dokumentace nad rámec min. požadavků technické kvalifikace | 1 bod za každou uznatelnou osobní projektovou zkušenost nad rámec min. požadavků technické kvalifikace |
5 bodů |
||
| Uznatelná odborná certifikace v oblasti UX/UI (např. Google UX Design Certificate, UXQB CPUX-F / CPUX-DS, IAAP CPACC) nad rámec min. požadavků technické kvalifikace | 1 bod za každou takovou certifikaci (resp. i její úroveň/variantu) nad rámec min. požadavků technické kvalifikace |
3 body |
||
| Maximální součet UX/UI designer: |
13 bodů |
|||
| Definice | ||||
|
Uznatelnou odbornou praxí se rozumí prokazatelný výkon odborné činnosti přímo související s předmětem této veřejné zakázky získaný v období posledních 10 let před zahájením zadávacího řízení, doložený profesním životopisem a případně referencemi objednatelů, nebo jinými relevantními způsoby. Zadavatel si vyhrazuje právo ověřit pravdivost uvedených údajů a vyžádat si doplňující doklady prokazující vykonávání této praxe. |
|
Uznatelnou osobní projektovou zkušeností se rozumí osobní zkušenost s obdobným projektem vzhledem k předmětu veřejné zakázky, na kterém se hodnocená osoba podílela nad rámec minimálních požadavků technické kvalifikace, a to s projektem dokončeným nebo probíhajícím v období posledních 5 letech před zahájením zadávacího řízení, a která je současně definována v článku XX této zadávací dokumentace. Bude-li se jednat o dosud probíhající projekt, je dodavatel povinen prokázat takovou osobní projektovou zkušenost hodnocené osoby na takovém projektu. Zadavatel si vyhrazuje právo ověřit údaje o realizovaných projektech u objednatelů, u kterých byly tyto projekty provedeny nebo u kterých dosud probíhají, a vyžádat si k nim doplňující informace či doklady prokazující osobní účast hodnocené osoby na daném projektu. |
|
Uznatelnou odbornou certifikací se rozumí platný certifikát vydaný akreditovaným nebo jinak mezinárodně uznávaným subjektem, který je přímo relevantní k plnění předmětu veřejné zakázky, nebo ekvivalentní certifikace prokazující stejnou či vyšší úroveň odbornosti, popř. alespoň platný doklad (osvědčení) o absolvovaném školení/vzdělání v oblasti přímo relevantní k plnění předmětu veřejné zakázky. Certifikace / doklad (osvědčení) musí být v době podání nabídky platné. Zadavatel si vyhrazuje právo ověřit pravost certifikace / dokladu (osvědčení) u vydávajícího subjektu. |
Poznámky:
- Zadavatel by měl upravit bodové rozsahy i samotné hodnotící sub-kritéria dle charakteru a složitosti konkrétního projektu. Stejně tak i délku uznatelné odborné praxe by měl zadavatel nastavit úměrně předmětu veřejné zakázky.
- Maximální bodový zisk za jednu certifikaci je vždy uveden, zadavatel však může specifikovat, které certifikace / doklady o absolvovaném školení budou akceptovány jako relevantní. Doporučujeme uznávat certifikace zejména v oblasti určitých technologií a v případech, kdy lze certifikáty nahradit zkušeností zvážit využití spíše jen tohoto sub-kritéria, typicky například u projektového manažera, byť výše příkladně uvádíme uznatelnou odbornou certifikaci (a její bodové hodnocení) i u této role. Certifikace totiž takovou osobu „zdražuje“ (obecně zejména u certifikátů, které nemají neomezenou platnost), je třeba tedy zvážit i otázku samotné ekonomické opodstatněnosti takového sub-kritéria a obecně doporučujeme certifikáty nenadužívat, zejména tedy v oblastech, které lze nahradit odbornou praxí.
- Uchazeči jsou povinni doložit podklady pro prokázání jimi uváděných údajů ohledně členů jejich realizačního týmu, včetně kontaktů pro ověření uvedených údajů.
Možné parametry znění výše uvedeného čl. XX zadávací dokumentace (zadavatel si je musí upravit dle předmětu, složitosti a charakteru veřejné zakázky / rámcové dohody). Lze jinak alternativně pojmout i tak, že bude hodnocen jen počet „referenčních“ zakázek nad rámec požadovaný v rámci technické kvalifikace, kterých se daný člen týmu účastnil.
| Uznatelné osobní projektové zkušenosti |
Bližší definice:
|
| Projektová zkušenost s projektem pro orgány veřejné správy nebo pro veřejné instituce | Projektová zkušenost s projekty pro orgány veřejné správy (ústřední a územní orgány státní správy, orgány územní samosprávy) a pro veřejné instituce (fakultní nemocnice, veřejné vysoké školy, veřejné zdravotní pojišťovny,…). |
| Projektová zkušenost s implementací systémů s vysokým počtem uživatelů | Projektová zkušenost s implementací systémů s vysokým počtem uživatelů (např.> 5 000,> 50 000) (tj. lze například i dále bodově odstupňovat). |
| Projektová zkušenost s OHA formuláři | Projektová zkušenost s vyplněním a zpracováním formulářů dle metodik odboru Hlavního architekta eGovernmentu Digitální a informační agentury. |
| Projektová zkušenost s projekty s využitím Archimate nebo obdobného modelovacího jazyka | Projektová zkušenost s použitím modelovacího jazyka Archimate nebo obdobného modelovacího jazyka. |
| Projektová zkušenost s projekty pracujícími s legislativním prostředím veřejné správy v oblasti informačních technologií | Projektová zkušenost s projekty, které vyžadovaly aplikaci zákonů v oblasti veřejné správy (např. GDPR, zákon o informačních systémech veřejné správy, nařízení eIDAS,…). |
| Projektová zkušenost s projekty s využitím konkrétních ICT standardů ve veřejné správě | Projektová zkušenost s návrhem architektury (např. zpracování analýzy, studie proveditelnosti či proof of concept) pro systém, který je napojen např. na národní identitní autoritu (NIA), informační systém základních registrů (ISZR), informační systém sdílené služby (eGSB/ISSS), CzechPOINT, informační systém datových stránek (ISDS) či jiný agendový informační systém (AIS). |
| Projektová zkušenost s projekty s realizací napojení (integrace) na informační systémy / infrastrukturu veřejné správy | Projektová zkušenost s reálnou produkční integrací např. na národní identitní autoritu (NIA), informační systém základních registrů (ISZR), informační systém sdílené služby (eGSB/ISSS), CzechPOINT, informační systém datových stránek (ISDS) či jiný agendový informační systém (AIS), např. zkušenost v projektu, kde součástí bylo nastavení a zdokumentování přihlašování občanů skrze národní identitní autoritu (NIA) či návrh a popis služeb pro sdílení dat skrze informační systém sdílené služby (ISSS). |
| Projektová zkušenost s projekty využívající státní cloud nebo hybridní infrastrukturu | Projektová zkušenost s realizací řešení na státním nebo hybridním cloudu. |
| Projektová zkušenost s projekty se zajištěním informační nebo kybernetické bezpečnosti | Projektová zkušenost s projekty s implementací ISO/IEC 27001 a ISO/IEC 27002 nebo zajištěním informační nebo kybernetické bezpečnosti subjektu kritické infrastruktury podle zákona č. 266/2025 Sb., o odolnosti subjektů kritické infrastruktury. |
| Projektová zkušenost s návrhem UX/UI | Projektová zkušenost s návrhem UX/UI řešení včetně testování s potenciálními uživateli. |
| Projektová zkušenost s přístupným UX/UI | Projektová zkušenost s návrhem UX/UI řešení v souladu se zákonem č. 99/2019 Sb., o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací. |
| Projektová zkušenost s agilním vývojem projektu a spoluprací se zadavatelem | Projektová zkušenost s vývojem v iteracích, SCRUM, aktivní zapojení zadavatele během realizace. |
| Projektová zkušenost s provozem systémů s vysokou dostupností | Projektová zkušenost s projekty se smluvně zajištěnou dostupností systému nad 99,9 %. |
Komentář č. 6:
V rámci hodnoceného kvalitativního sub-kritéria (parametru) v podobě uznatelné osobní projektové zkušenosti lze stanovit i minimální finanční objem dotčeného projektu - například „uznatelnou osobní projektovou zkušeností se rozumí osobní zkušenost s obdobným projektem vzhledem k předmětu veřejné zakázky, na kterém se hodnocená osoba podílela nad rámec minimálních požadavků technické kvalifikace, a to s projektem dokončeným nebo probíhajícím v období posledních 5 letech před zahájením zadávacího řízení (s finančním objemem alespoň 10 000 000,- Kč bez DPH), a která je současně definována v článku XX této zadávací dokumentace“. Resp. tyto minimální finanční objemy lze stanovit i pro každou roli zvlášť rozdílně zohledňujíc tak více i specifika té které role.
Minimální finanční objem může být přínosný, neboť pomáhá odlišit projekty velkého rozsahu od menších zakázek, kde mohla být daná poptávaná a hodnocená role spíše okrajová, nebo kde nebyly procesy řízeny s odpovídající formálností a důrazem na kvalitu, jaká je vyžadována u velkých projektů a implementací. Tento požadavek tak pomáhá zajistit, že vybraný personál má "za sebou" nejen teoretickou znalost, ale i praktickou zkušenost i s velkými nebo kritickými nasazeními, což je klíčové, pokud i poptávaná zakázka bude podobného charakteru, neboť v rámci takového projektu dotčený člen realizačního týmu dodavatele musel spolupracovat na projektu s řadou dalších rolí a s velkou pravděpodobností řešil (dle typu role) problémy se škálováním, výkonem, koordinací nasazení ve větším měřítku nebo integrací mnoha systémů apod.
Jako vhodné se též jeví ev. použít minimální finanční objem v případech, kdy není možné stanovit dostatečně určitě uznatelnou projektovou zkušenost pomocí pouze technických parametrů.
Na druhou stranu, finanční vyjádření minulých projektů ještě nemusí odpovídat (zejména) dnešní obvyklé tržní ceně a ani složitosti a rozsahu toho času poptávaného plnění a z tohoto titulu tak nemusí mít dostatečně vypovídající hodnotu a může být i předmětem námitek ze strany dodavatelů, např. že mají u daného člena týmu uvedenou lepší než poptávanou referenci (participaci), ale u projektu s menším, než minimálním stanoveným finančním objemem, což může vést k nutnosti úprav zadávací dokumentace, prodlužování lhůt pro podání nabídek a v praxi například i nestihnutí časového harmonogramu projektu a nevyplacení dotace.
Každopádně, je však třeba vždy pamatovat na dodržení zásad přiměřenosti a zákazu nediskriminace (§ 6 a 36 ZZVZ) a zadavatel by měl být pro případ případných námitek nebo přezkumného řízení schopen doložit přiměřenost takové součásti hodnoceného parametru (tj. přiměřeně vzhledem ke složitosti, technické náročnosti a rozsahu veřejné zakázky, protože jinak by šlo o nepřípustný a nedůvodný diskriminující parametr, tedy v rozporu se zásadou rovného zacházení). Stejně tak může být nepřiměřené a diskriminující, pokud je takový minimální finanční objem zvýhodněn i v rámci referencí dodavatele jako takového, tj. nejen na úrovni jednotlivých členů dodavatelského týmu, ale i samotného dodavatele jako celku, což může nepřiměřeně zvýhodnit („pozitivně diskriminovat“) některého z dodavatelů a naopak tedy poškodit jiné, zejména „menší“ dodavatele, typicky tzv. startupy.
Obdobně i v případě, pokud by takový požadavek byl stanoven už v rámci technické kvalifikace, aplikuje se z hlediska přiměřenosti navíc i § 73 odst. 6 ZZVZ a zadavatel by v takovém případě měl být schopen prokázat vazbu takového konkrétního minimálního finančního limitu na technickou kvalifikaci dotčeného člena realizačního týmu, tj. že bez zkušenosti s projektem o takovém minimálním finančním objemu není možné zaručit požadovanou kvalifikaci dotčeného člena realizačního týmu, byť lze vnímat určitý rozdíl mezi technickou kvalifikací a hodnocením nabídek (obojí musí být přiměřené vzhledem k předmětu, složitosti a rozsahu veřejné zakázky, ale nesplnění kvalifikace úplně znemožní účast v soutěži. Tzn. lze usuzovat, že na finanční limity v rámci kvalifikačních kritérií je nutno nahlížet ještě přísněji. I v rámci hodnotících kritérií je ale nutno vyvarovat se minimálně nějakým zjevným excesům a je třeba postupovat přiměřeně.
Zadavatel bude hodnotit výhradně ty parametry, které budou dodavatelem uvedeny v příloze nabídky, vyplněním formuláře označeného jako „Podklady pro hodnocení/Seznam členů realizačního týmu“, který tvoří nedílnou přílohu č. 2 této zadávací dokumentace, a to u členů realizačního týmu dodavatele, kterými dodavatel v zadávacím řízení prokazuje technickou kvalifikaci ve smyslu požadavků zadavatele dle čl. XX a násl. této zadávací dokumentace.
Pokud účastník nabídne více osob na stejnou roli/pozici, zadavatel pro hodnocení vybere osobu s nejvyšším bodovým hodnocením. V případě osob s rovným počtem bodů pak vybere tu osobu, která bude dle názoru zadavatele pro realizaci předmětu veřejné zakázky nejvhodnější.
Zadavatel si vyhrazuje v celém procesu hodnocení nabídek právo provádět taková ověřování věrohodnosti informací předložených dodavatelem v nabídce (hodnocených sub-kritérií – uváděných rolí a parametrů), která může zadavatel považovat za potřebná, včetně ověřování u třetích stran, a to zejména, zda se uváděné osoby na realizaci konkrétní zakázky (plnění) skutečně podílely v souvislosti s uváděnou hodnocenou rolí a uváděným hodnoceným parametrem. Za tímto účelem požaduje zadavatel uvést do přílohy nabídky nadepsané „Podklady pro hodnocení/Seznam členů realizačního týmu“ u jednotlivých osob spojení na kontaktní osobu objednatele, pro něhož byla / je služba realizována. V případě, že se v rámci tohoto ověřování věrohodnosti dodavatelem předložených informací (hodnocených kritérií – uváděných rolí a parametrů), ukáží být tyto nepravdivé, neúplné nebo bezpečně nenaplňující definici hodnocené role / parametru (nebo jakkoliv jinak vzbuzující pochybnosti o jejich pravdivosti), vyhrazuje si zadavatel právo takové dodavatelem předložené informace pro účely hodnocení nezohlednit.
Uznatelné odborné certifikace se předkládají v rámci nabídky jako kopie dokumentů (lze i originál či úředně ověřenou kopii) a lze je předložit rovněž v anglickém jazyce (bez překladu). Pokud nelze uznatelné odborné certifikace z objektivních důvodů (které dodavatel v nabídce uvede) doložit ve formě dokumentu, je dodavatel povinen doložit jejich pravost jiným způsobem, např. sdělením přístupových hesel či jiných údajů (v nabídce) pro ověření pravosti a platnosti dané uznatelné odborné certifikace u příslušného subjektu, který ji vydal.
Zadavatel upozorňuje, že plnění veřejné zakázky bude poskytováno osobami, které byly hodnoceny s tím, že změna je možná pouze s předchozím souhlasem zadavatele a za podmínek uvedených v závazném vzoru smlouvy, který tvoří přílohu č. 1 této zadávací dokumentace.
Hodnocení tohoto hodnoticího kritéria bude provedeno následovně. Nejlépe hodnocená nabídka získá 100 bodů, nabídky ostatní získají bodové hodnocení dle vzorce:
Takto získaný počet bodů bude vynásoben koeficientem 0,30 (tj. váhou dílčího hodnoticího kritéria kvalita navrženého realizačního týmu) a následně matematicky zaokrouhlen na dvě desetinná místa [Více viz komentář č. 6].
Komentář č. 7:
Zadavatel je povinen sečíst všechny obdržené body, která udělil na základě pravidel uvedených v zadávací dokumentaci. Následně sečtené celkové body zadavatel seřadí sestupně tak, že nabídka s nejvyšším počtem bodů bude figurovat jako jmenovatel pro celkový výpočet získaných bodů v daném dílčím hodnoticím kritériu.
Je zde zároveň nutné zmínit následné vynásobení obdržených bodů koeficientem váhy hodnoticího kritéria (v modelovém příkladě se jedná o koeficient 0,30 neboli 30 %; pokud bude váha hodnoticího kritéria pro nabídkovou cenu 20 %, tak bude koeficient 0,20 apod.
Celkové hodnocení
Celkový počet získaných bodů je dán součtem počtu bodů (zaokrouhlených na dvě desetinná místa) získaných v rámci dílčích hodnoticích kritérií. Nabídka, která získá nejvyšší počet bodů, bude vyhodnocena jako nabídka ekonomicky nejvýhodnější.
Ostatní nabídky budou seřazeny dle počtu získaných bodů sestupně za nejvýhodnější nabídkou a jejich pořadí bude očíslováno. Pokud dvě či více nabídek dosáhnou stejné bodové hodnoty představující celkové hodnocení nabídky, pak ekonomicky nejvýhodnější nabídkou bude ta, která získá nejvyšší bodový zisk v takovém kritériu hodnocení, které má nejvyšší váhu. Pokud ani postupem podle předchozí věty nebude možné určit konečné pořadí nabídek, rozhodne o konečném pořadí los. Zadavatel provede losování za účasti zástupců dodavatelů, kteří podali nabídku a kteří nebyli vyloučeni ze zadávacího řízení, a které za tím účelem vyzve. Pozvánku k účasti na losování obdrží dotčení dodavatelé e-mailem nejpozději tři dny před dnem losování. Nepřítomnost zástupce dodavatele na losování není důvodem ke zrušení či nekonání losování.
Komentář č. 8:
Zadavatel je povinen sečíst všechny obdržené body, která udělil na základě pravidel uvedených v zadávací dokumentaci, a následně nabídky celkově vyhodnotit.
Vzorovou formulaci řazení nabídek dle jejich ekonomické výhodnosti v případě rovnosti bodů lze dále rozšířit (před konáním losování) o bodový zisk v dalších případných kritériích hodnocení sestupně dle jejich váhy, pokud i u kritérií hodnocení s vyšší vahou je počet bodů shodný (tj. u hodnocení více než dvoukriteriálním). Případně lze stanovit, že v případě rovnosti bodů bude za ekonomicky nejvýhodnější považována nabídka s nejnižší nabídkovou cenou.
¶ Zpráva o hodnocení nabídek
Z hodnocení musí zadavatel vždy sestavit zprávu o hodnocení nabídek. Její náležitosti jsou uvedeny v § 119 ZZVZ, přičemž v praxi zadavatelů byly v minulosti často ze strany orgánu dozoru konstatovány nedostatky v jejím obsahu (tato zpráva je i součástí oznámení o výběru dodavatele dle § 123 dost. 1 písm. a) ZZVZ).
CITACE:
Díl 2
Postup při hodnocení nabídek
§ 119
(1)
Zadavatel provede hodnocení nabídek podle pravidel pro hodnocení nabídek uvedených v zadávací dokumentaci.
(2)
Zadavatel pořídí písemnou zprávu o hodnocení nabídek, ve které uvede
a) identifikaci zadávacího řízení,
b) fyzické osoby, které se na hodnocení podílely; za tyto osoby se považují zejména osoby, které provedly hodnocení nabídek včetně členů komise, pokud ji zadavatel k hodnocení sestavil, nebo přizvaných odborníků, pokud byly jejich závěry zohledněny při hodnocení,
c) seznam hodnocených nabídek a
d) popis hodnocení, ze kterého budou zřejmé:
1. hodnocené údaje z nabídek odpovídající kritériím hodnocení,
2. popis hodnocení údajů z nabídek v jednotlivých kritériích hodnocení,
3. popis srovnání hodnot získaných při hodnocení v jednotlivých kritériích hodnocení a
4. výsledek hodnocení nabídek.
Postup hodnocení nabídek musí být ve zprávě o hodnocení nabídek popsán dostatečně detailně, aby byla naplněna zásada transparentnosti. Způsob hodnocení by tak z ní měl být jednoznačně patrný, a to jak pro účastníky zadávacího řízení (i z důvodu jejich možné procesní obrany proti postupu zadavatele), tak i pro orgány dozoru, potažmo i správní soudy[8].
¶ Na co je nutné pamatovat v zadávací dokumentaci
V kontextu veřejných zakázek je důležité, že zadavatel může požadovat specifické odborné vzdělání nebo kvalifikace a certifikace nebo osvědčení o nich u jednotlivých členů realizačního týmu, přičemž životopisy a reference těchto osob bývají běžnou součástí nabídky. Zároveň platí, že případné změny v realizačním týmu během realizace projektu musí zpravidla schválit zadavatel, aby byla zajištěna kontinuita odborného zajištění a odpovídající kvalita plnění veřejné zakázky a ve svém důsledku tak i dodržen samotný ZZVZ.
Zároveň doporučujeme vždy zvážit, zda daný požadavek není spíše součástí technické kvalifikace (§ 79 ZZVZ), tj. nejedná se o základní úroveň technického kvalifikačního požadavku zadavatele, jenž je nezbytný pro plnění veřejné zakázky. Takový požadavek pak již není možné hodnotit.
Technická kvalifikace podle § 79 ZZVZ (odst. 2 písm. c) a d)) představuje kvalifikační předpoklad pro účast v zadávacím řízení. Technická kvalifikace představuje z pohledu ZZVZ fakultativní (volitelný) požadavek, avšak z hlediska ICT projektů a zejména těch rozsáhlejších a komplexnějších jej lze nepochybně doporučit (a to i s ohledem na 3E principy a vůbec postupy řádného hospodáře a odpovědného výběru dodavatele, které mohou mít svůj odraz i v pravidlech různých dodatečných programů nebo i ve vnitřních zadávacích směrnicích zadavatelů). Jedná se o minimální požadovanou úroveň technické kvalifikace, kterou musí splnit každý účastník, aby se mohl zadávacího řízení vůbec účastnit, tedy nejnižší možnou technickou kvalifikaci uchazeče pro řádné splnění závazku veřejné zakázky. Tato kvalifikace je posuzována na principu splnil/nesplnil, přičemž její nesplnění vede k vyloučení účastníka ze zadávacího řízení. Technická kvalifikace tedy stanovuje minimální standard, který musí účastník splnit, ale není předmětem bodového hodnocení nabídek. Zde je potřeba připomenout, že tato část nabídky účastníka zadávacího řízení může být objasněna nebo doplněna dle § 46 ZZVZ.
Naproti tomu dílčí kritérium kvality realizačního týmu je součástí hodnocení nabídek a slouží k posouzení nadstandardní kvality týmu nad rámec minimálních požadavků stanovených v technické kvalifikaci. Toto kritérium umožňuje bodově zvýhodnit ty účastníky, kteří nabídnou kvalitnější nebo zkušenější realizační tým. V rámci tohoto kritéria lze zohledňovat širší aspekty kvality týmu a je předmětem soutěže mezi účastníky, kteří již prokázali splnění minimální technické kvalifikace. Oproti předchozímu odstavci, tuto část nabídky účastníka zadávacího řízení není možné objasnit či doplnit dle § 46 ZZVZ.
Pro lepší názornost připojujeme tabulku rozdílů mezi technickou kvalifikací a hodnotícím kritériem kvality realizačního týmu:
| Technická kvalifikace | Hodnoticí kritérium kvality realizačního týmu |
| Minimální požadavky (§79 ZZVZ) | Nadstandardní úroveň týmu |
| Hodnocení: splnil/nesplnil | Bodově hodnoceno |
| Stanovuje podmínky účasti v řízení | Porovnává a hodnotí kvalitu nabídek nad rámec splnění kvalifikace |
Jak hodnotící kritéria kvality týmu, tak i technická kvalifikace jsou ovládány základními zásadami dle § 6 ZZVZ, tedy i zásadou přiměřenosti:
CITACE:
Zadá-li zadavatel veřejnou zakázku, u níž minimální úroveň pro splnění kritéria technické kvalifikace nastaví nepřiměřeně (a ve výsledku diskriminačně), dopustí se přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Posouzení přiměřenosti (a tím i zákonnosti) technické kvalifikace je primárně posouzením právním, při němž je potřeba vycházet ze složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky [§ 73 odst. 6 písm. b) téhož zákona]; v úvahu je však nutno vzít i dopady do hospodářské soutěže, včetně dosavadního fungování trhu a jeho případného faktického omezení jen na dodavatele z předcházejících období.
(právní věta z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 20. září 2022, sp. zn. 5 As 65/2021 – 73, které se týkalo technické kvalifikace, ale obdobně i porušení zásady přiměřenosti při stanovení hodnotících kritérií znamená přestupek)
99. Z citovaných ustanovení zákona vyplývá, že zadavatel může vymezit minimální úroveň technických kvalifikačních předpokladů pouze takovým způsobem, aby byla přiměřená a odpovídala druhu, rozsahu a složitosti konkrétního předmětu veřejné zakázky. Není tedy možné stanovit takové technické kvalifikační požadavky, které nejsou přiměřené předmětu veřejné zakázky, případně jsou určitým způsobem diskriminační (např. požadavkem na prokázání technického kvalifikačního předpokladu seznamem služeb, které s předmětnou veřejnou zakázkou nesouvisí, případně požadavek na realizaci služeb, které jsou vůči předmětu veřejné zakázky neopodstatněné a nezdůvodnitelné) a požadavek zadavatele by vedl pouze ke znemožnění účasti dodavatelů nesplňujících sice tento technický kvalifikační předpoklad, ale jinak schopných veřejnou zakázku splnit. Účelem prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů je ověření způsobilosti dodavatele provést veřejnou zakázku, nikoliv vytvářet neodůvodněné překážky pro účast dodavatelů v zadávacím řízení.
(rozhodnutí ÚOHS ze dne 13. 9. 2013, č. j.: ÚOHS-S310/2013/VZ-17609/2013/511/ABr)
Komentář č. 9:
V oblasti ICT projektů je klíčové, aby odborníci měli zkušenosti ze současného trhu, tedy z posledních několika let. Technologie a metodiky se totiž velmi rychle vyvíjejí, což znamená, že to, co bylo běžné před třemi, pěti nebo deseti lety, již nemusí odpovídat aktuálním standardům a potřebám trhu. To vytváří riziko, že projekty budou založeny na nevhodných technologických řešeních nebo zastaralých metodikách. Současná, resp. nedávná praxe zajišťuje, že profesionálové mají přehled o moderních trendech, nástrojích a metodikách, které jsou v současnosti v ICT nejvíce využívány. Navíc ukazuje, že odborníci dokážou reagovat na aktuální výzvy, adaptovat se na nové technologie a správně reagovat na specifické potřeby a problémy, které vznikají v rámci vyvíjení a implementace moderních informačních systémů.
Navíc je třeba zdůraznit, že v informačních systémech veřejné správy je nezbytné zajistit dlouhodobou udržitelnost a rozvoj. Systémy vyvinuté na základě zastaralých znalostí budou vyžadovat nákladnější údržbu a dřívější kompletní přepracování. Je proto zásadní, aby role jako architekt, vývojář, tester, specialista kybernetické bezpečnosti nebo projektový manažer byly obsazeny odborníky s prokazatelnou současnou (recentní) relevantní praxí, kteří zajistí implementaci moderních a udržitelných řešení.
Příklad: v rámci technické kvalifikace může zadavatel požadovat projektového manažera s minimálně pěti lety praxe, přičemž tato praxe musí pocházet z posledních deseti let, dvěma referenčními projekty a certifikací PRINCE2. Toto jsou minimální požadavky, které musí být splněny. V rámci hodnoticího kritéria pak může zadavatel bodově hodnotit praxi přesahující těchto pět let, větší počet referenčních projektů, dodatečné certifikace nad rámec PRINCE2 či specifické zkušenosti s obdobnými projekty
Příklad: v rámci technické kvalifikace může zadavatel požadovat enterprise architekta s minimálně tři lety praxe v oblasti návrhu a implementace podnikových architektur, přičemž tato praxe musí pocházet z posledních pěti let, dvěma referenčními projekty a certifikací TOGAF nebo jinou relevantní certifikací v oblasti architektury. Toto jsou minimální požadavky, které musí být splněny. V rámci hodnoticího kritéria pak může zadavatel bodově hodnotit praxi přesahující tři roky praxe, větší počet referenčních projektů, dodatečné certifikace nad rámec TOGAF či specifické zkušenosti s implementací architektury ve složitých IT prostředích.
¶ Obecná doporučení – odborná kvalifikace a vzdělání (certifikace)
Uznatelnost:
- Certifikace musí být platná v době podání nabídky.
- Musí být relevantní k předmětu plnění a k dané roli.
- Dokládá se kopií certifikátu, originálem nebo přístupem k on-line ověření u vydavatele, ev. i dokladem (osvědčením) o absolvovaném školení. Obecně preferovány jsou mezinárodně nebo národně akreditované certifikace (např. akreditace ČIA, certifikační orgán dle ISO/IEC 17024), nicméně jejich striktní vyžadování může představovat pomyslné úzké hrdlo, které znemožní bonifikovat kvalifikaci v oblastech, které takovými certifikacemi ještě nejsou pokryty.
Rizika a doporučení pro zadavatele:
- Přiměřenost – nepřehánět počet či úroveň požadovaných certifikací, aby nevzniklo riziko diskriminace (a přezkumné řízení před ÚOHS).
- Jasné definování uznatelných certifikací – uvést přesný seznam (s možností ekvivalence prokazující stejnou úroveň odbornosti), nebo rámcový, resp. demonstrativní okruh uznatelných certifikací / dokladů o vzdělání pro každou roli s typovým popisem oblasti, které by se měly týkat.
- Transparentní bodování – u nadstandardu např. „1 bod za každou další relevantní certifikaci nad rámec kvalifikačních požadavků, max. X bodů“. I toto bodování, stejně jako jejich strop, by mělo mít svůj základ v ekonomické analýze (zásady 3E).
- Důsledné odlišení hodnocených (sub)kritérií z jednoho projektu a bodování – Předcházení dvojímu započtení téže činnosti, avšak s možností započtení více odlišných zkušeností z jednoho projektu: Tatáž konkrétní činnost (shodný výstup, týmová role a období) nesmí být započtena vícekrát ani napříč kritérii. Z téhož projektu však lze předložit více vzájemně odlišných zkušeností, jsou-li jasně oddělené předmětem a výsledky; každá taková zkušenost bude přiřazena právě k jednomu (sub)kritériu a doložena samostatnými podklady. Jinak řečeno, stejnou činnost nehodnotíme dvakrát, ale z jednoho velkého projektu lze uplatnit více odlišných zkušeností, každou jednou a s vlastním důkazem. Tím zůstane hodnocení přezkoumatelné a porovnatelné (§ 116 odst. 3 ZZVZ), bez „duplicitních bodů“ za tutéž práci.
- Nediskriminační požadavky certifikací – je třeba uvádět certifikace nediskriminačně a technologicky neutrálně + vždy doplnit „nebo ekvivalent“ nebo je uvádět demonstrativním (příkladným) výčtem s typovým vymezením oblasti, které by se měly týkat. Tím se zamezí neoprávněnému zvýhodnění konkrétního dodavatele nebo výrobce technologie.
Nejčastější chyby při nastavování parametrů praxe a certifikací v ICT zakázkách:
1. Počet let praxe:
- Požadavek na praxi bez časového omezení – vede k uznávání zastaralých zkušeností.
- Neodůvodněně vysoké nároky (např. 20 let praxe v oblasti, která existuje teprve 10 let).
- Doporučení: vymezit aktuální období (např. posledních 5, 10, 15 let před zahájením zadávacího řízení, případně i více, je-li to přiměřené a relevantní) podle povahy role a projektu. Oblast informačních a komunikačních technologií je dynamicky se rozvíjející, a proto je žádoucí, aby hodnocená praxe byla aktuální nebo minimálně nedávná a odrážela současné technologické standardy. Současně je nutné, aby časové omezení nebylo pro dodavatele nepřiměřeně limitující – délku sledovaného období je vhodné nastavit podle významu role a povahy projektu.
2. Certifikace:
- Uvedení jediného konkrétního certifikátu nebo certifikační autority bez možnosti ekvivalentu (např. „Microsoft Gold Partner“ bez uznání jiných ekvivalentních certifikací nebo certifikací, k jejichž získání je třeba plnit i určité ekonomické nebo jiné ukazatele nad rámec pouhého vzdělání a odborné kvalifikace).[1],[2]
- Požadavky na certifikace, které nejsou veřejně dostupné nebo jsou interního charakteru
3. Rozpor se zásadami 3E
- Stanovení požadavků technické kvalifikace nebo hodnotících kritérií v rozporu se zásadami 3E, tedy „hodnoty za peníze“ („value for money“), tj. bez zohlednění faktického ekonomického přínosu takového požadavku (benefit větší než náklady) nebo vůbec i jeho prosté využitelnosti během plnění zakázky (lze předpokládat, že dodavatel si veškeré požadavky nějak promítne do ceny).
4. Minimální finanční objemy projektu prokazujícího zkušenost:
- Uvádění minimálních finančních objemů v rámci projektů, kterých se ten který člen realizačního týmu dodavatele měl účastnit, jakožto součást hodnoceného kvalitativního kritéria nebo technické kvalifikace, není a priori zakázané a může být i přínosné, ale nese s sebou rizika (i nepřiměřenosti a tím i neoprávněnosti), která blíže popisujeme v komentáři č. 6.
¶ Příloha: vzor podkladu pro hodnocení nabídek
|
PODKLADY PRO HODNOCENÍ/SEZNAM ČLENŮ REALIZAČNÍHO TÝMU |
||||
| Název veřejné zakázky: | [ZDE PŘEDVYPLNÍ ZADAVATEL] | |||
|
Zadavatel |
||||
| Název: | [ZDE PŘEDVYPLNÍ ZADAVATEL] | |||
| Sídlo: | [ZDE PŘEDVYPLNÍ ZADAVATEL] | |||
| IČO: | [ZDE PŘEDVYPLNÍ ZADAVATEL] | |||
|
Dodavatel |
||||
| Název: | [ZDE VYPLNÍ DODAVATEL] | |||
| Sídlo: | [ZDE VYPLNÍ DODAVATEL] | |||
| IČO: | [ZDE VYPLNÍ DODAVATEL] | |||
| Člen realizačního týmu v pozici [požadovaná role dle zadávací dokumentace - VYPLNÍ DODAVATEL] | ||||
| Jméno, příjmení: [ZDE VYPLNÍ DODAVATEL] | ||||
|
Uznatelná odborná certifikace |
Uznatelná odborná certifikace dle zadávací dokumentace | [ZDE VYPLNÍ DODAVATEL] | ||
|
Uznatelná odborná praxe |
Uznatelná odborná praxe v období posledních 10 let před zahájením zadávacího řízení
|
[ZDE VYPLNÍ DODAVATEL]
|
||
|
|
Název projektu dokončeného nebo probíhajícího v období posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení | [ZDE VYPLNÍ DODAVATEL] | ||
|
Uznatelná osobní projektová zkušenost |
||||
| Doba zahájení a případné ukončení projektu |
[ZDE VYPLNÍ DODAVATEL] NEJLÉPE VE FORMÁTU DD/MM/RRRR (– DD/MM/RRRR) |
|||
| Vykonávaná pozice v rámci projektu (zakázky) | [ZDE VYPLNÍ DODAVATEL] | |||
| Popis projektu (zakázky) a souvisejících zkušeností (participace) dotčené osoby na daném projektu | [ZDE VYPLNÍ DODAVATEL] | |||
| Název objednatele: | [ZDE VYPLNÍ DODAVATEL] | |||
| IČO: | [ZDE VYPLNÍ DODAVATEL] | |||
| Kontaktní osoba objednatele | Jméno a příjmení: | [ZDE VYPLNÍ DODAVATEL] | ||
| Telefon: | [ZDE VYPLNÍ DODAVATEL] | |||
| E-mail: | [ZDE VYPLNÍ DODAVATEL] | |||
|
Pokyny k vyplnění a další informace |
||||
| Rozhodující pro tuto část hodnocení jsou požadavky a parametry stanovené v [číslo kapitoly]a násl. zadávací dokumentace. | ||||
|
Osoba oprávněná jednat za dodavatele |
||||
| Podpis oprávněné osoby |
Dne [ZDE VYPLNÍ DODAVATEL] |
[ZDE DODAVATEL VLOŽÍ PODPIS OPRÁVNĚNÉ OSOBY] |
||
| Titul, jméno, příjmení |
[ZDE VYPLNÍ DODAVATEL] |
|||
| Funkce |
[ZDE VYPLNÍ DODAVATEL] |
|||
¶ Příklady z praxe
¶ PORTÁLOVÉ A FORMULÁŘOVÉ ŘEŠENÍ MINISTERSTVA KULTURY
| Odkaz na portál NEN: | https://nen.nipez.cz/verejne-zakazky/detail-zakazky/N006-24-V00034917 |
| Zadavatel: | Ministerstvo kultury |
| Popis předmětu veřejné zakázky: | Cílem této veřejné zakázky je digitalizovat a automatizovat proces odbavení agend Ministerstva kultury. Předmětem veřejné zakázky je dodávka softwaru, datové integrace, implementace a zajištění služeb podpory a rozvoje potřebných v souvislosti se zajištěním portálového a formulářového řešení Zadavatele. Předmět plnění veřejné zakázky je blíže specifikován v návrhu smlouvy o dodávce, zajištění podpory a rozvoje portálového a formulářového řešení Ministerstva kultury, který tvoří Přílohu č. 2 ZD, zejm. v její příloze č. 1 – Podrobná specifikace předmětu plnění Smlouvy. |
| Druh veřejné zakázky | veřejná zakázka na dodávky |
| Druh zadávacího postupu | otevřené řízení |
| Režim veřejné zakázky |
nadlimitní veřejná zakázka
|
Komentář č. 10:
Dle našeho názoru je 40 % váha na tomto kvalitativním kritériu v pořádku, pokud ekonomický přínos těchto hodnocených kritérií převažuje nad náklady, kterou jsou s takovými kvalitativními aspekty členů realizačního týmu spojeny (a jsou tak propsány do celkové nabídkové ceny).
Vybrané části z přílohy č. 6 - podklady pro hodnocení:
¶ ZAJIŠTĚNÍ PODPORY A ROZVOJE INFORMAČNÍHO SYSTÉMU eRECEPT
| Odkaz na portál NEN: | https://nen.nipez.cz/profily-zadavatelu-platne/detail-profilu/SUKL/uzavrene-zakazky/detail-zakazky/N006-20-V00027534 |
| Zadavatel: | Státní ústav pro kontrolu léčiv |
| Popis předmětu veřejné zakázky: | Předmětem veřejné zakázky jsou služby spočívající v servisní podpoře a rozvoji Informačního systému eRecept v rozsahu uvedeném v zadávací dokumentaci, a to na základě smlouvy o servisní podpoře uzavřené na dobu neurčitou. |
| Druh veřejné zakázky | veřejná zakázka na služby |
| Druh zadávacího postupu | otevřené řízení |
| Režim veřejné zakázky | nadlimitní veřejná zakázka |
Komentář č.11:
Zadavatel zde uvádí minimální finanční objemy projektů, kterých se měla hodnocená osoba účastnit, aby její zkušenost mohla být bodově hodnocena.
Této situaci se podrobně věnujeme už v našem komentáři č. 5. Tento přístup je jistě možný a může být i přínosný, vždy je však třeba pamatovat na zásadu přiměřenosti a 3E.
Komentář č. 12: Zde upozorňujeme, že od 1.11. 2025 je účinný nový zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti. Už od 19. 8. 2025 je přitom účinný i nový zákon č. 266/2025 Sb., o odolnosti subjektů kritické infrastruktury, kdy této nové právní úpravě odpovídá dle našeho názoru spíše terminologie informačních systémů „subjektů kritické infrastruktury“, než informačních systémů s „prvky kritické informační infrastruktury“.
[1]Viz body 21 a 22 rozsudku Krajského soudu v Brně, sp. zn.: 62 Af 48/2017-94, ze dne 1. února 2019, dostupného zde.
[2] Viz bod II. 6 rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, spisová značka: ÚOHS-R0050/2025/VZ, číslo jednací: ÚOHS-18963/2025/162 ze dne 23. 5. 2025
[3]Krč, R., Vaněček, J. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022. Jak již bylo uvedeno v obecném komentáři k § 1, zásady uvedené v zákoně a jež vyplývají ze směrnice 2014/24/EU, jsou jen částí zásad aplikovaných na veřejné zadávání. Dalšími jsou zásady „3 E“ (effectiveness – účelnost, economy – hospodárnost, efficiency – efektivnost), když hlavním smyslem zadání veřejné zakázky je zajistit plnění, které zadavatel skutečně potřebuje pro zajištění plnění svých úkolů tak, aby uspokojil svou či veřejnou potřebu (účelnost) za co nejnižší cenu (hospodárnost), resp. za nejnižší cenu připadající na jednotku užitečnosti (efektivnost).
[4] Dostupná zde, str. 9, 15, 18
[5]Metodika veřejného nakupování (Naplňování principů 3E v praxi veřejného zadávání), verze 2.0 (odbor Centrální harmonizační jednotka, sekce Finanční řízení a audit, Ministerstvo financí ČR), dostupná zde, uvádí na str. 64, že mezi kritérii hodnocení musí být stanoven vzájemný poměr (váhy nebo jiný matematický vztah, v krajním případě alespoň pořadí podle významnosti pro zadavatele), který by měl odpovídat charakteru předmětu plnění a přidané hodnotě pro zadavatele (např. kritérium hodnocení kvalifikace nebo zkušenost osob, které se mají přímo podílet na plnění veřejné zakázky, má mít logicky větší váhu u služeb, kdežto u běžných dodávek má dané spíše marginální význam bez vlivu na kvalitu plnění, a proto by požadavky měly být stanoveny v kvalifikaci).
[6]Viz např. rozhodnutí ÚOHS č.j. ÚOHS-11177/2024/161 ze dne 14. 3. 2024: (40) Zdůrazňuji, že je třeba s respektem k autonomii vůle zadavatele brát v potaz, že je to právě zadavatel, který nejlépe zná svoji potřebu, a tedy je oprávněn stanovit zadávací podmínky tak, aby plnění vzešlé z daného zadávacího řízení bylo schopné realizovat co nejlépe předmět dané veřejné zakázky. Odůvodněnost takové volby musí zadavatel podložit dostatečnými argumenty, což nastalo i v tomto případě. Pokud je daný požadavek zadavatele přiměřený a odůvodněný, tak jej nelze považovat za nezákonnou překážku hospodářské soutěže, zejména pokud je hospodářská soutěž omezena jen částečně. ... (41) Z judikatury se podává, že „(…) povinnost vážící se k objasnění skutkového stavu věci stran důvodnosti jednotlivých konkrétních zadávacích podmínek leží na zadavateli“ (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 2. 2023, č. j. 6 As 338/2021-52, bod 32).
[7] Viz Wierzbicki, Andrzej P.: Reference Point Approaches and Objective Ranking, str. 6, dostupné online.
[8] Více viz např.: ŠEBESTA, M., NOVOTNÝ P., MACHUREK, T., DVOŘÁK, D. a kol., Zákon o zadávání veřejných zakázek, 2. vydání, 2022, Praha, C.H. Beck, str. 903 - 911
[9] Rozhodnutí ÚOHS ze dne 10. 2. 2021 č.j. ÚOHS-05233/2021/500/AIv, které se týkalo „partnerství se společností Cisco minimálně na úrovni Premier Partner“ a „partnerství se společností DELL EMC minimálně na úrovni Gold“. ÚOHS dovodil, že svým charakterem jde o požadavek na kvalifikaci (ačkoli je zadavatel takto neoznačil) a slouží k ověření způsobilosti plnit veřejnou zakázku. V daném případě však nejde o doklad, jehož předložení umožňuje ZZVZ v ustanoveních pro základní a profesní způsobilost, ani pro ekonomickou nebo technickou kvalifikaci, když v nadlimitní režimu nelze požadovat jinou než zákonnou kvalifikaci.
[10] Obdobně lze poukázat na rozhodnutí ÚOHS ze dne 19. 9. 2020, č.j. 27275/2020/532/VZi, který se věnoval tzv. partnerstvím a ve kterém ÚOHS uzavřel, že „ve světle výše popsaného provedeného průzkumu mezi dotčenými výrobci předmětné ICT infrastruktury má však Úřad za prokázané, že jednak podmínky pro navázání příslušného stupně partnerství alespoň v jednom případě, a sice u společnosti DELL Computer, zahrnovaly vedle aspektu technické odbornosti týmu, resp. požadavku na úspěšné absolvování stanovených certifikačních školení členů týmu žadatele o partnerství, rovněž podmínky ekonomického rázu, tedy konkrétně podmínku odběru produktů daného výrobce o určité stanovené finanční hodnotě za fiskální rok. Rovněž u společnosti HEWLETT-PACKARD hraje vedle požadavků ověřujících technickou zdatnost zásadní roli požadavek na dostatečné finanční prostředky na udržení prodeje produktů a poskytování souvisejících služeb na straně žadatele. Dále je pak nutno zdůraznit, že alespoň v případě jedné oslovené společnosti, a sice u společnosti ESET, samotné splnění předepsaných podmínek nemusí bez dalšího vést ke skutečnému uzavření požadované úrovně partnerství, nýbrž že na rozhodnutí o navázání takovéto spolupráce může mít vliv též hodnocení žadatele z hlediska geografické působnosti a dalších ohledů na případnou budoucí spolupráci. Právě v důsledku těchto skutečností se výše nastíněná argumentace zadavatele jeví jako lichá, protože například uvedený ekonomický požadavek na určitou výši obratu nákupu produktů daného výrobce dodavatelem nijak nevede k zajištění skutečného účelu technické kvalifikace ve smyslu § 79 odst. 2 písm. d) zákona, jak o něm bylo Úřadem pojednáno shora, a posuzovaný požadavek tak ve svém důsledku vytváří bezdůvodné překážky hospodářské soutěže“.